Jiří Jung sedí od loňského 6. srpna ve vězení, Vrchní soud v Praze ho tam poslal za přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Dnes už bývalý vysoký úředník finanční správy chtěl za peníze vyzradit právnímu zástupci firmy podrobnosti z šetření možného podvodu, v němž uvízla zmíněná společnost. Policisté Junga zadrželi obratem poté, co převzal pětimilionový úplatek.
Z vězení se chtěl dostat dovoláním k Nejvyššímu soudu. Z jeho pohledu mu odvolací instance odepřela právo na spravedlivý proces. Nepřípustný zásah spatřoval v tom, že ho nepozvala na soudní jednání. Jung byl tehdy v pracovní neschopnosti. V dovolání argumentoval tím, že Vrchní soud v Praze měl počkat na jeho uzdravení. Místo toho rozhodl o pravomocném trestu bez jeho přítomnosti.
Nejvyšší soud však jeho verzi nepřisvědčil. Jeho postup při pracovní neschopnosti vyhodnotil jako účelový, přičemž o zkrácení práv na řádné soudní řízení nemůže být řeč. Pravomocný trest tak zůstává v platnosti. Kromě osmi let ve vězení musí Jung zaplatit pokutu ve výši 1,5 milionu korun, po propuštění pak nesmí deset let zastávat pozici v orgánech finanční správy.
Neopodstatněné dovolání
Odvolací jednání bylo nařízené na 22. dubna loňského roku, Jung dostal potvrzení o pracovní neschopnosti o osm dní dříve. Omluvenku předal jeho právní zástupce až v soudní síni krátce před začátkem jednání. Její součástí byla i žádost, aby vrchní soud termín zasedání odložil. Instance však na to nepřistoupila. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu, učinila tak správně.
"Tuto skutečnost (o pracovní neschopnosti, pozn. red.) však soudu s předstihem nesdělil a svému obhájci ji sdělil až odpoledne dne předcházejícího veřejnému zasedání. Ze strany obviněného nešlo o náhlou změnu zdravotního stavu zjištěnou bezprostředně před konáním veřejného zasedání, pro kterou mu nezbýval dostatečný časový prostor pro včasné vyjádření omluvy vůči soudu," píše Nejvyšší soud.
Senát soudce Pavla Šilhaveckého upozornil, že Jung měl povolené vycházky každý den po dobu šesti hodin. Taková lhůta mu skýtala dostatečný prostor pro účast při odvolacím jednání. Z pracovní neschopenky navíc nevyplývalo, že by ošetřující lékař shledal důvody, jež by bývalému úředníkovi bránily přijít.
"Přístup obviněného nesvědčí o jeho skutečném úmyslu být veřejnému zasedání o odvolání osobně přítomen. Postup odvolacího soudu za popsané situace nemohl představovat pochybení zakládající dovolací důvod. (…) Nejvyšší soud podané dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné," uzavřel senát soudce Šilhaveckého.
Podnět k nejvyššímu žalobci
Rozhodnutí Nejvyššího soudu obdržel Jung na konci loňského roku. Ještě v prosinci se však rozhodl pro další obranný krok. Zastání tentokrát hledá u Nejvyššího státního zastupitelství, kam spis ke kauze zamířil 23. prosince. "Nejvyšší státní zastupitelství prošetřuje podnět obviněného k podání stížnosti pro porušení zákona," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí úřadu Petr Malý.
Zda v podání zvolil Jung stejnou taktiku jako před Nejvyšším soudem, tedy upozornění na porušení práva na spravedlivý proces kvůli jeho neúčasti na odvolacím jednání, není jasné. "Vyžádali jsme si spisový materiál a podnět posuzujeme. Dokud Nejvyšší státní zastupitelství toto prošetřování neukončí, nelze sdělovat bližší podrobnosti," vysvětlil Malý.
Každopádně až úřad nejvyššího žalobce Igora Stříže o jeho podnětu rozhodne, postoupí ho ministerstvu spravedlnosti. Právě resort ministra Pavla Blažka (ODS) smí podat v Jungův prospěch stížnost pro porušení zákona, opět by ji však posuzoval Nejvyšší soud. Úlohou Nejvyššího státního zastupitelství nyní je, aby podání stížnosti ministerstvu doporučilo, či nikoliv.
Zavrženíhodné počínání
"Zavrženíhodné počínání obžalovaného coby úřední osoby tkví totiž nejen v jednání korupční povahy, které je obecně neakceptovatelné a nežádoucí, ale také (a především) v tom, že se jej dopustil v postavení osoby, která sama byla povolána k odhalování a zprostředkovaně též postihování závažné kriminality na úseku správy a placení daní," stojí v rozsudku, jejž odvolací instance potvrdila. Jen původní devítiletý trest Jungovi o rok zmírnila.
Jung počátkem roku 2020 kontaktoval svého známého Jiřího Žežulku, který finanční správu řídil do roku 2016. Loni v lednu se potkali třikrát. Žežulka tou dobou už roky působil v soukromém sektoru. Mimo jiné zastupoval firmu CTE Cargo Sped. Společnost byla podezřelá z účasti na podvodném daňovém řetězci, na jehož rozkrývání se Jung významnou měrou podílel.
O kauzu se zajímal také Evropský úřad boje proti podvodům (OLAF), ve věci padlo i trestní oznámení. Jung Žežulkovi nabídl, že mu vyzradí podrobnosti z šetření včetně obsahu trestního oznámení, když zajistí od svého klienta, zmíněné firmy CTE Cargo Sped, úplatek ve výši deset milionů. Jung však netušil, že hned po první schůzce Žežulka informoval policii. Další dvě schůzky s úředníkem už si nahrával.
"Doufám, že teďka na mě tady venku neskočí, vole, banda," řekl Jung po posledním setkání, k němuž se sešli v Žežulkově voze v pražském Karlíně. Žežulkovi tam předal zmíněné oznámení, současně převzal první polovinu úplatku. Peníze už však byly nastražené policií, jež Junga obratem po vystoupení z vozu zatkla. Odstartovalo tím vyšetřování, které úředníka přivedlo do vězení.
