Julínkova zdravotní reforma se vrací. Možná i s tvůrcem

Kateřina Eliášová
7. 6. 2010 20:00
Reforma bude bolet, zájemci se prý na zdravotnictví zrovna nehrnou
Architekt zdravotnické reformy Tomáš Julínek se možná vrátí. Chce ji dotáhnout do konce
Architekt zdravotnické reformy Tomáš Julínek se možná vrátí. Chce ji dotáhnout do konce | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Radikální zdravotnická reforma Tomáše Julínka (ODS), která nakonec tohoto ministra Topolánkovy vlády stála místo, má šanci na svoji resuscitaci. Tentokrát ji bude prosazovat kabinet, který zřejmě povede Petr Nečas, a který se bude moct opřít o sílu 118 poslanců.

Vyloučen není ani návrat samotného Tomáše Julínka.

"Nabízím zkušenost a znalosti, dokážu diskutovat a korigovat. Kladu si ale podmínku, aby to byla mise, kdy se bude započatá reforma dokončovat. Sedět na tom postu a nemoct nic udělat, po tom bych netoužil," vyjmenoval Julínek parametry, za kterých by rád do nově vznikající vlády usedl.

Jeho angažmá není stoprocentní. V ODS má zájem o toto místo více lidí, své experty mají i koaliční partneři TOP 09 a Věci veřejné.

"Nejvíc jsme na té reformě pracovali a utrpěli taky nejvíc šrámů, tak bychom to měli dotáhnout do pozitivní tečky," uvedl Julínek důvod, proč by post ministra zdravotnictví měla získat právě ODS.

Rychlý zásah

Člen zdravotnického vyjednávacího týmu a bývalý náměstek ministryň zdravotnictví Marek Šnajdr upozorňuje, že s pokračováním reformy je třeba "začít už zítra".

Nová vláda to ale nebude mít zase tak jednoduché. Už na podzim čekají Česko další volby, tentokrát senátní a komunální. Politici proto před nimi nebudou chtít prozrazovat všechny své - mnohdy velmi nepopulární - záměry.

V úterý se poprvé sejdou zdravotničtí vyjednavači a právě na této schůzce si musejí ujasnit, kde se jejich programy prolínají a kde na sebe naopak naráží. "Určitě čekám, že se zasekneme na debatě o poplatcích a zdravotních pojišťovnách. Doufám ale, že to nebude tak dramatické," věří Julínek.

O něco méně optimističtí jsou vyjednavači z hlavního týmu.

Dohodli se nicméně, že své obavy a případné disonance ve vyjednáváních nebudou ventilovat na veřejnost.

"Pokud by se vyjednavači z dílčích týmů nedokázali v něčem shodnout, pak o tom budou rozhodovat hlavní vyjednavači. A pokud ani oni nenajdou shodu, pak už to bude na debatu mezi šesti očima tří předsedů jednotlivých stran," naznačil 1. místopředseda ODS a jeden z hlavních vyjednavačů této strany David Vodrážka možnou variantu, jak spory odborných týmů řešit.

Najít miliardy

Marek Šnajdr naznačil, že nevyhnutelným krokem je stabilizace zdravotního systému a hledání úspor, které by podle něj mohla přinést například novela o lécích. "Už ji máme kompletní a mohli bychom ji ihned poslat do nové sněmovny," uvedl.

Zákon počítá s rychlejším vstupem generik a také s cenovou soutěží tzv. aukcí na generické léky, které mají stejnou účinnou látkou jako originální léčiva, ale protože už originálním léčivům uplynula patentová ochrana, mohou se vyrábět za podstatně nižší cenu. Jsou tedy mnohem lacinější.

 Nově utvořená koalice by mohla rovněž znovu vráti do hry novelu o zdravotnických prostředcích. "Uvedení těchto zákonů v praxi by mohlo přinést úspory až 5 miliard korun," odhaduje Šnajdr.

Kolik bude pojišťoven?

Ostrý střet se čeká u debaty o zdravotních pojišťovnách. Třeba Věci veřejné by rády docíly toho, aby úhradu základní péče zprostředkovávala pouze jedna pojišťovna hospodařící pod ministrerstvem zdravotnictví. TOP 09 a ODS jsou proti.

"Chceme přesvědčit naše partnery, že omezení počtu zdravotních pojišťoven by nevedlo k úsporám," uvedl Šnajdr. "Naopak - my spíše klademe důraz na posílení jejich povinností a rovněž na zpřísnění podmínek," dodal.

Julínkova reforma chtěla pojišťovny privatizovat, dnes už to sám někdejší ministr nepřipouští. "Privatizaci pojišťoven jsme přece v programu nikdy neměli, bavili jsme se maximálně o transformaci pojišťoven," uvedl.

Co je standard a co ne?

Spíše po podzimních volbách se dá očekávat návrat k jednomu z nejobtížnějších témat - stanovení standardů, tedy na co má pacient nárok ze zdravotního pojištění a co by si už musel hradit, nebo alespoň připlácet sám.

V této souvislosti bude podle Šnajdra vyhrocená i debata o komerčním připojištění, které podle něj prosazuje zejména poslanec a vyjednavač ODS Boris Šťastný. "O tom by se měla vést debata ve chvíli, až bude co připojišťovat," namítl.

Stanovení standardů byl jedním z hlavních nesouladů mezi někdejší koalicí ODS, lidovců a zelených, i proto nakonec Julínkova reforma neprošla sněmovnou. Snahu o její prosazení pak zcela zmrazil pád Topolánkovy vlády v březnu 2009.

Poslušné pacienty odmění pojišťovna

Nová vláda se rovnež nevyhne debatě o optimalizaci nemocnic, možná změní i zákon o zdravotním pojištěním.

"Rádi bychom oddělili racionální pojištěnce od těch řekněme "neposlušných". Například preventivní prohlídky by mohly pojišťovny odměňovat bonusem.

Šnajdr rovněž zmínil téma elektronizace zdravotnictví, díky němuž by podle něj odpadlo například duplicitní předepisování léků.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy