Jen náklady na bydlení jsou leckde vyšší než penze. Živoří zejména ovdovělí senioři

Jakub Heller Jakub Heller
15. 8. 2019 20:05
V nájemních bytech žije v Česku podle posledních dostupných údajů 325 tisíc seniorů, z toho více než polovina o samotě. Zejména ovdovělí senioři a seniorky mají mnohde obrovské problémy zaplatit nájmy, které se každým rokem skokově zvyšují. Někdy jsou jejich nájmy dokonce vyšší než penze. Zvyšování důchodů tempu na trhu s nemovitostmi nestačí a státní příspěvky kryjí jen část nákladů. Situaci ještě umocňuje tristní nedostatek obecních bytů, kterých se města po revoluci masově zbavila v privatizacích.
Největší problémy dělá zaplacení nájmu ovdovělým seniorkám a seniorům (ilustrační foto).
Největší problémy dělá zaplacení nájmu ovdovělým seniorkám a seniorům (ilustrační foto). | Foto: Thinkstock

Situace se zdá být pro lidi v důchodovém věku se zvyšujícími se nájmy čím dál horší. "Se žádostí o pomoc se na nás obrací doslova stovky seniorů z celé republiky," uvedl Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků České republiky a popsal příklad čtyřiaosmdesátileté ženy z Prahy 10.

Ta poradnu navštívila poprvé v roce 2007 poté, co zemřel její muž. Tehdy obývala byt o velikosti 64 metrů čtverečních, kde platila nájemné 2372 korun a za služby 1506 korun. Z jejího tehdejšího důchodu 7706 korun jí tak zbývaly více než čtyři tisíce korun a k tomu mohla navíc požádat o příspěvek na bydlení.

Nájem se však v jejím bytě rychle zvyšoval a brzy ho musela opustit. Zůstala v Praze 10 a dnes tam žije v bytě o rozloze 29 metrů čtverečních. "Kdybyste se tam šli podívat, zjistíte, že to je doslova a do písmene skladiště. Skladiště plné věcí, ke kterým má paní citovou vazbu, ale které se do tak malého bytu jednoduše nevejdou," dodává Taraba. 

Ve srovnání s dobou před více než deseti lety si však seniorka ani přestěhováním do menšího vůbec nepomohla. Naopak, v o poznání stísněnějším bytě platí nájemné 12 700 korun a 2500 korun vydá za služby. Důchod má 12 700 korun, a i když obdrží dávku na bydlení 3116 korun, na každodenní živobytí, léky a ošacení jí nezbývá téměř nic. 

"Poté, co se jí majitel bytu letos znovu pokusil zvýšit nájemné, protože vychází z odhadů realitních kanceláří, prodělala paní srdeční příhodu," uzavírá příběh Taraba. 

Nejhůře jsou na tom důchodci v Praze

Podle něj to však není vůbec ojedinělý případ. Ve stejné situaci jsou desetitisíce dalších osamělých seniorů. Dle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 žije v Česku v nájemních bytech o samotě 172 tisíc lidí v důchodovém věku. To v řadě měst, kde náklady na bydlení přesahují pobírané penze, znamená pro důchodce takřka živoření.

Například v Praze tvoří náklady na bydlení 109 procent penzí pobíraných muži a 127 procent penzí pobíraných ženami. Pro srovnání: v Brně je to v případě mužů 80 procent a v případě žen 95 procent. Situaci zcela neřeší ani státní příspěvky na bydlení, ty totiž v uvedených městech podle Rady seniorů kompenzují náklady na bydlení pouze z poloviny, maximálně ze 70 procent.

Zásadní problém je i v tom, že lidé se nemají ani kam přestěhovat. Byty se zvýhodněnými nájmy jsou totiž v Česku spíše raritou. Je to dáno do značné míry tím, že obecní byty po roce 1989 přešly do majetku obcí a ty se jich postupně začaly zbavovat v rámci privatizací.

Například Praha ještě v roce 1991 vlastnila 194 tisíc bytů a byla tak majitelem téměř poloviny všech bytových jednotek v metropoli. Nedávný dotazník, který pro magistrát vyplnily městské části, však ukázal, že dnes je v Praze už jen 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent celkového bytového fondu v metropoli. Zbytek je v soukromých rukou.

Současně s tím stát i obce po revoluci takřka zastavily jakoukoliv bytovou výstavbu, zatímco okolní státy a metropole pokračují ve výstavbě dál. Například Vídeň i Berlín každoročně staví tisíce bytů s regulovaným nájmem. I přesto jsou problémy s dostupným bydlením po celé Evropě.

Obce o peníze na sociální byty nejeví příliš zájem

Rada seniorů proto vyzývá české občany, aby svůj podpis připojili k evropské iniciativě Bydlení pro všechny, která chce problém s dostupným bydlením řešit na úrovni Evropské unie. "Pokud se do března 2020 podaří sehnat alespoň jeden milion podpisů, bude se muset požadavkem zabývat Evropská komise i Evropský parlament," uvádí rada ve své výzvě. 

Podle předsedy Rady seniorů skrývá jistou naději dotační program Výstavba českého ministerstva pro místní rozvoj. Z něj mohou obce čerpat peníze na výstavbu sociálních bytů. Pro letošek je v něm dostupných celkem 650 milionů korun, v dalších letech má jít o dvě miliardy korun.

"Bohužel se ale ukazuje, že města nejsou na tuto iniciativu připravena. Nemají schválené projekty na výstavbu nových bytů. Například Praha za posledních deset let nepostavila takřka žádný byt, až se situace dostala do bodu, kdy průměrná cena nájemného v metropoli vystoupala na 412 korun za metr čtvereční," řekl předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.

Dodal však, že i v Praze se začíná situace pomalu měnit. Ocenil zejména záměr nového vedení města na opravu a přestavbu téměř třinácti set prázdných a zdevastovaných bytů. "To samozřejmě vítáme, ale potřeby českého trhu s nájemním bydlením jsou o jeden až dva řády výše. Dle výsledku sčítání lidu z roku 2011 chybělo jenom pro seniorskou populaci 77 214 malometrážních bytů," dodal Pernes.

Největší pomocí měl být v řešení nedostatku bydlení pro sociálně slabé zákon o sociálním bydlení, o kterém se hovoří mnoho let. Ten však nakonec parlament ani neprojednal kvůli výhradám obcí, kterým se nelíbilo, že by jim diktoval, kolik sociálních bytů na svém území musí mít. A to přesto, že ho vládnoucí hnutí ANO slibovalo před volbami. Jeho náhradou má být soubor opatření včetně zmíněného dotačního programu Výstavba. 

Řada odborníků ale shození zákona ze stolu kritizovala. Systém dotačních programů je totiž dobrovolný a obcím žádnou povinnost stavět byty pro sociálně slabší nenařizuje. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy