Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole vzorků, kterou ministerstvu ukládá zákon. Nejvyšší správní soud pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50 tisíc uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.
"Je to velké zklamání pro naši zemi," konstatoval Janeček s tím, že je "dlouhodobě trnem v oku politikům", ale nečekal, že "to dojde takhle daleko".
"Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě. Předložil jsem Ústavnímu soudu dva nezávislé, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí mé kandidatury je v rozporu s ústavou," uvedl Janeček.
"Ústavní soud nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako Nejvyšší správní soud. Ústavněprávní hledisko je užší," řekl Sládeček. "Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před Nejvyšším správním soudem," doplnil generální sekretář Ústavní soudu Vlastimil Göttinger.
Ústavní soud konstatoval, že "ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat". Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, aniž upřesnil, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.
Janeček také předložil údaje o dalších několika desítkách petentů, které vnitro podle něj chybně neuznalo. "Stěžovatel se však mýlí, domnívá-li se, že Ústavní soud bude - obdobně jako Nejvyšší správní soud - znovu ověřovat správnost údajů o dalších petentech, o nichž stěžovatel tvrdí, že splnili požadovaná kritéria. Jak stěžovatele již také upozornil Nejvyšší správní soud, měl takové návrhy předložit již v řízení před tímto soudem," stojí v usnesení.
Janeček u Ústavního soudu žádal odklad voleb a zrušení právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro "ve velkém chybovalo" při kontrole petičních archů.
Sládeček připomněl, že pokud Ústavní soud stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady. Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.
"Stěžovatelem předloženým výpočtem 'intervalu spolehlivosti' se Ústavní soud nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná," uvedl Göttinger.
Na dotaz, zda bude o funkci prezidenta usilovat za pět let, kdyby se měly konat další volby hlavy státu, Janeček uvedl, že si to nemyslí. Uvedl, že společnosti chtěl jako prezident donést inspiraci v kritické době. "Ta doba je teď, nemyslím si, že by byla otevřena za pět let," uvedl.
O stížnosti Rohanové soud ještě nerozhodl
O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Nejvyšší správní soud vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na Ústavní soud, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Nikdo z nich už v nové sněmovně nezasedl. Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o dva týdny později.
