Na prognóze se podílelo 102 českých odborníků, jež oslovila agentura Median a nadace Sirius, která se zaměřuje na pomoc dětem v nouzi. Zapojili se do ní jak akademici, tak zaměstnanci státní správy či terénní sociální pracovníci.
Všichni se shodují na tom, že pandemie a s ní spojená krize budou mít nejničivější dopad na rodiny samoživitelů. Poněkud překvapivě však mezi nejohroženější skupiny zařadili také ty domácnosti, které pečují o postiženého člena rodiny, ať už jde o dítě, či dospělého.
Podle průzkumu hrozí těmto skupinám především finanční potíže způsobené možnou ztrátou zaměstnání, či dokonce bydlení, zadlužení či exekuce a úplné sociální vyloučení. Rizikem je také možná závislost na technice.
Naopak nejmenší dopady bude mít krize podle odborníků na rodiny pěstounů, neboť se jedná o stabilní domácnosti, které se i díky pomoci doprovodných organizací dokážou vypořádat s náročnými situacemi.
V úplných rodinách vzroste riziko násilí
Potíže se však nevyhnou ani klasickým úplným rodinám, ať už jde o domácnosti, v nichž žijí biologičtí rodiče se svými dětmi, nesezdané páry, či takzvané rodiny složené (rodiny partnerského páru a dětí, které nejsou biologicky spřízněny s oběma partnery).
Všem těmto typům hrozí podle odborníků kromě finančních problémů hlavně fyzické i psychické vyčerpání rodičů a s ním spojené riziko kvůli krizovým situacím a řešení problémů. Zejména se tak obávají nárůstu hádek v rodině a problémů s domácím násilím, a to jak mezi rodiči, tak vůči dětem. Zvýšenou míru fyzického i psychického násilí očekávají experti především u složených rodin. Téměř tři čtvrtiny odborníků upozornily také na možnou zvýšenou míru rozchodů a rozvodů rodičů, někteří také na možnou nevěru mezi partnery.
S distanční výukou pak naopak přestaly být děti natolik ohrožené šikanou či záškoláctvím, ačkoliv někteří prognostici poukazují také na možné zhoršení prospěchu žáků. Odborníci však varují před rizikovým faktorem, který on-line výuka a práce z domova přináší ve větší míře - možná závislost na technice, ať už se jedná o počítač, herní konzole, či telefony, což se netýká pouze dětí, ale všech členů domácnosti.
Experti se v souvislosti s tím obávají rovněž kyberšikany či sexuálně motivovaných útoků na internetu. U dospělých může hrozit také větší míra závislosti na alkoholu, drogách či lécích. Zhoršit se může v důsledku aktuální krize také psychický stav členů rodiny a u některých z nich může propuknout deprese nebo jiné psychické onemocnění.
Zlepší se vztah k seniorům
V důsledku těchto faktorů pak oslovení odborníci předpokládají zvýšenou poptávku po podpůrných sociálních službách, ať už se jedná o azylové domy, asistenční služby, střediska výchovné péče, či adiktologická zařízení, ale také manželské a rodinné poradny nebo psychoterapii.
Na tom, jak možná (především ekonomická) rizika řešit, se však experti neshodují. Obecně preferují především pomoc formou dávek vázaných na specifické situace nebo přidělených na základě splnění více kritérií, případně větších daňových úlev pro rodiče. Neshodují se však v tom, zda je zapotřebí nějaká reforma stávajícího systému či nabídka nových služeb.
Respondenti z řad sociálních služeb odpovídali také na to, jak podle nich současná situace změní postoj populace k některým faktorům. Většina z nich předpokládá, že koronavirová krize zlepší především vztah k seniorům, ale také zapojení rodičů do vzdělávání dětí či péči o zdraví členů rodiny a ochotu trávit více času společně.
Zároveň podle nich vzroste také citlivost k potřebám blízkých nebo ochota se zapojit do dobrovolnických aktivit. Nepředpokládají však, že by pandemie zlepšila například vztah rodičů k povinnému očkování, finanční podporu neziskového sektoru nebo citlivost společnosti k projevům domácího násilí nebo projevům závislosti.
