Těžší průběh je charakteristický dušností, která se objevuje, i když je člověk v klidu. Patří k němu také celkové vyčerpání a vysoké horečky, které se nedaří snížit ani pomocí léků.

„Základním příznakem těžšího průběhu je dušnost, kterou pociťujeme i v klidovém režimu mimo záchvaty kašle či při minimálním pohybu a řeči. Těžký průběh se také může projevit celkovým vyčerpáním, častými závratěmi, nebo dokonce poruchami vědomí,“ vysvětluje vedoucí lékař kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Lékařka Michaela Kantorová z uskupení Mladí praktici upozorňuje také na příznaky komplikující dosavadní průběh onemocnění, jako jsou teploty nereagující na terapii antipyretiky či dehydratace.

Při všech popsaných příznacích je třeba kontaktovat lékaře, obzvláště pokud vzniknou náhle.

K posílení imunity přispějete obecně vyváženým stravováním. Jezte dostatek ovoce a zeleniny. Velmi důležité je dodržovat pitný režim a dostatečně spát. Naopak byste se měli vyhnout alkoholu.

„Imunitu posiluje všestranně zdravá životospráva,“ potvrzuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Naopak připomíná, že jí škodí kouření, alkohol, nedostatek pohybu i chronický stres.

Při onemocnění covid-19 se doporučuje brát vitamin D, který hlavně v zimním období v těle chybí a většina lidí jeho dostatečné množství z běžné stravy přijmout nedokáže. Je proto vhodné zaměřit se na konzumování potravin, které jsou na vitamin D bohaté, jako jsou ryby, mléčné výrobky či vejce.

„Suplementace vitaminem D snižuje riziko, že bude pacient přijímán do nemocnice s těžším respiračním onemocněním,“ uvedl před časem pro Aktuálně.cz primář ARO Jakub Bala z Fakultní nemocnice Bulovka.

Farmaceutka Ivana Lánová doplňuje, že lze při léčbě covidu brát také betaglukan, což je výtažek z hub a získává se především z hlívy ústřičné, nebo také vitamín C. Imunolog Václav Hořejší se však domnívá, že to při správném stravování není nutné. „Pokud dodržujete vyváženou stravu, suplementace vitaminem D stačí, není třeba brát mnoho dalších doplňků,“ říká Hořejší.

Koronavirus u vás může mít těžší průběh než třeba u lidí, kteří jsou proti virům obecně odolnější. „Může nastat těžší průběh, zřejmě máte totiž oslabené protivirové imunitní mechanismy, například takzvaný interferonový systém,“ vysvětluje imunolog Václav Hořejší.

Snažte se důsledně dodržovat pitný režim, abyste předešli dehydrataci. „Dehydrataci může u některých pacientů s covidem kromě pocení zhoršovat i průjem či zvracení. Výběr nápojů není tak důležitý a každému chutná něco jiného, důležité je především množství,“ připomíná primář z infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý.

„Každá závažnější indikace vede k vyšší potřebě tekutin v důsledku jejich vyšších ztrát,“ upozorňuje přednosta kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici Brno Petr Husa, který rovněž vyzývá k dodržování pitného režimu.

Lékaři doporučují vyhnout se především alkoholu, naopak káva podle přednosty Husy průběh covidu nezhoršuje.

Pro covid-19 bývá typické také nechutenství, primář Dlouhý proto upozorňuje, že pravidelné stravování je potřeba, i když člověk nemá na jídlo pomyšlení a musí se k tomu nutit. Lékaři obecně doporučují v době nemoci dbát zejména na konzumaci ovoce a zeleniny.

Vhodné jsou léky, které pomáhají tlumit příznaky koronaviru a jsou běžně prodejné. Jde o přípravky s obsahem ibuprofenu nebo paracetamolu. Dejte si však pozor na dávkování. Výběr konzultujte se svým lékařem nebo lékárníkem, který vám poradí, která látka je pro vás bezpečná a nejúčinnější.

„Můžete si vzít léky s obsahem paracetamolu, u dospělého pacienta v dávce 500 až 1000 mg v intervalu čtyři až šest hodin, s maximální denní dávkou 4 g. U dětí je jednotlivá dávka 10 až 15 mg na kilogram váhy dítěte s denním maximem 60 mg na kilogram váhy,“ doporučují farmaceuti Stanislav Gregor a Michal Hojný z ústavní lékárny IKEM, kteří jsou členy představenstva České lékárnické komory.

Pokud paracetamol nezabírá nebo ho člověk nemůže užívat, lze ho nahradit léky, které obsahují ibuprofen. „U dospělých osob v dávce 400 mg v intervalu šest až osm hodin, s maximální denní dávkou 1200 mg. U dětí je jednotlivá dávka 5 až 10 mg na kilogram váhy dítěte, ale maximální denní dávka nemá přesáhnout 40 mg na kilogram váhy,“ dodává Gregor s Hojným.

Farmaceutka z České lékárnické komory Ivana Lánová upozorňuje, že se zmíněné léky pojí s nežádoucími účinky či kontraindikacemi. Omezení se týkají také věku, těhotenství či kojení. „Proto by se měl pacient poradit se svým lékárníkem. Totéž platí i o správném dávkování a množství, které mimo jiné závisí i na hmotnosti pacienta,“ upozorňuje Lánová.

Ibuprofen preventivně neužívejte. Preventivní užívání léků snižujících teplotu či bolest vám může naopak uškodit. „Léky na snížení teploty se doporučují při teplotě nad 38 °C. Neexistují žádné důkazy o prospěšnosti preventivního užívání ibuprofenu, naopak by toto neuvážené užívání mohlo vést k ohrožení zdraví,“ zdůrazňují farmaceuti Gregor a Hojný.

Farmaceutka Ivana Lánová poznamenává, že případě ibuprofenu je třeba dávat pozor na současné užívání jiných léků, jako jsou například antidepresiva či léky na ředění krve. Též by ho neměli užívat pacienti, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem nebo mají problémy se žaludkem.

Teplotu zkuste vydržet, snižovat se doporučuje až horečka nad 38 °C. „Zvýšená teplota a do jisté míry i horečka je součástí naší přirozené nespecifické imunity, která nám pomáhá zvládnout infekci,“ vysvětluje vedoucí lékař kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Vysoké horečky by pak měly pomoct srazit léky s obsahem paracetamolu, ibuprofenu, případně kyseliny acetylsalicylové. „Nezáleží na tom, jaké antipyretikum použijeme. U každého z nás může více fungovat jiný preparát. Jestliže je u nemocného přítomné chronické onemocnění jater nebo ledvin, mohou být některé léky vhodnější. V tom případě je dobré se poradit se svým praktickým lékařem či ošetřujícím specialistou. Pro dobré zvládnutí horečky je také důležitý dostatečný příjem tekutin a klidový režim,“ dodává Krupička.

Naopak jako nevhodné se jeví studené sprchy. „Chlazení studenou sprchou bych nedoporučil. Způsobí rychlou změnu teploty těla. Tato rychlá změna může být velkou zátěží pro kardiovaskulární systém, který je v té době již zatěžován samotným onemocněním. Studené zábaly, nebo Priessnitzovy obklady naproti tomu snižují teplotu postupně a jsou tedy vhodné,“ říká lékař Vojtěch Mucha ze spolku Mladí praktici.

Monoklonální protilátky dokážou omezit nebo i zastavit šíření koronaviru v těle a předejít tak tomu, že pacienta potká těžký průběh onemocnění covid-19. Momentálně se v Česku tyto látky podávají ve formě léku bamlanivimab od firmy Eli Lilly a REGN-CoV2 od Regeneronu.

V současnosti ale tento lék není určený pro všechny. Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o něj mohou požádat lidé starší 65 let, případně lidé s vysokým rizikem vážného průběhu covidu, například kvůli chronickému onemocnění jater či ledvin, cukrovce nebo onkologickému onemocnění. K riziku závažnějšího průběhu přispívá také vysoký krevní tlak, obezita či závažná porucha obranyschopnosti.

Aby lék zafungoval, je nutné ho podat včas, ještě předtím než se virus v těle masivně rozšíří. Lidé v rizikových skupinách by proto o něj měli požádat bezprostředně po pozitivním testu na covid-19. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že infuzi je nutné dostat do deseti dnů od prvních příznaků nemoci, ideálně však co nejdříve.

Požádat o monoklonální protilátky mohou také lidé z rizikových skupin, kteří sice nemají pozitivní test, ale byli v delším kontaktu s nakaženou osobou, například ve společné domácnosti. V takovém případě není nutné čekat na test a lze obdržet protilátky ihned.

O monoklonální protilátky žádejte svého praktického lékaře, pokud vám je sám nenabídne. Ten určí, jestli patříte do vybrané rizikové skupiny, a pošle vás do nemocnice, kde monoklonální látky formou infuze obdržíte. Podání léku trvá zhruba hodinu.

Lékaři a odborníci však upozorňují, že monoklonální protilátky skutečně dokážou pomoct, ale rozhodně by se měli lidé i nadále nechat očkovat. „Podání protilátek nikdy nemůže nahradit očkování, kde je odpověď kvalitnější a určitě dlouhodobější. Monoklonální protilátky navíc rozhodně nejsou kauzální léčbou (léčbou, která léčí příčinu nemoci, pozn. red.) onemocnění covid-19. Mohou zmírnit průběh nebo zabránit těžkému průběhu, ale ani na to se nelze více spoléhat,“ varuje primářka infekční kliniky plzeňské fakultní nemocnice Jana Váchalová.

Antibiotika by se měla užívat jen ve specifických případech jako například u pacientů ve vážném stavu, u kterých se vyskytují příznaky bakteriální infekce. „Antibiotika se u covidu-19 paušálně nepodávají, protože na něj nepůsobí. Mají se používat velmi uvážlivě v případě, že lékař předpokládá nasedající bakteriální infekci jako komplikaci covidu-19. K tomu je žádoucí osobní vyšetření, vhodné je v takovém případě i rentgenové a laboratorní vyšetření,“ vysvětluje primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý.

Navíc upozorňuje, že nadměrné užívání antibiotik nyní v době covidu může vést k vytvoření odolnosti proti nim. Antibiotika pak nemusí fungovat v situaci, kdy je nemocný bude skutečně potřebovat.

Trvající horečka, vysilující kašel, nechutenství, vysílení a celková slabost patří k příznakům obvyklého průběhu nemoci. Záchrannou službu volejte, až pokud se stav začne horšit z hodiny na hodinu, a to zejména u osob, které se léčí se srdcem či plicním onemocněním, cukrovkou, nádorem, vysokým tlakem, poruchou imunity nebo trpí silnou obezitou.

Na záchranáře se obraťte také, pokud se dýchání zhorší natolik, že nemocný nemůže říct celou větu v kuse bez zadýchání nebo na jeden nádech nenapočítá do deseti, případně promodrává v obličeji či v okolí rtů. Rychlá pomoc je potřeba také, pokud má nemocný poruchy vidění, sluchu, rovnováhy, paměti nebo je mu na omdlení, případně zkolaboval.

Linku 155 vytočte rovněž v případě, jestliže pozorujete jiné neobvyklé příznaky mimo ty, které jsou výše vyjmenovány jako provázející běžný průběh onemocnění. Pokud si nejste jistí nebo máte strach, nebojte se využít tísňové volání, operátoři s vámi váš stav proberou a případně za vámi vyšlou zdravotníky.

Pokud nemůžete kvůli zadýchávání souvisle mluvit, je vhodné zvážit přivolání záchranky.

„Pokud se dýchání zhorší natolik, že nemocný nemůže říct celou větu v kuse bez zadýchání, na jeden nádech nenapočítá do deseti nebo promodrává v obličeji či v okolí rtů, už by měl volat záchranku,“ vysvětluje mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý pak popisuje, že nejčastějším důvodem k hospitalizaci je u covidu-19 právě dušnost, tedy subjektivně vnímaný pocit nedostatku dechu, zprvu při námaze či řeči, později i v klidu. Vždy je vhodné konzultovat praktického lékaře, pokud je dostupný. Druhým nejčastějším důvodem k přijetí do nemocnice je podle Dlouhého vyčerpání a dehydratace z dlouho trvajících horeček.

Příznaky covidu-19 jsou především zvýšená teplota až horečka (typicky 38 až 39 °C), kašel a potíže s dechem, nebo dále i bolest hlavy, svalů a kloubů, celková slabost, případně i úbytek hmotnosti. Tyto symptomy patří k normálnímu průběhu nemoci a trvají většinou zhruba pět až sedm dní. Nicméně mohou se protáhnout i na více než deset dní. Buďte trpěliví a vydržte. Můžete si ulevit léky na snížení horečky, tedy léky s obsahem paracetamolu, ibuprofenu nebo kyseliny acetylsalicylové popsané v otázce č. 6. Záchranku volejte až v případě náhlé změny stavu například z hodiny na hodinu a také v dalších případech uvedených v otázce číslo 11.

„U onemocnění covid-19 jsou déle trvající horečky bohužel poměrně časté. Zvládáme je pomocí antipyretik, dostatečného pitného režimu a klidu na lůžku. Samy o sobě nejsou důvodem k hospitalizaci nemocného,“ říká Jan Krupička, který je vedoucím lékařem kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Lidé nejsou zvyklí na delší průběh nemocí. Pokud si člověk není jistý, měl by zavolat svému praktickému lékaři, který ho zná, zná jeho anamnézu, a ví, jaké má jiné zdravotní problémy,“ popisuje mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Pokud to váš stav dovoluje, je prospěšné se lehce hýbat, ne pouze ležet v posteli. „Jestli vám není dobře, měli byste dodržovat klidový režim. Jako prevence tromboembolických komplikací je vhodná občasná chůze po místnosti v okamžicích, kdy je vám o něco lépe a nemáte vysokou horečku. Také doporučuji na lůžku procvičovat nohy. Pokud máte doma kompresní podkolenky, využijte je, poslouží jako prevence hluboké žilní trombózy,“ radí anesteziolog Jan Krupička z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Když začnete kašlat, měli byste se začít polohovat, neležet jen na zádech, podle sil se snažit měnit polohy do sedu. Ve chvíli, kdy ležíte, měňte polohy na bok nebo na břicho,“ doporučoval také před časem ve videu pro Aktuálně.cz primář ARO Jakub Bala z Fakultní nemocnice Bulovka.

Česká gynekologická a porodní společnost uvádí, že zhruba dvě třetiny žen mají průběh onemocnění bezpříznakový či lehký, který připomíná běžné onemocnění. Vyšší riziko závažného průběhu mají však těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství, případně ty starší 35 let, s BMI nad 25 či s chronickými onemocněními. „Těhotné ženy, které onemocní covidem-19 ve třetím trimestru těhotenství, mají vyšší riziko předčasného porodu ve srovnání s těhotnými ženami bez covidu-19,“ upozorňuje odborná společnost. Naopak přenos koronaviru z matky na plod je podle ní velmi vzácný.

Záleží na více faktorech. Pacienti s plicní ventilací se nicméně dají považovat za ohrožené na životě. „Obecně se dá říci, že každý pacient s covidem, který je připojený na plicní ventilátor, je v ohrožení života. Samozřejmě záleží na konkrétním stavu daného pacienta a také přidružených onemocněních,“ říká anesteziolog Jan Krupička ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Není však nutné propadat panice. Velké části pacientů připojení na plicní ventilaci pomůže a nemoc překonají i bez dlouhodobějších trvalých následků, ačkoliv onemocnění vyžaduje řádnou rekonvalescenci a pravidelné kontroly u lékařů. Lékaři v Česku už dokázali zachránit řadu životů, které zprvu vypadaly jako ztracené.

Pokud máte lehčí dechové obtíže, základní dechová cvičení můžete provádět sami doma. Dbejte však na váš aktuální zdravotní stav. Dechové cvičení vám hlavně nemá být nepříjemné.

Společnost všeobecného lékařství radí několikrát denně v sedě pětkrát za sebou provést hluboký nádech, po nádechu vždy zadržet dech a počítat do pěti, poté následuje výdech. Po této sérii se pokuste s pusou zakrytou kapesníkem hluboce odkašlat. Celý cyklus zopakujte ještě jednou. Při tomto cvičení prosím dbejte na bezpečné prostředí, nelze vyloučit mírné motání hlavy nebo mžitky před očima.

Respirační fyzioterapeutka Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého poznamenává, že by při dechových cvičeních měl pacient zaujmout co nejvíce napřímené držení těla, a to v jakékoliv poloze. „Je důležité neprovádět během dechových cvičení usilovné nádechy a výdechy, výdech by měl být alespoň o jednu dobu delší než nádech,“ dodává fyzioterapeutka.

Jestli u bezpříznakových pacientů s covidem pomohou preventivní dechová cvičení, není možné říci, podle Neumannové k tomu neexistují studie.

Není třeba propadat panice. V případě zhoršení dušnosti vyhledejte lékařskou pomoc.

„Astmatici mají o něco větší riziko těžšího průběhu než pacienti bez přidružených onemocnění. To ale není důvodem propadat nějaké skepsi či beznaději. Důležité je dodržovat obecná doporučení ohledně režimu a léčby, současně sledovat svůj stav a při výskytu varovných příznaků, zejména zhoršení dušnosti, vyhledat lékařskou pomoc,“ vysvětluje Jan Krupička, vedoucí anesteziolog ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Důležité je rozpoznat suchý kašel od vlhkého a podle toho pak volit léčivé přípravky. „Proti suchému, dráždivému kašli jsou volně dostupné léčivé přípravky ze skupiny antitusik (například účinná látka dextrometorphan), při vlhkém kašli, u kterého dochází často k zahlenění a vykašlávání, je vhodné volit léky ze skupiny mukolytik (například účinná látka acetylcystein). Některá léčiva z těchto skupin jsou pouze na lékařský předpis. Ze sirupů je proti kašli vhodný cibulový sirup,“ radí lékařka Michaela Kantorová ze spolku Mladí praktici.

V prvé řadě se ujistěte, že pijete dostatek tekutin. „Točení hlavy, slabost, černo před očima, či dokonce sklon ke kolapsu jsou většinou důsledkem dehydratace, takže je klíčové doplňovat tekutiny, případně minerály. U starších osob a pacientů užívajících léky na vysoký tlak je vhodné přeměřit se tlakoměrem a podívat se i na pulz,“ popisuje infektolog Pavel Dlouhý z ústecké nemocnice.

Pulzní oxymetr měří okysličení krve neboli saturaci. Oxymetr není nezbytné pořizovat, řiďte se hlavně tím, jak se vám subjektivně dýchá, případně zda máte známky dechové tísně, jako jsou zvýšená frekvence dechu či promodrávání rtů.

Pořízení oxymetru však doporučuje například primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. Upozorňuje ale, že měření mohou zkreslit chladné prsty nebo srdeční arytmie a je vhodné saturaci měřit po chvíli klidu. „Pokud má pacient pocit nedostatečnosti dechu a současně hodnoty opakovaně klesají pod 93 procent, je vhodná konzultace lékaře. Pacienti s chronickým onemocněním plic mohou být dlouhodobě zvyklí na nižší hodnoty a správnou hodnotu by měli opět konzultovat se svým lékařem,“ vysvětluje Dlouhý.

Dle infektologa z Fakultní nemocnice Brno Petra Husy je však koupě oxymetru zbytečná. „Rozhodující je subjektivní pocit dušnosti a objektivní známky dechové tísně, což je zvýšená frekvence dechů, cyanóza (modravé až modrofialové zbarvení) kůže, většinou nejvýrazněji na rtech. Potom musí pacienta vidět lékař a rozhodnout o dalším postupu,“ dodává Dlouhý.

Odborníci doporučují všímat si spíše subjektivního pocitového stavu, tedy ne striktně hodnot na oxymetru. Hodnoty opakovaně klesající pod 93 procent ale lze podle primáře Dlouhého z ústecké Masarykovy nemocnice považovat za rizikové, avšak nelze je určit objektivně pro všechny.

Infektolog Petr Husa říká, že obecně nelze rizikové hodnoty stanovit, protože to závisí na kvalitě přístroje. „Někdy jsou problémy s posouzením saturace i v nemocnici, k posouzení nedostatku kyslíku v krvi se musí provést odběr krve,“ dodává Husa.

Tisková mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová rovněž nedoporučuje upínat se na hodnoty, které naměří oxymetr. „Nelze obecně říct, jaké hodnoty jsou rizikové, protože například lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí zvládnou nižší, klidně 70procentní saturaci, zatímco zdravý člověk už při 93procentní saturaci může mít problém se nadechnout. Proto je lepší řídit se tím, jak se vám reálně dýchá, protože se může stát, že budete mít saturaci v normální hodnotě 95 procent, ale nedořeknete větu – a to je čas volat záchranku,“ vysvětluje Poštová.

Kouření je dobré při onemocnění covidem-19 omezit, hlavně pro případ, že by se váš stav zhoršil. „Kouření obecně je velmi škodlivé. U nekomplikovaného covidu nelze předpokládat zásadní zhoršení, v případě oboustranného zánětu plic ale bude pacient v nemocnici, tam potom kouřit nemůže,“ zdůrazňuje infektolog Petr Husa.

Buďte raději v klidu a ke sportu se vraťte až po prodělání nemoci. „Jakoukoli větší fyzickou aktivitu nedoporučuji. Jedná se o klasické ‚přecházení virozy‘. Covid může mít závažný průběh i u jinak mladých zdravých sportovců. I u mírných příznaků doporučuji klidový režim. Stejně tak po ukončení izolace je vhodné intenzitu zátěže postupně a pomalu navyšovat do míry, na kterou jste zvyklí,“ radí místopředseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.

V lékárně seženete bez receptu léky potlačující projevy alergické reakce. Je ale namístě se o jejich užívání poradit s lékařem.

„Lze pořídit některá volně prodejná léčiva ze skupiny takzvaných antihistaminik. Jejich užití však vždy konzultujte s lékařem. Lokálně lze využít například kalciovou mast. V případě výskytu vyrážky doprovázené dušností a otoky je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc,“ varuje lékař Vojtěch Mucha z organizace Mladí praktici.

Bohužel, dle karanténních pravidel nemůžete opustit domov. Pokud nemáte možnost poprosit o pomoc někoho blízkého, můžete o nákup požádat dobrovolníky. Obraťte se třeba na iniciativy Pomoc sousedům, Sousedská pomoc nebo kontaktuje vaši radnici. Nákup si případně můžete objednat on-line donáškovou službou.

Zkuste se především vyhýbat přemíře informací o covidu a soustředit se na něco jiného. Můžete se také obrátit na krizové linky psychologické pomoci nebo si domluvit on-line sezení s terapeutem.

„Strach určitě zdravotnímu stavu nepomáhá, někdy si ale nemůžeme poručit. Určitě není dobré položit se do sbírání informací o covidu. Radím vyhýbat se zprávám o těžkém průběhu, hospitalizacích a podobně. Všichni už základní informace o covidu máme, takže je dobré naordinovat si ‚informační dietu‘ a během nemoci nejlépe číst beletrii a koukat na filmy, prostě přesunout pozornost od nemoci jinam. Pokud to moc nepomáhá, podělte se o svůj strach s někým blízkým, kdo vás uklidní, podpoří. Určitě je dobré také využít krizovou linku a probrat své obavy s odborníkem,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek.

Proti úzkosti mohou pomoci dechová cvičení, ale také je dobré podělit se o svůj problém s někým blízkým, případně využít krizových linek pro psychologickou pomoc.

„Podělit se o svůj strach není dnes žádná ostuda, sdílená bolest je poloviční bolest, alespoň ta psychická. Takže udržujte kontakt s rodinou, přáteli, případně se nestyďte využít služby krizové linky, když je toho na vás už moc. Při zhoršení zdravotního stavu neváhejte kontaktovat svého praktického lékaře a konzultovat to s ním. Ovšem je dobré se stále nepozorovat, spíše se snažit hodně spát, dobře jíst a pozornost směřovat jinam,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek.

„Zmírnit úzkost a paniku pomáhají také dechová cvičení. Pokud se vám hůře dýchá, je důležitý čerstvý vzduch. Zklidnění dechu, dýchání do břicha a uvolnění hrudníku pohybem paží může přinést okamžitou úlevu,“ popisuje psychoterapeut Kulhánek.