"Tragická situace rodiny nezletilého chlapce mě osobně velmi mrzí a hluboce se mě jako ředitelky a matky dotýká. Maminka chlapce byla má dlouholetá kolegyně a osobně jsem jí nabízela pomoc," uvedla v úterý dopoledne v krátkém tiskovém prohlášení ředitelka Pardubické nemocnice a někdejší pardubická primátorka Štěpánka Fraňková.
Okolnosti případu tehdy osmiletého Adama, který po běžné operaci mandlí a zmatkům během pooperačních komplikací skončil v kómatu, ale nevysvětlila. "Jde o tragický případ nezletilého chlapce, nemocnice je vázána ze zákona povinnou mlčenlivostí a navíc v celé věci běží jak šetření orgánů činných v trestním řízení, tak je veden občanskoprávní spor," říká Fraňková.
Sestra volala do nemocnice záchranku. Místo vlastního ARO
Fakta jsou ale známá, navíc podpořená záběry průmyslové kamery. O ty, stejně jako o nestandardní telefonáty nemocnice se záchrankou opřely režisérka Šárka Maixnerová a infiltrátorka Ivana Lokajová svůj dokument Obchod se svědomím, jejž v pondělí odvysílala Česká televize. Nemocnice se však brání, že jde o jednostrannou interpretaci, navíc bulvárně pojatou.
Krátce po běžné operaci nosních a krčních mandlí v pardubické krajské nemocnici 14. května 2017 začal chlapec silně krvácet. Na nemocničním pokoji měl s sebou maminku, navíc tehdy zdravotní sestru téže nemocnice, která podle slov Adamova tatínka Jana Vyčítala okamžitě zalarmovala personál a žádala zavolat ARO.
Jenže místo odborné pomoci se dočkali jen série zmatků. Silně krvácejícího chlapce podle dokumentu ČT poslali s maminkou na ošetření pěšky, navíc do zavřené ambulance ORL. Doktorka ani sestry si ho nevšímaly, místo toho sháněly klíče. Maminku s hochem nechávaly na chodbě samotné, jedna ze sester místo nemocničního ARO volala záchranku a zoufale dispečerku prosila, aby jim přijeli do krajské nemocnice na pomoc.
"V rámci péče poskytované v Pardubické nemocnici naši lékaři ročně provedou na 280 operací krčních a nosních mandlí. V případě, že se objeví komplikace související s tímto typem výkonu, neřeší se prezentovaným způsobem na ambulanci ORL. V souvislosti s tím také nemám informace, že by kdokoli z personálu naší nemocnice dal mamince nezletilého chlapce pokyn k přesunu právě na ambulanci ORL," uvádí v prohlášení k pořadu ředitelka Pardubické nemocnice Fraňková.
Konkrétní sporné situace, patrné ze záznamu průmyslové kamery, nicméně nevysvětluje a ani dříve se k nim nikdo z vedení konkrétněji veřejně nevyjádřil - třeba proč krvácející Adámek čeká na chodbě tak dlouho na pomoc a nikdo ho během těchto chvil neošetří.
Nekonečné a rozhodující minuty běžely, podle tvůrců snímku jich bylo třináct. Adam nakonec prodělal zástavu srdce, po dlouhé snaze se ho podařilo resuscitovat. Dodnes se však nachází ve vigilním kómatu - jeho tělesné funkce pracují, ale celý mozek je poškozený.
Pro tatínka Jana Vyčítala začalo vše 14.5. 2017 ve 2:40 ráno, když mu domů zavolala plačící manželka Ilona. "Říkala mi, že Adámek krvácel, že ho museli resuscitovat, odvezli ho do Hradce Králové a bojuje o život," líčí a dodává: "My to nenecháme a půjdeme za tím dál - pro náš duševní klid, pro morální spravedlnost a také aby lidi viděli, co se může v nemocnici stát."
Přitom podle jeho slov nedošlo k ničemu neobvyklému. Krvácení po operaci mandlí bývá prý časté a někdy může nastat i takovéto masivní krvácení.
"Pakliže tam tyto operace provádějí a děti pak umísťují na dětské oddělení, potom musí být na tyto situace připraveni," nechápe Jan Vyčítal a dodává: "Navíc tu noc sloužily dvě kapacity - přednosta ORL, který byl zároveň náměstek nemocnice a dostavil se po třinácti minutách, a primář dětského oddělení, který se dostavil po 22 minutách."
Udivuje ho rovněž, proč sestry z lůžkové části dětského oddělení, kam jsou tito pacienti umisťováni, nevěděly, že je ambulance ORL zavřená. "Tam bylo tolik nestandardních věcí, že pro to nemám jiný výraz než 'bordel'. Vždyť on tam třináct minut krvácí, tak co je na tom rychlého a profesionálního?" diví se tatínek.
Pozastavuje se i nad tím, že jedna ze zdravotních sester volala pro Adámka do nemocnice záchranku, ačkoliv mají k dispozici své vlastní ARO.
"Navíc den po té události mi přednosta ORL řekl, že operace krčních mandlí nutná nebyla, jen chtěli chlapci udělat 'komfort v krku'. Takže tohle, co jste viděli, je zkrátka komfort v krku," vypráví.
Nechtějí nám vydat dokumentaci, nepomohli nám
Rodiče se s nemocnicí soudí, jenže se jim nedaří ani získat celou zdravotní dokumentaci, která by ukázala, zda dodatečná operace krčních mandlí, po níž nastalo osudné krvácení, byla nutná a zda se podle předoperačních vyšetření měla vůbec provádět. "Kompletní zdravotní dokumentaci stále nemáme, ačkoliv Okresní soud v Pardubicích rozhodl, že Pardubická nemocnice je povinna vydat kopii předoperačního vyšetření přístrojem. Pokud bych se dozvěděl, že ho operovat neměli, tak je to ještě dvakrát tak horší," pokračuje Vyčítal.
Podle slov tatínka jim bezprostředně po události nejprve ředitelka nemocnice slíbila pomoc i finanční částku, ale dodnes, dva roky po osudném dnu, se prý nedočkali ničeho.
"Tragická situace rodiny nezletilého chlapce mě osobně velmi mrzí a hluboce se mě jako ředitelky a matky dotýká. Maminka chlapce byla má dlouholetá kolegyně a osobně jsem jí nabízela pomoc. Mrzí mě, že se nám doposud nepodařilo najít společnou řeč, nicméně není pravda, že bychom s rodinou nekomunikovali ani že bychom k nim přistupovali arogantně," uvádí ředitelka nemocnice Štěpánka Fraňková.
Do oficiálního kontaktu s rodinou nemocnice vstoupila podle ní hned druhý den po události a nabízela nejen součinnost, ale také konkrétní podporu a pomoc.
Na Adámka se skládá veřejnost
Od případu uplynuly již dva roky, rodina se však žádné reálné pomoci od nemocnice nedočkala. A tak rodiče založili stránku ProAdámka.cz a facebookový účet Pomáháme Adámkovi a obrátili se na veřejnost s prosbou o finance, dary a rady v této složité situaci. Peníze chodí na transparentní účet, vybírají se i na charitativních akcích na Pardubicku a Hradecku.
Péče o syna stojí Vyčítalovy statisíce a na vše jsou sami, navíc ve třetím patře bariérového panelového domu. "Občas už nemáme kde brát, je to opravdu vyčerpávající," povzdychne si tatínek.
Podle Fraňkové vedení iniciovalo oficiální jednání mezi nemocnicí, rodinou a pojišťovnou, kde se rodině navrhla možnost zřízení nelimitovaného otevřeného účtu ke krytí veškerých nákladů spojených s péčí o chlapce a zároveň odškodnění "ve výši odpovídající závažnosti celé situace a horní hranici poskytované v analogických případech". "Do dnešního dne čekáme na reakci k předloženým návrhům, a to jak ze strany rodiny, tak jejího právního zástupce Mária Švehelky," sdělila dále ředitelka.
"Šlo o jednání po roce a deseti měsících od případu a oni mi říkali, že čekali, jak se situace vyvine, a že nevědí, jaký je aktuální stav. A pak nám dávali jasně najevo, že si nemáme moc vyskakovat a že mají další znalecký posudek, který říká, že bylo vše v pořádku," líčí tuto schůzku Jan Vyčítal.
Nešlo nám o objektivní reportáž, ale o ukázku příkoří a zla
Režisérka Šárka Maixnerová a infiltrátorka Ivana Lokajová dle svých slov nechtěly natočit klasickou objektivní reportáž, v níž jsou nezúčastněně vyslyšeny obě strany, ostatně v Obchodu se svědomím chybí vyjádření Pardubické nemocnice, její pohled na věc, její odůvodnění toho, co měl divák možnost sledovat.
"Nesnažíme se hledat vyjádření jedné a druhé strany, ale přímo to příkoří a zlo ukazujeme. Divák má možnost vidět na vlastní oči autentické záběry průmyslové kamery a na vlastní uši slyšet hovory se záchrannou službou. K tomu už není třeba dalšího vysvětlování. To se zkrátka skutečně stalo a Adámek dnes vypadá tak, jak jsme ho zachytili," vysvětluje kreativní producentka Lenka Poláková.
"Kdybychom neměli k dispozici celý záznam kamery i audiohovorů, tak bychom se ptali nemocnice a oni by řekli, že bylo vše v pořádku, pak bychom se ptali tatínka a ten by říkal, že to nebylo v pořádku, a bylo by to tvrzení proti tvrzení," říká režisérka s tím, že takto by se ničeho nedosáhlo, síla jejich sdělení prý spočívá v komplexním záznamu události. Nesouhlasí s "umělou vyváženou novinařinou".
"Považujeme za nestandardní, aby veřejnoprávní médium uveřejnilo jednostrannou interpretaci případu týkajícího se nezletilého dítěte, který je v tuto chvíli v šetření Policie ČR a zároveň předmětem občanskoprávního sporu. Tvůrci pořadu se nepokusili získat stanovisko druhé strany a v pořadu přímo uvádějí, že je takové stanovisko ani nezajímá," namítá Kateřina Semrádová,
vedoucí oddělení komunikace a marketingu Pardubické nemocnice.
Nemocnice rovněž v prohlášení namítá, že jako odborného konzultanta tvůrci využili právního zástupce rodiny Mária Švehelku, který je na výsledku kauzy hmotně zainteresován. "Uvedený konflikt zájmů považujeme za neetický a nepřijatelný," píše se v jejím stanovisku.
Známe dvě stovky dalších selhání za zdmi nemocnic
Kromě Adámka se Obchod se svědomím věnuje i případu maminky, jež během těhotenství zbytečně přišla o nenarozené dítě, a případu ženy, která se marně snaží dozvědět, jak zemřela její matka a zda nedošlo k pochybení. Všechny příběhy jsou podle autorek jen velmi malou ukázkou toho, co se za zdmi českých nemocnic děje.
Podle producentky Lenky Polákové jim přišly na e-mail od doby, co začala Česká televize vysílat upoutávky na dokument, další dvě stovky případů. "V případě Vyčítalových je výjimečné to, že je vše přesně zaznamenané kamerami. Jenže my nevíme, kolik takových Adámků v českých nemocnicích je a jen k tomu není takovéto svědectví," dodává.
Režisérka Šárka Maixnerová říká, že podobné průšvihy mají i v jiných zdravotnických zařízeních, jenom se o nich veřejně neví. Za vše mluví telefonát z jiné nejmenované krajské nemocnice po zveřejnění upoutávky. "Volala mi sekretářka tamějšího ředitele a říkala, že má na mě jen jeden dotaz: 'Že to dítě není od nás?' Ujistila jsem ji, že ne, a ona nadšeně vykřikla: 'Je to dobrý, není od nás!'"
Podle Jana Vyčítala se v Česku léta buduje nedotknutelnost doktorů a roste "arogance bílých plášťů". "A pak jsou v šoku, když se někdo jako my do toho rozhodne šít. Jsem pro zdravotnictví nepřítel číslo jedna," dodává Adamův tatínek. Lidí, kterým v nemocnici ublížili, je prý mnoho, nyní se mu hlásí a volají mu, že jsou na tom podobně.
Chceme vyvolat veřejnou diskusi
Příběh již krátce proběhl médii na podzim 2018, ovšem bez většího efektu. Česká televize chce nyní vyvolat širokou veřejnou debatu, upozornit nejen na celou kauzu, ale i na svízelnou situaci Vyčítalových.
"Nejšílenější je, když to vidíte celé od samého začátku a sledujete, jak ubíhá čas, kolik toho má už ten člověk za sebou, a před vámi se neustále valí tohle absurdní divadlo a dobře víte, že už je na všechno pozdě," líčí kreativní producentka Lenka Poláková.
Co by Adamova rodina potřebovala nejvíc? Kromě finanční podpory i bezbariérový byt, ošetřovatelku a fyzioterapeutku. Tragédie radikálně postihla celou rodinu. Rodiče jsou vyčerpaní, mladší bratr Jeník přišel o bráchu, s nímž se dá hrát a bavit, navíc na něj není moc času. "Každý den je boj o přežití, každý den je o tom, jestli se jeden z nás nezhroutí a budeme schopní to táhnout dál," říká otec Jan Vyčítal.
Co by producentka dokumentu považovala za adekvátní reakci po odvysílání Českou televizí? "Doufám v pomoc rodině Vyčítalů. Předpokládala bych zásah zřizovatele, což je Pardubický kraj, a také doufám, že se řada lidí vyděsí, chytne se za nos a dojde jim, že to nastavení systému je opravdu špatně. A mnoho nemocnic si snad řekne: Bacha, musíme něco udělat, aby se tohle u nás nikdy nemohlo stát."
"Očekávala bych, že když to uvidí lidé z dalších nemocnic, tak se začnou trochu bát a uvědomí si, že si k pacientům nemohou dovolit úplně všechno, že se nemohou jen schovat za systém. Je to natolik děsivá zpráva, že se něco zkrátka stát musí," doplňuje režisérka.
Jelikož nyní zná na dvě stovky pochybení v nemocnicích, říká, že nejde ani tak o selhání jedince jako celého systému. "Z pozice ministerstva zdravotnictví by po odvysílání mohl být větší tlak na to, aby všichni byli řádně proškoleni, aby věděli, že je lepší třikrát zavolat ARO zbytečně než ho nezavolat vůbec," věří a dodává: "Doufám, že to všechny zasáhne tak, že už další Adámkové v nemocnicích nebudou."
Dopady dokumentárního seriálu Infiltrace bývají značné. Když Šárka Maixnerová natočila v roce 2004 první případ a dělala ošetřovatelku v ústavu pro mentálně postižené, její záběry vzbudily mezinárodní ohlas, zareagovala na ně také autorka Harryho Pottera Joanne Rowlingová. Po odvysílání došlo k nápravě poměrů v mnoha ústavech sociální péče.
Když v roce 2018 Česká televize uvedla díl Obchod se zdravím, v němž se autorky infiltrovaly do prostředí Aktipu, pochybného konzultačního a terapeutického centra Jarmily Klímové, přišlo Ministerstvo zdravotnictví ČR s novým zákonem o léčitelích. Některé hlášky zdejších "odborníků" zlidověly - třeba že lze "vykadit rakovinu" nebo ji vyléčit milencem. Aktip po roce zavřel praxi, podle autorek pro nedostatek pacientů. Jak ale režisérka upřesňuje, neskončil, jen se přesunul na Slovensko.
