Loni 7. února vyzval Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) tehdejší bezpečnostní ředitelku prezidentské kanceláře Lenku Novákovou, aby mu vysvětlila důvody vedení tří dokumentů spojených s žádostmi o abolice v režimu "Tajné". Jde o druhý nejpřísnější stupeň utajení. Abolicí se rozumí zastavení trestního stíhání nebo jeho zamezení.
NBÚ se tehdy začal okolnostmi utajování dokumentů zabývat. Měl podezření, že Hrad s nimi z pohledu zákona o ochraně utajovaných informací nakládá nezákonně. O nutný podpis abolic požádal Zeman premiéra Petra Fialu kvůli trestní kauze dotačního podvodu svého kancléře Vratislava Mynáře a únikům informací Bezpečnostní informační služby z Hradu.
Kromě Novákové si NBÚ pozval loni v dubnu také tehdejšího ředitele právního odboru Hradu Václava Pelikána. Byl uvedený jako jeden ze spoluautorů dokumentů. Z listin získaných Aktuálně.cz plyne, že nikdo z nich nebyl schopný zdůvodnit, proč Hrad žádosti o abolice utajoval. V popisu kauzy se navíc rozcházeli.
Rozdílné verze Zemanových lidí
"Ve svých vyjádřeních se omezili na stručné konstatování faktů a postup původce (informací) podrobněji nepopsali a nezdůvodnili. NBÚ se nepodařilo zjistit (…), jaká byla skutečná motivace klasifikovat informace stupněm utajení 'Tajné'," stojí v dokumentech NBÚ, jež zachycují průběh přestupkového řízení s prezidentskou kanceláří.
Nováková pracovníkům NBÚ pouze řekla, že původcem utajovaných dokumentů je prezident Zeman. Podle ní žádosti o abolice svou povahou odpovídají stupni utajení stejně jako analýzy rizik a hrozeb týkající se bezpečnosti státu. Také řekla, že dokumenty po právní stránce zkontroloval šéf právního odboru Pelikán.
Když však vypovídal Pelikán, proti slovům Novákové se ohradil. Převedení listin do utajovaného režimu mu prý jen oznámila. "Když již bylo vše hotovo, včetně vyznačení stupně utajení, byly mi tyto dokumenty předány ke zhlédnutí," řekl pracovníkům NBÚ.
Odmítl, že by se na obsahu žádostí podílel. Podle svých slov ani neznal jejich obsah. "Sdělila mi, že je to proto, že jí bylo řečeno, neuvedla kým, že zpracovatelem jsem já," popsal Pelikán do protokolu, jak mu bývalá ředitelka Nováková odpověděla na dotaz, proč je bez jeho vědomí na listinách uvedena značka jeho odboru.
První případ svého druhu
V režimu "Tajné" se vedou informace, jejichž vyzrazení by způsobilo vážnou újmu státu. Tou je třeba ohrožení demokratických základů země, ohrožení zdraví obyvatel či narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti Česka. NBÚ dospěl k jednoznačnému závěru, že žádosti o abolice do této skupiny nepatří.
"Nutno poznamenat, že tento případ je první svého druhu, který NBÚ řeší. Ve své praxi se doposud nesetkal se skutkově shodným či podobným případem," uvádí v rozhodnutí o přestupku prezidentské kanceláře za 30 tisíc korun Jiří Malý, který je ředitelem správního a legislativního odboru Národního bezpečnostního úřadu.
"Je zcela nepochybné, že účastník řízení postupoval při klasifikaci dokumentů nesprávně. O tom svědčí mimo jiné skutečnost, že nebyl schopen vysvětlit, v čem konkrétně spatřoval riziko, že vyzrazení těchto informací může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky."
Malý před uzavřením správního řízení vyzval k vyjádření také Jana Čuřína, bezpečnostního šéfa Úřadu vlády, kam Zeman žádosti o abolice poslal. Podle Čuřína to bylo vůbec poprvé, kdy hlava státu požádala premiéra o zastavení stíhání v utajovaném režimu. Obdobně svědčila i stávající bezpečnostní ředitelka Hradu Mlada Princová.
"Rozhodnutí prezidenta republiky o abolici zasílané ke kontrasignaci předsedovi vlády nejsou běžně utajována, rozhodnutí o utajení v případě těchto dokumentů bylo naprostou výjimkou učiněnou ze strany předchozí administrativy. O důvodech tohoto kroku může současná administrativa pouze spekulovat," napsala Princová NBÚ.
Informace, na které mohla mít veřejnost právo
Podle NBÚ je nezákonný postup při utajení abolic zarážející, jelikož v prezidentské kanceláři pracují lidé, kteří mají pro zacházení s utajovanými informacemi odbornou průpravu. "Mají si být svých práv a povinností vědomi," napsal ředitel NBÚ Jiří Lang, který rozhodnutí šéfa odboru Malého potvrdil.
Selhání Hradu má další rozměr. Je škodlivé v tom, že coby orgán veřejné moci má garantovat dodržování zákonů. "Informace (rozhodnutí prezidenta republiky o abolici), které neměly být utajovány, byly vyloučeny z okruhu informací, u kterých by přicházelo v úvahu posouzení, zda existuje právo na jejich poskytnutí veřejností," píše NBÚ.
Miloš Zeman nikdy nevysvětlil, proč žádosti o abolice jeho kancelář utajila. Navíc popíral, že by premiéra Fialu o jejich spolupodpis požádal. Na Úřad vlády se přitom obrátil v červnu 2022. "Ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra o žádnou abolici nepožádal," uvedl loni v lednu pro internetovou XTV.
V dubnu však Zeman otočil. Pro MF Dnes řekl, že žádal abolici pro Mynáře. Jenže ani tehdy neřekl celou pravdu. Abolice se týkaly dalších dvou trestních řízení. V jednom se prověřovalo podezření, že tajnou zprávu BIS o útoku ruské rozvědky GRU četli na Hradě lidé bez prověrky. V druhé šlo o vyzrazení informací BIS, které na Hrad vynesl její tehdejší důstojník Martin Sedlář.
