Třikrát jsem prošel lustracemi, tvrdí kandidát na profesora

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 5. 2015 19:06
Jan Eichler, jehož jmenovací dekret Miloš Zeman odmítl podepsat, se oficiálně vyjádřil k prezidentovu kroku. Opakovaně odmítl prezidentovo rozhodnutí i ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
Jan Eichler
Jan Eichler | Foto: Ústav mezinárodních vztahů

Praha - Funkci hlavního ideologa někdejší hlavní politické správy, kterou mu Hrad vyčítá, podle svých slov Jan Eichler nikdy nevykonával. Připomíná také, že třikrát úspěšně prošel různými typy lustračního řízení.

Vedle lustrací ministerstva vnitra, díky nimž v roce 1992 získal osvědčení, že není evidován v žádném svazku, prošel prý Eichler také o rok dříve takzvanými atestacemi. V jejich rámci ho prověřovali náměstek ministra obrany a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu.

Třetí lustraci si podle něj udělali sami Francouzi krátce předtím, než ho prezident Jacques Chirac v roce 2003 jmenoval do hodnosti Důstojník Národního řádu za zásluhy.

Odborník na mezinárodní politické vztahy z Ústavu mezinárodních vztahů, který absolvoval profesorské řízení na Vysoké škole ekonomické (VŠE), odmítá, že by byl hlavním ideologem někdejší hlavní politické správy.

"Tato funkce byla ve skutečnosti vyhrazena pouze generálům. (...) Já jsem byl vždy na základní funkci 'starší instruktor' s plánovanou hodností podplukovník (do té jsem byl povýšen v roce 1988), čemuž se oficiálně říkalo 'koncový pracovník', neoficiálně pak 'kominická koule'," uvedl.

Funkci propagandisty vykonával rok

V armádě, v níž za komunismu působil, také prý nikdy neexistovalo nic jako propagandistické útvary. Funkci propagandisty vykonával rok v 70. letech.

Pak se vrátil ke studiu a získal vědeckou hodnost kandidát historických věd (CSc.). Na přelomu 70. a 80. let byl vyslán na funkci sekretáře a leteckého přidělence do Paříže.

"Mými hlavními úkoly byly každodenní analýzy denního tisku, odborných časopisů, monografií, korespondence s ministerstvem obrany a s Generálním štábem Francouzských ozbrojených sil," popsal těžiště své pracovní náplně.

Setkával se také s československými odbojáři, kteří trvale žili ve Francii.

Na svoji obhajobu dodává, že ve Francii se k profesuře dopracovalo i několik bývalých velitelů z války v Alžírsku a na amerických univerzitách si profesuru udělali i někdejší velitelé vietnamské války.

Fajt: Hlava státu šíří účelovou lež

Opakovaně dnes prezidentovy důvody, proč profesorský dekret nepodepsal, odmítl historik umění a ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Ve Fajtově případě Zeman uvádí, že důvodem k odmítnutí podpisu byly informace, že jako ředitel NG navrhoval, aby mu byly vypláceny odměny z komerční sféry. Fajt již dříve uvedl, že přípravu smlouvy konzultoval s ministrem kultury Danielem Hermanem a po zralé úvaze toto řešení nezvolili. Připravovaná smlouva ale byla zveřejněna poté, co někdo napadl elektronickou komunikaci v NG. Minulý týden Zeman řekl, že nejmenuje vysokoškolským profesorem "člověka, který si řekl o milionový úplatek".

"Uváděné důvody prezidentova kroku jsou nepodstatné a zástupné. Jeho výrok vůči mé osobě je urážlivá a nepravdivá pomluva, která mě poškozuje nejen v osobním, ale i profesním životě v Čechách i za hranicemi. (...) Využiji všech prostředků, které mi poskytuje český právní řád k tomu, abych veřejně obhájil své dobré jméno a pověst a ukázal, jakou účelovou lež hlava státu svým výrokem šíří," řekl Fajt.

Dodal, že reformy, které provádí v NG, spojené s rozbitím letité klientelistické sítě, "mají opozici se silnými vazbami na Pražský hrad". "To mě však nezastaví v jejich úspěšném dokončení," uvedl.

Chládek se sejde s rektory

Třetím kandidátem na profesuru, jejichž jmenovací dekrety odmítl prezident podepsat, je Ivan Ošťádal, který stejně jako Fajt prošel řízením na Univerzitě Karlově (UK). Zemanův krok narazil na silný odpor akademické obce. Kvůli jejich bojkotu byl ceremoniál zrušen.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se chce kvůli vyhrocené situaci sejít s prezidentem za přítomnosti rektora UK Tomáše Zimy a rektorky VŠE Hany Machkové. Termín schůzky zatím není znám, řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prostějovská nemocnice dostala od sportovců 300 tisíc korun

Celkem 300 tisíc korun mezi sebou v Prostějově vybrali bývalí i současní sportovci a manažeři s cílem podpořit boj proti koronaviru. Na daru pro místní nemocnici se podíleli například bývalý tenisový reprezentant Jiří Novák, jeho současný daviscupový kolega Jiří Veselý nebo basketbalista Lukáš Palyza. Společně s nimi věnoval peníze také sportovní manažer Miroslav Černošek.

"Mně ten nápad přišel od prvního okamžiku velice dobrý. V současné situaci, kdy se lidi musí semknout, jsem byl od první chvíle připraven jakkoli přispět," řekl České televizi Veselý, který věnoval 50 tisíc korun stejně jako někdejší pátý hráč světa Novák a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.

Symbolický šek od nich dnes převzal primátor František Jura. "Sportovci, které město dlouhodobě podporuje, se nyní rozhodli naopak pomoci městu," řekl Černošek na webu prostějovské radnice.

Předsedkyně představenstva nemocnice Marie Marsová uvedla, že peníze budou rozděleny mezi zdravotníky, kteří jsou v době pandemie nejvytíženější. "Lékaři, sestry a další personál jsou v pomyslné první linii. Dáváme jim tak signál, že víme, co pro nás dělají, a velmi si jejich nasazení vážíme," dodal primátor Jura.

Další zprávy