"My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení," poznamenal Babiš. "Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně," tvrdí předseda vlády.
"To je věc, která reaguje na situaci, která se udála před několika lety, a já to beru na vědomí. Nicméně nic dalšího z toho pro mě nevyplývá," řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Mezitím se podle něj situace vyvinula. Celá řada evropských států a evropských institucí, které dříve považovaly kvóty za řešení, od nich ustoupily.
Vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že rozsudek by pro Česko neměl mít žádné důsledky, protože použitelnost obou relokačních rozhodnutí, kterých se týkal, skončila v září 2017. "Rovněž komise na ústním jednání uváděla, že neusiluje o zajištění konkrétní nápravy a smysl řízení je pro ni primárně symbolický. Proti rozsudku se již nelze odvolat," uvedl Smolek.
Kvóty kritizovaly všechny strany
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které Česko dělalo pro zvládnutí migrační krize. "Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót uprchlíky. My jsme jako Česko v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech. Tedy rozhodně se Česko snažilo být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost," řekl Jurečka.
Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že tehdejší rozhodnutí vlády bylo jednoznačně populistické. "STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům," řekl. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.
Předseda KSČM Vojtěch Filip napsal, že rozsudek už je překonaný, neboť nejsou kvóty platné. "Doufám, že už nikdy nebudou jako špatné rozhodnutí uplatňovány," doplnil.
"Vždycky jsme tvrdili, že systém kvót pro přerozdělování migrantů je špatný. EU od něj také odstoupila a rozhodnutí soudního dvoru na tom nic nemění. EU si jím jen chce zachovat tvář, ale nevidím tu žádný způsob, jak ho naplnit v praxi," uvedl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury se rozhodnutím potvrdilo, že Česko v EU ztratilo svrchovanost a stalo se vazalskou zemí a ekonomickou kolonií. "Rozsudek nám upírá právo rozhodovat o naší zemi a věřme, že je rozsudkem nad budoucností EU. V takovém spolku nelze svobodně žít. Rozsudek evropského soudu znamená jednu zásadní záležitost členství v EU, znamená, že se ČR postupně stane součástí evropského multikulturního chalífátu nazývaného Evropská unie," uvedl.
Argument bezpečností soud odmítl
Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční. Právníci dotčených států tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo, a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.
Unijní státy jednorázový program zavedly - proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.
