Historická událost, ale i slabá náplast pro Ukrajinu, hodnotí experti evropský summit

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
6. 10. 2022 23:04
Praha se na okamžik stala hlavním městem Evropy. Při vůbec prvním setkání nově vytvořeného Evropského politického společenství se v Česku sjeli lídři 43 států. K jednomu stolu usedli například i představitelé znepřátelené Arménie a Ázerbájdžánu. Summit se zapíše do dějin, ukazuje se, že setkávání evropských států má smysl, shodují se experti, které oslovilo Aktuálně.cz.
Summit Evropského politického společenství v Praze.
Summit Evropského politického společenství v Praze. | Foto: Reuters

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev zastupují dvě dlouhodobě znesvářené země. Minulý měsíc mezi nimi dokonce opět propukly přeshraniční boje. Ve čtvrtek odpoledne ovšem zasedli u jednoho stolu na Pražském hradě, navíc ve společnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

První schůzka Evropského politické společenství (EPS), kterou letos hostí Česko v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie, tak zaznamenala skutečně historický okamžik. 

"To, že spolu usedli lídři Arménie, Ázerbájdžánu a také Turecka právě v Praze, je velký diplomatický průlom a úspěch českého předsednictví. Současně to ukazuje, že diskuzní formát Evropského politického společenství má smysl," říká politolog Petr Sokol.

Summit je jedním z největších, které Česko ve své historii zažilo. Hlavním městem projížděly ve čtvrtek dlouhé kolony aut státníků. Někteří evropští politici měli na organizátory akce speciální požadavky, a tak se třeba v koloně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona objevil i vlastní záchranný vůz. 

Na Pražský hrad dorazilo celkem 43 lídrů. Setkání se kromě států Evropské unie zúčastnili představitelé dalších 17 zemí, mimo jiné Velké Británie, zemí západního Balkánu nebo Ukrajiny. Pozvání se naopak nedočkaly Rusko a Bělorusko. Příchody lídrů spolu s veřejností sledovalo až 1200 novinářů, taktéž z celé Evropy. Více zástupců médií se podle organizátorů na evropském summitu nikdy nesešlo.

Politici vystupovali ze svých vozů označených logy českého předsednictví na červený koberec. Na každého z nich čekal na nádvoří u vstupu do areálu českého prezidentského sídla premiér Petr Fiala (ODS), aby delegace přivítal. Večer uvedl, že se setkání uskutečnilo v kritický okamžik Evropu, kdy je kvůli ruské agresi na Ukrajině ohrožena její stabilita a bezpečnost.

Česko setkání společenství pořádá po dohodě s Francií, která před ním předsedala Evropské unii. Vznik Evropského politického společenství inicioval francouzský prezident Macron. Podle jeho představ má jít o platformu pro debaty o spolupráci se státy, které nejsou členy unie.

"Je to užitečná věc, 43 lídrů se sešlo v jedné zemi a jedná u jednoho stolu. A to včetně zemí, které nemají úplně nejvřelejší vztahy," míní expert na evropskou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář a dodává, že v situaci, kdy se Evropa potýká s Ruskou agresí, může být summit pro státy příležitostí se semknout. 

Více než "čekárna"

Podle politologa Sokola ovšem Macron společenství navrhl mimo jiné jako náhradu pro Ukrajinu za členství v Evropské unii. "Je to jako vzkaz Ukrajině: Sice chcete do EU, ale my vám teď nabízíme náhražku v podobě Evropského politického společenství. Je to prostě slabá náplast pro trojici Ukrajina, Moldávie, Gruzie," říká.

Podle Martina Vokálka z Institutu pro evropskou politiku by se ovšem na společenství nemělo pohlížet jen jako na jakousi "čekárnu" pro státy, které stojí o členství v Evropské unii. "Měli bychom se na něj dívat tak, že se jedná o platformu pro diskusi aktuálních potřeb a problémů. Takže fórum, žádná čekárna," popisuje. 

Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů upozorňuje, že na summit přijeli i lídři, kteří z Evropské unie naopak vystoupili nebo o vstup do ní nemají zájem, například Velká Británie nebo Švýcarsko. "Ale chápu, že pro země, které do EU naopak chtějí, to tak může vypadat. Tento summit však rozhodně neznamená, že se členství přibližují. Pokud by to mělo fungovat jako nějaká alternativa, mohlo by to proces rozšiřování unie spíš začít podrývat," vysvětluje. 

Redakcí oslovení experti se shodují, že se letošní pražský summit zapíše do dějin Evropy. Zároveň však upozorňují, že mu zatím chybí jasný obsah. "Je těžké říct, jestli to k něčemu bude nad rámec prohloubení osobních vztahů. Bylo by dobré, aby se takové akce konaly pravidelně, nicméně je třeba, aby po nich následovaly konkrétní kroky a nešlo jen o diskuzi," říká Kovář. 

Celá akce se koná v prostorách Pražského hradu, který bude až do soboty uzavřen pro turisty. Lídři se pohybují v prostorách salonků Hradu, které běžně nejsou užívány. "Akci jsme plánovali od konce června, ale to hlavní jsme zařizovali v posledním měsíci," sdělila redakci jedna z organizátorek.

VIDEO: Lídři nemají na summitu týmy ani našeptávače. Jsou autentičtí, říká Krutilová

Česku se povedlo dostat k jednomu stolu i evropské lídry, kteří se jinak nesetkávají. Včetně těch, kteří mezi sebou mají problematické vztahy. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy