Aktuálně.cz letos v únoru upozornilo, že se mělnický soudce Jan Veselý vedle povinností v taláru věnuje i jiné aktivitě. Je majitelem komerčního letoviska v lokalitě Harasov na Kokořínsku. Tvoří ho koupaliště, penzion, kemp, parkoviště a zatím nezprovozněný hotel procházející rekonstrukcí. Nemovitosti koupil v jednom celku od podnikatele Luboše Paška, který je s lobbistou Romanem Janouškem obžalovaný v kauze Chambon.
V souvislosti s tím si soudce opatřil v lednu 2018 živnostenské oprávnění, jež mu dovoluje provozovat ubytovací služby, realitní činnost či pronájem a půjčování věcí movitých. Od prosince 2017 je i plátcem DPH. Problém je v tom, že soudce podle zákona nesmí mít až na výjimky vedlejší příjem. Představuje je několik druhů odborné činnosti, jako jsou vědecké práce, pedagogické působení či poradenství pro stát.
Po zjištění Aktuálně.cz zahájil předseda soudu Oldřich Kajzr interní šetření. Prověrka vyústila v podání kárné žaloby, v níž navrhoval zbavit Veselého soudcovské funkce. "Již samotné držení aktivního živnostenského oprávnění, případně též registrace osoby jako plátce DPH, v případě soudce považuji za chování a jednání ohrožující důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví," vysvětlil předseda.
Výdělečná činnost nebyla nepřípustná
Byl to první případ, jenž se týkal možného neoprávněného podnikání soudce. Podání předsedy Kajzra na Veselého projednal Nejvyšší správní soud. Nakonec rozhodl, že povinnost zdržet se aktivit narušujících důvěryhodnost neporušil. Kárný senát Veselého očistil 5. listopadu. Deník Aktuálně.cz nyní získal odůvodnění verdiktu, z něhož plynou podrobnosti.
"Ve vztahu ke kárně obviněnému lze pak uzavřít, že nebylo prokázáno, že kárně obviněný způsobem popsaným (…) prováděl výdělečnou činnost, kterou by bylo možno považovat za nepřípustnou podle zákona o soudech a soudcích. Nedopustil se tedy kárného provinění," zní klíčová pasáž rozhodnutí kárného senátu v čele s předsedkyní Miluší Duškovou.
Vedle letoviska Harasov spravuje soudce Veselý majetek, který zdědil po tragické smrti svých rodičů v roce 2015. Pronajímá sedm nemovitostí zahrnujících železářství, kosmetický salón, advokátní kancelář či několik bytů. Ekonomickým a právním záležitostem vyplývajícím z péče o tento majetek se soudce věnuje sám, na zbytek má jednoho zaměstnance.
Šest zásadních otázek
Kárný senát deklaroval, že samotné držení živnostenského oprávnění či platba DPH v rozporu se zákonem o soudcích není. Stejně tak podle něj není závadná správa majetku nabytého po rodičích nesoucí zisk. Klíčová byla podle soudu otázka, zda způsob nakládání s tímto majetkem je legální, případně jestli nepodrývá důvěryhodnost a autoritu soudce.
"Bylo by nepřijatelné, spravoval-li by soudce podnik s nelegálním předmětem činnosti, či sice s předmětem legálním, leč osobu soudce znevažujícím (zmíněné kasino, herny, zastavárny), případně kdyby své nemovitosti k provozování takových ’živností’ pronajímal. V tomto srovnání kárně obviněný obstál," uvedl ve prospěch Veselého senát.
Kdy je vedlejší příjem soudce v pořádku
Při rozhodování o tom, zda soudce nemá neoprávněný vedlejší příjem, určil Nejvyšší správní soud v kauze soudce Veselého několik základních otázek, které bude třeba při posuzování obdobných případů zodpovědět, tedy zda:
- soudce spravuje vlastní majetek, jehož nabytí není spojeno s žádnými
pochybnostmi - majetek svým charakterem neznevažuje postavení soudce
- způsob využití tohoto majetku neznevažuje postavení soudce
- způsob vlastního zapojení do správy majetku neznevažuje postavení soudce
- soudce při správě majetku nevyužívá ani nezneužívá svého postavení
- správa majetku nezasahuje do plnění pracovních povinností soudce
Nejvyšší správní soud tak poprvé vymezil konkrétní druh podnikatelské aktivity, jíž se soudce může věnovat bez postihu a v harmonii s povahou své funkce - péči o zděděný majetku přinášející výdělky. Senát však neobjasnil důležitější problém: zda je únosné, aby soudce ze své vůle koupil nemovitosti komerční povahy, v tomto případě lokalitu Harasov, jejichž smyslem je plodit zisk.
"Ve vztahu k tvrzení kárného navrhovatele týkajícího se nákupu nemovitostí v Harasově v roce 2016 se kárný soud nemůže zabývat tím, že tak kárně obviněný učinil v době pracovní neschopnosti, ani tím, že je měl koupit od osoby negativně medializované, neboť se tak stalo v období, které je z pohledu zákona promlčeno," vysvětlil soud. Kárný senát se smí zabývat skutkem, který se odehrál nejdéle tři roky před podáním žaloby.
Lustrace stovky dokumentů
Soudce Veselý se před Nejvyšším správním soudem zodpovídal ještě z druhého kárného návrhu, jejž předseda Kajzr vznesl. V letech 2015 až 2019 Veselý ve vnitřním informačním systému soudu lustroval více než 100 dokumentů ke 39 kauzám, jež přitom nerozhodoval. Podle Kajzra neměl do listin vůbec vstupovat. Případy se týkaly jeho rodinných příslušníků, známých či obchodních partnerů.
Veselý se tím dostal minimálně na hranu vnitřního předpisu mělnického soudu o kybernetické bezpečnosti. Regule se paradoxně přijímala v době, kdy byl před svým následníkem Kajzrem sám předsedou instance. Podle pravidel má soudce v první řadě využívat systém, aby mu pomohl zefektivnit práci na svých kauzách. Do ostatních listin smí vstupovat jen ze studijních důvodů. To se podle Kajzra nestalo.
Z doby Veselého předsednictví pochází i etický kodex. Jasně mluví o tom, že se má soudce vyvarovat střetu svých soukromých zájmů a zastávané pozice. "Soukromý zájem zahrnuje jakýkoli neoprávněný prospěch či výhodu pro pracovníka nebo jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými pracovník měl nebo má obchodní nebo politické vztahy," stojí v něm.
Srážka pětiny platu na půl roku
Kárný senát však dospěl k závěru, že z valné většiny nelze Veselého za náhledy do informačního systému potrestat. Část lustrací vyhodnotil jako promlčenou. Další shledal jako bezproblémovou. V těchto spisech se jednalo třeba o případy, jež byly součástí dědického řízení po náhlé smrti Veselého rodičů nebo v nich figurovali dlužníci jeho rodičů či jeho samého.
U části vstupu do systému pak Kajzr podle kárného senátu neprokázal, že by k němu Veselý měl nepřípustné důvody. Trest padl "jen" za prohlížení šestice dokumentů ke dvěma civilním případům, v nichž byl hlavním aktérem Veselého známý, od kterého koupil nemovitost. Jeden z lustrovaných dokumentů byl rozepsaný rozsudek. Známého navíc informoval o dílčích záležitostech řízení.
"Kárně obviněný systematicky sledoval průběh řízení vedených s osobou z jeho hlediska zájmovou. Úmyslně tedy nahlížel do elektronického systému z nepřípustných důvodů, a tím zaviněně ohrozil důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování soudů; dopustil se tak porušení povinnosti soudce a spáchal kárné provinění," zní zjištění kárného senátu. Veselý kvůli tomu přijde na půl roku o pětinu platu.
Obrázek se musí udělat každý sám
Veselý během kárného řízení uznal chybu pouze v případě, za nějž ve finále dostal trest. V dřívějším vyjádření pro Aktuálně.cz pak v rozporu s fakty uvedl, že letovisko Harasov pořídil v rámci správy dědictví po rodičích. Koupil ho přitom od podnikatele Paška. "Zdědil jsem také podnik zabývající se správou vlastních nemovitostí. Nemám žádnou komerční provozovnu ani na Harasově, ani jinde," řekl.
Se svou snahou, aby Veselý opustil řady justice, tak předseda mělnického soudu Oldřich Kajzr neuspěl. Při hodnocení rozhodnutí kárného senátu zůstal nanejvýš zdrženlivý. "Jako kárný žalobce nemohu ze své pozice komentovat rozhodnutí kárného senátu, protože mi to nepřísluší. Za výsledek řízení je odpovědný kárný senát, obrázek z toho si musí udělat každý sám," řekl Aktuálně.cz.
Soudce Veselý byl kvůli kárné žalobě z rozhodnutí ministryně Marie Benešové zproštěn výkonu funkce, dokud Nejvyšší správní soud jeho případ nevypořádá. Po verdiktu kárného senátu z 5. listopadu si mohl talár znovu navléknout. Podle informací Aktuálně.cz se však do soudní síně nevrátil, ze zdravotních důvodů je v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
