Naprostá většina Čechů si myslí, že by nadále měli žít v liberální demokracii, kde jsou chráněna práva a svobody jednotlivce. Hned po Polácích jsou také nejvíce spokojeni s tím, jak v jejich zemi demokracie funguje.
Na druhou stranu ale každý třetí schvaluje totalitní systém bez regulérních voleb. Považují ho za dobrý pro jejich zemi. Podobně přitažlivá je totalita ještě pro Slováky a Rumuny. "Skutečnost, že třetina respondentů v těchto třech zemích schvaluje totalitní systém, by měla být důvodem k obavám," píší analytici v šetření slovenského think-tanku Globsec.
Zjištění podle nich naznačují potenciální nedostatek vzdělání o nebezpečí totalitního režimu, který by mohl být, nebo již je, využíván extremistickými politickými aktéry. Průzkum zkoumal osm zemí střední a východní Evropy - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Poprvé nálady v zemích měřil v roce 2016.
Analýza přesto Česko označuje za "šampiona liberální demokracie a tolerance", který rozumí pravému nebezpečí, stojí za Ukrajinou a posiluje povědomí o Číně.
Část Slováků viní Západ
Česko patří v regionu k zemím, které mají největší povědomí o Rusku. Jako bezpečnostní hrozbu ho vnímá 76 procent lidí, je to o 12 procentních bodů méně než loni. Zůstává také většinová znalost toho, že Rusko je odpovědné za válku na Ukrajině. Naproti tomu Slováci vyjadřují stejně jako loni dvojznačné postoje k Rusku. Polovina Slováků ho sice považuje za ohrožení bezpečnosti, ale podobný podíl se tak dívá na Spojené státy (41 procent).
Skoro třetina Slováků si dokonce myslí, že za válku na Ukrajině je odpovědný Západ, který Rusko vyprovokoval. To je nejvíce v regionu. Přes 64 procent Slováků se domnívá, že poskytováním vojenské pomoci napadené Ukrajině se jejich země přibližuje válce a provokuje Rusko.
A 27 procent Slováků vnímá Rusko jako jednoho ze dvou klíčových strategických partnerů. Před třemi lety jich však byla skoro polovina. V Česku bere Rusko jako partnera jen osm procent lidí.
"V některých zemích střední a východní Evropy je značný počet lidí, kteří nemají pevný postoj k otázkám souvisejícím s Ukrajinou, což je činí zranitelnějšími vůči manipulaci s informacemi, a tedy potenciálními cíli pro zhoubné aktéry," píše se v reportu. Ti podle analýzy budou pokračovat ve vytváření zmatku ohledně války, tedy například v šíření dezinformací.
Navzdory proruským tendencím ale na Slovensku vzrostla podpora členství v NATO. Pro setrvání v alianci je 69 procent lidí, to je nárůst o jedenáct procentních bodů oproti loňsku. V Česku je pro členství v NATO 82 procent lidí. Podobně vysoká je podpora Evropské unii, pro setrvání je 72 procent Čechů.
Výzkum také zkoumal, jak vnímají obyvatelé střední a východní Evropy ohrožení svých hodnot či identity. V Česku si nejvíc lidí myslí, že jejich hodnoty a identitu ohrožují krajně pravicoví nacionalisté, vnímá to tak 72 procent lidí. Skoro 69 procent za takovou hrozbu považuje migranty z neevropských zemí. Třetina považuje za ohrožení hodnot Evropskou unii. Na Slovensku si zase 44 procent lidí myslí, že jejich způsob života ohrožují západní společnosti.
Video: Milan Kňažko varuje: Ficovi jde o krk. Putin má Slovensko prakticky na talíři (9. 4. 2024)
