Na západní straně unikátní rašeliniště a smrky rozeseté po horských planinách. Na východě zase svahové bučiny s významnou biodiverzitou, kde našli domov například orli mořští nebo sokoli stěhovaví. Stáří některých stromů se zde odhaduje na stovky let, část byla vysazena již za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II.
Krušné hory nabízí mnohem víc než jen tento krátký výčet přírodních krás. Přesto není hornatá oblast vymezující severozápadní hranici Česka nijak chráněna, s výjimkou několika maloplošných území. A to i přesto, že Evropská unie zařadila Východní Krušnohoří do sítě Natura 2000, která označuje nejcennější přírodu v Evropě. Jde tak o poslední rozsáhlé pohoří Česka, kterému chybí plošná ochrana.
Agentura ochrany přírody a krajiny, jež spadá pod ministerstvo životního prostředí, nyní sbírá potřebné materiály, které by měly posloužit pro budoucí vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Resort ministryně Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) ji k tomu vyzval v červnu, hotovo by mělo být v roce 2024.
"Jedná se o celou řadu odborných podkladů, které by měly obsahovat zejména návrh hranice uvažované CHKO, stanovení předmětů ochrany, základní principy péče o jednotlivé předměty ochrany, návrh zón odstupňované ochrany přírody, vyhodnocení personálních požadavků a finančních nákladů na zřízení, provoz a péči o území," uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Agentura má na starost také komunikaci s místními. Právě kvůli odporu zdejších starostů se v posledních letech zdržuje například vyhlášení nového národního parku Křivoklátsko.
Zatím není jasné, jak bude oblast velká a které obce případně obsáhne. V Krušnohoří by ovšem podobná situace jako ve středních Čechách podle Agentury ochrany přírody (AOPK) nastat neměla. "Vnímáme, že někteří starostové by velkoplošnou ochranu tohoto jedinečného území přivítali, proběhlo už několik jednání se zástupci Karlovarského kraje a plánují se další," uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová s tím, že důležitý bude také pohled hospodářů.
Právě těm se ale plán nelíbí. Podle státního podniku Lesy ČR je zdejší příroda už chráněná dostatečně. "Vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti," uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Status chráněné oblasti na ochranu nemusí stačit
Vědci se ale obávají, že by už brzy mohlo být na ochranu lesů pozdě, a to právě kvůli aktivitám lesníků. V posledních letech se dostal podnik Lesy ČR do sporu s odborníky a ekologickými organizacemi kvůli pokračující těžbě starých buků ve Východním Krušnohoří.
"Měli jsme kůrovcovou kalamitu, cena dřeva se zvýšila. Hospodáři se tedy najednou rozhodli, že je potřeba lesy těžit. Přitom jsou to stará křivá buková polena, která nemají velkou cenu," míní Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Podle ekologické organizace Greenpeace například Lesy ČR začátkem roku pokácely přes dvě stě let staré, mimořádně zachovalé buky v oblasti Litvínova a Telnice, které tvořily původní druhovou skladbu lesa. Státní podnik se brání tím, že šlo o výběrný způsob těžby a kácely se jen jednotlivé stromy za účelem obnovy bučin.
Ústecký kraj následně těžbu omezil. Kácení stromů zůstalo povoleno jen z bezpečnostních důvodů okolo silnic a domů, vedení regionu naopak úplně zatrhlo těžbu v oblasti chystané přírodní památky Pekelské údolí. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem odvolali jak lesníci, tak ekologové. Státnímu podniku připadá příliš omezující, organizace Greenpeace zase žádá přísnější ochranu.
Za tu bojují i někteří odborníci, kteří své požadavky shrnuli v publikované výzvě vědců na ochranu Východního Krušnohoří. Autor textu, přírodovědec Jeňýk Hofmeister z České zemědělské univerzity, rozhodnutí vyhlásit CHKO vítá, obává se ale, že tento stupeň ochrany nemusí stačit. Nezajišťuje totiž, že se na místě změní způsob hospodaření.
Upozorňuje na případ Chráněné krajinné oblasti Brdy, kterou vláda vyhlásila na místě bývalého vojenského újezdu v roce 2016. "CHKO zajišťuje, že se to místo nějak silně nezastavuje. Ale z hlediska ochrany lesa je na většině území třetí zóna, zachází se s ním tedy jako s jakýmkoliv hospodářským lesem. Není vyloučeno, že by se něco podobného stalo i v případě Krušných hor," obává se Hofmeister.
"Řada porostů v Krušnohoří je dnes ve stavu, kdy se z nich zrovna stávají cenná přírodní stanoviště. Některé stromy mají i 300 let. Lesník je vykácí, vysadí či v lepším případě z přirozené obnovy nechá vzejít nové a řekne, že předmět ochrany tím pádem zůstane zachován. Ale zdejší porosty jsou cenné právě v tom stáří. Když odumírají, vznikají potravní zdroje pro organismy. Pokud to vykácíme, tak nebudou mít na čem žít," míní vědec.
Místo toho by se podle něj měla na místě vyhlásit velká národní přírodní rezervace s bezzásahovými zónami. Maloplošná území o několika desítkách hektarů podle Hofmeistera k ochraně místních organismů nestačí. "Vlivem klimatické změny budou za několik desítek let v lese jiné podmínky než dnes a organismy se budou muset někam přestěhovat. Potřebujeme tedy chránit dostatečně velkou rozlohu lesa, aby našly vhodné podmínky," říká.
S tím souhlasí i Hruška z Akademie věd, který výzvu také podepsal. "Kdyby tam vznikla národní přírodní rezervace, která by měla pět tisíc hektarů, tak by to bylo zcela adekvátní. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby tam byl vyhlášen národní park, ale o tom se nyní neuvažuje," upozorňuje.
