Jaký byl Filip Neruda předtím, než jeho máma oznámila prezidentskou kandidaturu, a jaký je teď?
Filip Neruda byl před prezidentskou kampaní do značné míry stejný jako teď. Ale v něčem určitě dospěl. Díky tomu, že jsem se hodně pohyboval mezi staršími lidmi.
Máš si ještě co říct se spolužáky? Nepřipadají ti teď každodenní problémy středoškoláků malicherné?
Trošku ano. Tím, jak jsem dospěl, mám někdy problém si s vrstevníky rozumět. Naše problémy jsou trochu rozdílné, ale tím nemyslím, že ty moje jsou lepší nebo horší. Každý máme své problémy, samozřejmě.
Nejspíš teď řešíš, jak dál naložit s desítkami tisíc lidí, kteří tě po zapojení do kampaně tvojí mámy začaly sledovat. Už o tom máš představu?
Přemýšlím o tom stále. Chtěl bych to přetavit v něco prospěšného. Chtěl bych na sociálních sítích šířit pozitivní vibe a mladým lidem přibližovat politiku. Podle mě je v českém prostředí na sociálních sítích hodně negativity. Proto bych chtěl na svůj profil přidávat pozitivní témata. Ještě nemám představu jaká, ale přemýšlím o tom pořád.
Souvisí to s tím, že ses taky setkal se silně negativními komentáři? Jeden uživatel ti napsal, že by tvoje máma měla zemřít. Nechtěl ses v tu chvíli ze sociálních sítí spíše odhlásit?
To ne. Spíš mě to udivilo. Proto jsem ten vzkaz i zveřejnil. Nechtěl jsem to tolerovat. Pro mě je prostě no go, když někdo někomu napíše, ať mu umře máma. Sám bych nikdy nikomu smrt nepřál. V jednu chvíli jsem si ale odinstaloval Twitter, to bylo v období Vánoc. Měl jsem ho smazaný do konce voleb. Nemohl jsem ho vystát. Přišlo mi dost ubohý, když jsem si tam třeba četl, jak novinář kritizuje kandidátku kvůli oblečení. Proto jsem si to odinstaloval.
Dostával jsi více negativních, nebo pozitivních zpráv?
Převažovaly ty pozitivní. V osobním životě jsem se nesetkal s jedinou negativní reakcí. Na sociálních sítích už jich bylo více, ale nepřevažovaly.
Mrzí tě, že nejsi synem prezidentky? Nebo jsi naopak rád, že se tvůj život zase tak výrazně nezmění?
Jestli mě to mrzí? To nemůžu posoudit, protože jsem v roli syna prezidentky nikdy nebyl. Ale když vidím, kolik povinností má nově zvolený prezident, uvědomuju si, že bych mamku tolik nevídal. Navíc bych rozhodně nemohl bydlet v Praze, protože jsem hrdý Brňák. Takže jsem rád, že zůstáváme v Brně.
Co by sis přál, aby dělala dál? V jejím volebním štábu mladí vyjadřovali přání, ať vstoupí do politiky, založí politickou stranu…
Já bych chtěl, aby dělala něco, co ji baví a co ji bude motivovat. A aby byla šťastná.
Měla by vstoupit do politické strany?
Po tom, co kandidovala na prezidentku, jsem připravený na všechno. Přál bych si, aby zůstala v politickém prostředí, ale je na ní, aby se rozhodla, co chce dělat.
Jak jsi reagoval, když ti řekla, že chce kandidovat na prezidentku?
Překvapený jsem moc nebyl. Tři měsíce předtím, než mi natvrdo řekla, že do toho jde, o tom mluvili lidi kolem nás a psala o tom média. Takže mě to neudivilo. Byl jsem srozuměný s tím, že určitě přijdou negativní ohlasy a nebude to jenom procházka růžovou zahradou. Ale vyplatilo se to a jsem rád, že kandidovala.
Nevyzvídal jsi, když už se o tom psalo v médiích, ale ještě to nebylo oficiální?
Dlouhou dobu jsem to z ní tahal. Řekla mi to den předtím, než to veřejně oznámila na všech sociálních sítích. To mi to řekla z očí do očí.
Filip Neruda (16)
Narodil se Danuši a Robertovi Nerudovým. Žije s nimi v Kuřimi nedaleko Brna, má mladšího bratra. Odmalička má rád sport. Dřív hrával florbal, nyní ho baví MMA - smíšená bojová umění. Kvůli prezidentské kampani, ve které aktivně pomáhal například sbírat podpisy, ale tento koníček šel stranou. Jeho vzorem je MMA zápasník Jiří Procházka nebo zpěvák Ben Cristovao. S tátou rád chodí na hokej, jsou velcí fandové Komety Brno.
Zajímala tě v té době politika?
Rodiče mě vedou k zájmu o veřejné dění. Sledoval jsem už minulé prezidentské volby.
Máš sám politické ambice?
Tuto otázku mi pokládají často, ale je mi šestnáct a mám dost času se rozhodnout, co chci v životě dělat.
Nemáš vysněné povolání?
Mám na to ještě čas. Většina lidí se rozhoduje až ve třeťáku, já jsem pořád druhák. Bavila by mě asi politologie nebo marketing.
Během kampaně někteří kritizovali to, že do ní tebe i mladšího bratra vaše máma zapojila. Ne všem to připadalo vhodné. Čí to byl nápad, že budete v kampani aktivně vystupovat?
Mně to přijde docela ubohý. Několikrát jsem říkal, že jsem sám přišel za mamkou s tím, že chci být součástí kampaně. Mimochodem jsem se zapojil do kampaně bez jejího vědomí. Šel jsem sbírat podpisy na stánek, aniž by o tom věděla. Tvrdit, že mě zatáhla do kampaně, je úplná blbost.
Jak se s mediálním tlakem vyrovnával mladší bratr?
My jsme bráchu od toho drželi trochu dál. Navíc o tom moc nečetl, je mu deset. Jede TikTok, ne Twitter.
Danuši Nerudovou teď zná každý, to je úspěch
Mámu jsi podporoval opravdu hodně, na sociálních sítích ses jí zastával. Máš i teď po volbách tendenci v tom pokračovat?
Určitě. Mamku jsem chtěl podpořit, protože ona mě podporuje celý život. Chtěl jsem jí to vrátit.
Dostáváš pořád negativní nebo výhrůžné zprávy?
Nejvíc jsem jich dostal před druhým kolem prezidentských voleb. To mi psali, aby mamka přestala podporovat Petra Pavla. Dost takových zpráv přišlo na TikToku. Tam je to o to smutnější, že to píšou malé děti. Nebo aspoň myslím, že to psaly děti, protože sedmdesátiletí na TikToku nejsou.
Reagoval jsi na takové zprávy?
Asi třikrát jsem takové zprávy i se jménem zveřejnil. Stojím si za tím a udělal bych to znovu.
Jak kampaň teď hodnotíš? Říkal jsi třeba mámě, kde podle tebe udělala chyby, nebo co se jí povedlo?
Nebyl jsem členem týmu a nejsem tak v pozici posuzovat, kde se stala a nestala chyba. Řeknu ale jedno pozitivum. Petra Pavla na startu znala třetina republiky, Andreje Babiše všichni a Danuši Nerudovou jen akademická a profesní sféra. Teď ji zná každý a to je úspěch. Ze všech žen to v prezidentských volbách dotáhla nejdál. Dokázala otevřít témata, která jiní politici nedokázali, jako rozdíly v regionech, nedostupné bydlení, LGBT komunita.
Jsou to témata, která nejvíce trápí i tebe?
Ano, jsem si vědom toho, že v regionech jsou rozdíly. V Praze se těžko shání bydlení. Když už ho seženete, je hrozně drahé. Studenti si ho jen těžko můžou dovolit. LGBT lidé nemají rovná práva a někteří je pořád odsuzují. Já je podporuji a zastávám názor, že by měli mít stejné právo na manželství jako všichni ostatní. Sice jsem za mamkou nechodil, že by zrovna o tomhle měla mluvit, ale jsem rád, že to otevřela. Jiní kandidáti to moc nedělali.
Ani se s tebou o tom neradila?
Ona měla mladý tým, takže tam bylo dost lidí, kteří jí poradili. Několikrát jsem ale za ní přišel a řekl jsem jí, že tohle by mohla vyzdvihnout. Hodně jsem se ptal mladých a oni mi říkali, že je třeba trápí to bydlení. Ona už ale o těch problémech věděla, protože jí to poradil někdo z týmu.
Se sociálními sítěmi jsi jí nepomáhal? Přece jen jsi na nich vyrostl a ona používala sítě, které jsou oblíbené mezi tvými vrstevníky jako TikTok nebo BeReal.
Měla na to tým. Často jsem přišel s nápadem, jak udělat nějaké video, většinou jsem to ale nechával na týmu.
Svoje sítě sis spravoval sám?
Lidi si často myslí, že za mým účtem je PR tým. Tak to bych chtěl teď vyvrátit. Celou dobu si profil na Instagramu, TikToku a Twitteru spravuju sám. Některé posty ale konzultuju, to je pravda. Radím se, jestli něco mám vydat, nebo ne.
Zakázali ti něco publikovat?
Většinou jsem kliďas, ale když mě něco naštve, tak se neudržím. Takže ano, dvakrát mi řekli, že už jsem moc vyhrocený.
Taky jsi sdílel fotku z volebního štábu, na které pláčeš. To bylo v době, kdy bylo jasné, že máma do druhého kola nepostupuje. To jsi s týmem taky konzultoval?
Ne, s tím jsem přišel sám. Chtěl jsem rozbořit stereotyp, že kluci na sociálních sítích nemůžou ukazovat emoce, nebo že jsem mamánek. Strhla se pak hrozná vlna hejtů na to, že jsem ubrečený. Jen se mi díky tomu potvrdilo, že jsem udělal dobře.
Necítil ses v přispívání na sociální sítě jako syn kandidátky na prezidentku určitým způsobem omezený? Přece jen se od tebe očekávala určitá profesionalita, zatímco spousta tvých vrstevníků si tam dává, co chce.
Já to moc neprožívám. Už ani předtím jsem tam nedával blbosti. Jako na TikTok blbosti pořád dávám, pořád tam dávám písničky. Ale na Instagram jsem už i předtím dával politiku a sport.
Co na celou kampaň říkalo tvoje okolí? Tam se hejtři nenašli?
Už před kampaní jsem si okolí trošku zredukoval. Věděl jsem, že bude těžké rozlišit, komu můžu věřit a komu ne. Musím říct, že mám super třídu. Jsou hrozně tolerantní a taky se zajímají o veřejné dění. Když jsem byl někde na výjezdu a druhý den přišel do školy unavený, stačilo jim říct, že se o tom nechci bavit.
Všichni tví spolužáci s mámou sympatizovali?
Bylo to různorodé. Většinou jsem se setkával jen s pozitivními reakcemi. Čekal jsem víc osobních negativních reakcí, ale byly jich jen jednotky. Jestli mi ta kampaň něco dala, tak uvědomění si, že je úplně v pořádku mít jiný názor. Předtím jsem se kvůli jinému názoru byl schopný pohádat do krve. Přesvědčeného člověka ale nepřesvědčíš.
Jsi rád, že bude prezidentem Petr Pavel?
Mám k němu určité výhrady, ale v porovnání s Andrejem Babišem jsou to maličkosti. Trochu mě mrzí, že v roce 2023 jsme si museli ve druhém kole prezidentských voleb vybírat mezi dvěma lidmi, kteří byli v komunistické straně. Každopádně Petr Pavel bude důstojný prezident. Přeji mu, aby byl dobrý prezident.
Myslíš, že bude prezidentem pro mladé?
Myslím si, že díky podpoře mamky si k němu hodně mladých našlo cestu. Teď už to bude na něm.
Podle jeho budoucí kancléřky Jany Vohralíkové vybírají influencera, který by dění na Hradě přibližoval mladým. Líbí se ti ten nápad a doporučil bys někoho konkrétního?
Myslím si, že nestačí mít na Hradě influencera, který bude oslovovat mladé lidi. Je potřeba mít prezidenta, který je bude oslovovat. Mamka na to má, myslím, velice podobný názor.
