Praha - Očekávání pravicových extremistů se nenaplnila. Na protiromské pochody či demonstrace v Ostravě, Duchcově, Českých Budějovicích, Jičíně a Plzni přišly podle policejních odhadů pouze dva tisíce lidí.

Politolog a expert na pravicový a levicový extremismus Miroslav Mareš poukazuje na to, že za nezájmem stojí útlum ultrapravicového aktivizmu a nezájem "obyčejných" lidí se podobných plánovaných akcí účastnit.

"V případě sobotních akcí chyběl impulz, který by vyhnal lidi do ulic," řekl Mareš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Podle Mareše navíc sobotní protesty, které byly organizované ultrapravicovými politickými stranami a hnutími částečně ve snaze ovládnout předvolební mediální prostor, poukazují na rozkol uvnitř ultrapravicového hnutí.

A.cz: Zatímco ještě v pátek neonacisté slibovali účast v řádu desetitisíců, akce se nakonec zúčastnilo v součtu necelých 2000 lidí. Co rozhodlo o tak malé účasti?

V případě sobotních plánovaných akcí chyběl impulz, který by vyhnal lidi do ulic. Velké masové protesty v minulosti se často děly pod záminkou skutečné nebo, jak tomu bylo vloni v Břeclavi, zdánlivé události, která dokázala rozbouřit veřejné mínění a navíc se týkala konkrétní lokality.

A.cz: Sehrála roli i rozptýlenost akce do šesti různorodých lokalit?

Myslím, že neonacisté si právě chtěli odzkoušet, co obnáší organizace protestů na více místech ve stejný čas.

A.cz: V čem se sobotní protesty lišily od velkých protestů, které známe z minulosti, například letos v Českých Budějovicích nebo před několika lety ve Varnsdorfu?

Nejednalo se o reakci na nějaký brutální akt, který vyburcoval veřejné mínění. Na druhou stranu většina organizátorů víkendových protestů byla z takové části ultrapravicového spektra, že nevyvolávala v lidech důvěru. Většina lidí, co by se přidala k jiné demonstraci, už nepodpoří lidi, kteří jsou na okraji extremistického spektra.

A.cz: Jaké procento z protestujících tvořili o víkendu "normální" lidé, kteří se k pochodům spontánně přidávali?

Spíš než spontánní přidávání se k protestu se dá mluvit o přihlížení "obyčejných" lidí, kteří vyjadřovali podporu útočícím lidem z neonacistické a chuligánské scény. Podpora ale rozhodně nebyla tak masová, jako tomu bylo v Českých Budějovicích nebo před dvěma lety na Šluknovsku.

A.cz: Kdo jsou "obyčejní lidé", kteří protesty podporují, případně se k nim přidávají?

Pokud bych měl odpovědět jako sociální vědec, nemohu se opřít o žádný přesný sociální průzkum, protože neexistuje. Takže se z vědeckého hlediska jedná o pouhé spekulace. Každopádně si myslím, že to mohou být lidé, kteří mají osobní negativní zkušenost s Romy a mají pocit, že se to tímto způsobem vyřeší. Mohou to být i lidé, kteří jsou frustrovaní z osobního života a mají pocit, že za tím stojí i údajná štědrá politika vůči Romům. U mladých lidí se může jednat i o faktor adrenalinu nebo snahu strávit nějakým způsobem volný čas. Demonstrace může být příležitostí, jak se vyžít a jak veřejně deklarovat svoje postoje.

A.cz: Všeobecně se má za to, že ve společnosti sílí protiromské a "protinepohodlné" nálady. Co v tomto smyslu značí malá účast na sobotních protestech?

Podle sociologických průzkumů je protiromská nálada od počátku 90. let tradičně silná. Mění se ale ochota k aktivismu. Lidé nemají zájem projevovat svoje postoje tímto způsobem a zároveň se nechtějí projevovat na nějaké akci ve městě, kde problémy nejsou nikterak velké. Například v Jičíně nemá pořádání podobných protestů přílišný smysl ani pro samotné pořadatele.

A.cz: Do jaké míry při svolávání víkendových protestů hrály roli blížící se předčasné volby. Nejsou tyto protesty do určité míry snahou extremistických politických stran ovládnout předvolební prostor?

Určitě je to jeden z důvodů. Navíc se tu objevuje problém, že extremistická scéna je rozštěpena, kdy vznikají nová uskupení - Demokratická strana pracujících a s ní spojeni Čeští lvi, kteří se potřebují vyprofilovat proti Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS), od níž se odštěpili. Dochází tak k soupeření o to, kdo se stane známějším z relativně malé ultrapravicové scény.

A.cz: Které ultrapravicové strany či hnutí sobotní protesty svolaly?

Nejen strany ale i neregistrované subjekty či militantní struktury. Například v Ostravě byli vidět členové chuligánských gangů. V Českých Budějovicích jsou zase často vidět WP European Patriot. Na protestech se také podílejí členové Svobodné mládeže a bývalé struktury Národního (Svobodného) odporu, ale neorganizují je.

A.cz: Kdo ze jmenovaných může v současné době jít do voleb?

Z těch, kteří se podílí na organizaci protestů, je to pouze DSSS. Pokud tedy nedojde k rychlé registraci nějakého jiného ultrapravicového subjektu, například Demokratické strany pracujících.

A.cz: Extremistická pravicová hnutí často hrají s populistickými taháky, jako sociální dávky, nepohodlní, "černé násilí",... Do jaké míry mohou taková hesla uspět u voličů?

Taková hesla zatím volební kampaň neovlivňují, spíše vytěsňují z hlavního zpravodajství jiná důležitá témata. Etablované politické strany nemají snahu se na tom výrazně profilovat. Jediná registrovaná strana, která na to poukazuje, tak je DSSS.

A.cz: S jakým programem jde DSSS do voleb?

DSSS má několik programů, které se týkají konkrétních oblastí, mají teze i k romské otázce. Myslím si, že budou využívat především Vandasovy projevy a letákovou kampaň.

A.cz: Mají šance u voleb uspět?

Krátká kampaň jim příliš nepomůže a nemají příliš mnoho šancí. Mohou se zdvihnout oproti předchozím volbám, ale řekl bych, že mají šanci maximálně na nějaká tři procenta. Spíš to bude ještě méně. Navíc hlasy jim mohou sebrat nově se objevující subjekty na politické scéně, například Okamurův úsvit a další. 

A.cz: Nakolik je reálná nějaká forma spolupráce ultrapravicových stran a hnutí s Okamurou?

Malá. Okamura by měl obavy, že by se tímto tahem zdiskreditoval. Bylo by to pro něj krajně nevýhodné. DSSS se naopak již dříve vůči němu ostře vymezila. Okamura tak může hrát na romskou kartu, ovšem jiným způsobem, než to dělá DSSS.

A.cz: Jak si ultrapravicové strany vedou z dlouhodobého hlediska? 

V průzkumech se nejčastěji objevují v kategorii ostatní, takže na hranici statistické chyby. Zatím největší úspěch pro DSSS byly loňské krajské volby. V Ústeckém kraji jim pouze o pár desetin procent hlasů utekla účast v krajském zastupitelstvu. Budovat také mohou v Moravskoslezském kraji, ale v celorepublikovém rámci to na pětiprocentní hranici nevytáhnou.

A.cz: Bude se tedy DSSS orientovat spíše na regionální politiku?

Loňské krajské volby byly pro DSSS velkou šancí, jak zahájit vzestup přes regionální politiku k vrcholné, který se podařil některým podobným stranám v zahraničí. I když strana zaznamenala úspěch v Ústeckém kraji, v celkovém měřítku volby propásla. To byl ostatně jeden z důvodů, proč se DSSS rozštěpila.

Hlavní metou by tak mohly být evropské volby v příštím roce, kde by ale do čela potřebovali nějakou silnou osobnost, kterou zatím nemají. Ukazuje se totiž, že Vandas tuto roli neplní.