Praha - Požehnáním ohně zapáleného venku před kostelem a zapálením velikonoční svíce zvané paškál zahájil v sobotu po západu slunce pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka velikonoční vigilie ve svatovítské katedrále. Oheň je symbolem světla, jímž je pro křesťany Kristus vzkříšený z temnoty smrti.
Kardinál pak vstoupil v čele průvodu věřících do potemnělé katedrály, kde si lidé postupně zapalovali svíce. Někteří si je přinesli, někteří dokonce sami vyrobili, jiní je dostali na místě. Na noční obřady předcházející největšímu křesťanskému svátku, jímž je zmrtvýchvstání Krista, přišly do pražské katedrály desítky lidí.
Noci, v níž vstal podle biblického svědectví Ježíš Kristus z mrtvých, se říká Velká a dala také název celým velikonočním svátkům. Sobotní obřady se slaví podle dlouholeté tradice, zahájil je starobylý hymnus Exsultet (Zajásejte!), který zpívá jáhen. Jde o oslavný zpěv na svíci paškál, která je znamením vzkříšeného Krista. Exsultet vznikl asi v sedmém století a zpívá se jedinkrát v roce při velikonoční vigilii.
Obřady pokračovaly biblickým čtením, místo obvyklých dvou či tří se čte devět úryvků z bible, sedm ze Starého a dva z Nového zákona, včetně evangelijního příběhu o Ježíšově vzkříšení. Po sedmém čtení se rozezvučely zvony, které několik dní nezněly a říká se, že ve čtvrtek odletěly do Říma. Uprostřed bohoslužby se provádějí křestní obřady.
Tradičně se lidé starší 14 let, kteří se chtějí stát křesťany, křtí právě na Bílou sobotu. Zatímco děti se křtí brzy po narození, dospělí se na křest připravují přibližně rok. Podle bílého oblečení nově pokřtěných, které několik dní nosívali na znamení nového života, se sobotě říká Bílá. Ve slavnostní bílé, někdy i zlaté, je oblečen i kněz a stejnou barvu má i výzdoba kostela.
Přes den zůstávají katolické kostely neozdobené, nehraje v nich hudba, lidé do nich mohou přicházet v tichosti, modlit se breviáře a žalmy a poklonit se symbolickému hrobu Krista.
Velké noci předcházel od Květné neděle pašijový týden, který bývá zejména v katolické církvi naplněn různými obřady, připomínajícími Kristovy poslední dny a utrpení. Váže se k němu ovšem i mnoho pohanských pověr, na které středověká církev navázala.
V noci na neděli mají velkou bohoslužbu také pravoslavní křesťané. Jejich liturgie trvá téměř až do svítání.
