Hyperaktivita trápí i tisíce dospělých. Léčba se bude platit

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
20. 3. 2015 5:30
Syndrom ADHD byl považován za problém dětí, ze kterého „vyrostou“. Podle nových výzkumů se však u 60 % přenese do dospělosti. Tito lidé páchají více nehod a zažijí o 46 % více výpovědí z práce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - V dětství jsou jako z divokých vajec: neposedí, nesoustředí se a ze školy nosí samé poznámky. A pak v dospělosti plní lidé trpící syndromem ADHD policejní statistiky. Zaviní až čtyřikrát více dopravních nehod, dvakrát častěji podléhají drogové závislosti. Zdravotní pojišťovny jim proto začnou platit léčbu.

„Syndrom ADHD, neboli porucha pozornosti, byl doposud chápán spíš jako problém malých dětí. Ale není tomu tak. U šedesáti procent pacientů přetrvají potíže až do dospělosti,“ říká přednosta Dětské psychiatrické kliniky pražské nemocnice Motol Michal Hrdlička. V Česku jde podle něj o zhruba 14 tisíc lidí.

Část z nich nemoc potrápí jen nepatrně – tito lidé mají problémy se vznětlivostí, nedochvilností či s autoritami. Častěji se rozvádějí a jsou promiskuitní.

Poruchy spánku i vysoký tlak

„Pro další pacienty však může mít porucha fatální následky,“ připomíná profesor Hrdlička. Podle průzkumů jsou totiž hyperaktivní lidé až čtyřikrát častěji účastníky autohavárií.

A nejen to. „Hyperaktivní lidé bývají také o třetinu častěji se zraněním v nemocnicích, dostanou o 46 procent víc výpovědí z práce a zažijí čtyřikrát víc sourozeneckých konfliktů,“ vyjmenovává další průvodní jevy ADHD primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan. Tito lidé navíc trpí úzkostmi, depresemi a poruchami spánku. Mívají vysoký krevní tlak.

„Léčbu jim proto začnou platit pojišťovny,“ říká přednosta motolské kliniky Hrdlička. Během prvního roku pošlou na léky pro 144 pacientů šest milionů korun, za pět let už to bude bezmála 50 milionů korun. S takovými částkami alespoň ve svém rozhodnutí o registraci nového léku pro dospělé počítá Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Syndrom ADHD je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Ještě donedávna se lékaři domnívali, že se z ní během dospívání „vyroste“. Až nyní však  psychiatři dokázali, že si lidé poruchu přenášejí až do dospělosti. Stane se to podle nich až v šedesáti procentech případů. Jen zlomek však vyhledá psychiatra.

Mozek je o čtyři procenta menší

Hyperaktivita je takzvaná neurovývojová vada, to znamená, že lidem nevyzrávají některé funkce mozku. Objem mozku je potom o tři až čtyři procenta menší než u zdravých lidí. „Porucha bývá ze sedmdesáti procent dědičná. Spouštěčem může být užívání drog nebo kouření matky během těhotenství,“ podotýká profesor Hrdlička.

V dětském věku trápí syndrom ADHD zhruba pět až deset procent školáků. Tyto děti jsou nepozorné, impulzivní a nepořádné. Nedokážou dlouho poslouchat, nevydrží u jedné činnosti nebo hračky. Často zapomínají a ztrácejí věci. Zhruba 40 procent dětí může mít podle lékařů hyperaktivitu kombinovanou s autismem.

Mezi slavnými osobnostmi, které podle lékařů trpěly ADHD, byli například američtí prezidenti Thomas Jefferson a Abraham Lincoln. Známky hyperaktivity vykazoval také nezdolný britský politik Winston Churchill, generál George Patton, Kryštof Kolumbus, Walt Disney nebo Bill Gates.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 8 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy