Česko-americký podnikatel Milan Gánik je v byznysových kruzích známý jako developer s velkorysými vizemi. Někdy je však provází krach, například tak dopadl jeho projekt exkluzivního bydlení na pražském Žižkově. Záměr musely převzít banky. Architekt Antonín Kanta je Gánikův dlouholetý spolupracovník, navrhoval část zmíněného projektu v Praze 3.
Oba se angažovali v záměru postavit vědecko-technologický kampus Nupharo Park poblíž Ústí nad Labem. Gánik byl duchovním otcem projektu. Park měl sloužit coby zázemí pro rozvíjející se firmy, jež měly přicházet s patenty. Ambicí bylo oživit ekonomiku Ústeckého kraje. Na dokončení areálu se v létě 2015 přijeli podívat i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Projekt získal evropskou dotaci od ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 300 milionů korun, z toho 44 milionů šlo ze státní kasy. Projekt však své vizi nedostál, po dvou a půl letech zkrachoval. A jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, dotaci podle státního zástupce neměl nikdy získat. Gánika a Kantu obžaloval z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.
"Uvedli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje"
"V úmyslu neoprávněného čerpání dotací z (…) fondů EU a státního rozpočtu České republiky uvedli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje (…), zejména pak účelově a nepravdivě navýšili vlastní zdroje žadatele o dotaci, (…), kterou by však ministerstvo průmyslu a obchodu za situace, že by žadatel (…) uvedl skutečnou výši svých (…) zdrojů, neposkytlo," zní klíčová část obžaloby Gánika a Kanta, již má Aktuálně.cz k dispozici.
Aby zájemce uspěl při získání evropské dotace před jejím správcem, v tomto případě ministerstvem průmyslu, musí prokázat solventnost. Jeho povinností je mít na účtu částku, aby stačila na dofinancování projektu. Podle žalobce Jana Kořána však Gánik ekonomickou kondici firmy Nupharo Park, kterou řídil a jež za stejnojmenným projekt stála, doložil podvodem.
Žádost o dotaci doprovodil smlouvou o půjčce, v níž kyperská společnost Talmin garantovala Gánikově firmě 51 milionů korun. Podle žalobce však šlo jen o cár papíru. "Uvedené finanční prostředky nikdy nemohly být společností Nupharo Park využity pro výstavbu, neboť smlouva o půjčce byla plněna pouze formálně a (…) Talmin společnosti Nupharo Park (…) finanční prostředky nikdy neposkytla."
Peníze za pozemky, které byly třikrát levnější
Architekt Kanta podle státního zástupce vstoupil do údajně podvodného příběhu ve chvíli, kdy Gánik žádal o proplacení jedné z částí dotace. Byznysmen ministerstvu napsal, že za pozemky, na nichž měl areál vyrůst, utratila jeho firma 61,7 milionu korun. Po resortu žádal uhrazení poloviny nákladů.
Ministerstvu však zamlčel, že pozemky za třetinovou cenu, za 21,5 milionu, koupila Kantova firma Žďárek, v níž v době transakce působil Gánik jako druhý jednatel. Firma Žďárek se navíc účastnila fiktivních finančních operací, z nichž měl resort získat dojem, že Nupharo Park jednak výše uvedenou půjčku skutečně dostal, jednak že tyto peníze figurovaly v nákupu pozemků. Nic z toho však podle žalobce nebyla pravda.
Angažmá Kantovy firmy Žďárek z pohledu státního zástupce představuje další část podvodu. Pravidla stanovují, že za nákup pozemků pro realizaci projektu od spřízněného subjektu nelze nárokovat peníze z evropských fondů. Právě proto, že v takové chvíli není k finanční injekci důvod. Gánik angažmá v Kantově firmě nepřiznal.
"Jako předseda představenstva společnosti Nupharo Park, (…), se i nadále aktivně účastnil na činnostech souvisejících s chodem a řízením společnosti Žďárek, i když dle podmínek dotace neměl být s touto personálně ani ekonomicky provázán," píše o Gánikovi státní zástupce. Oběma mužům hrozí v případě uznání viny až deset let vězení, soud s nimi začne v září.
"Jsem přesvědčen o své nevině"
"Jsem přesvědčen o své nevině a věřím v to, že u nezávislého soudu vyjde moje nevina jednoznačně najevo. Obžalobu považuji z vykonstruovanou a nepodloženou," odmítl trestní pochybení ze své strany developer Gánik, kterého Aktuálně.cz zastihlo v zahraničí.
Jak se staví k tomu, co podle státního zástupce Kořána spáchal obžalovaný architekt Kanta, není jasné. Aktuálně.cz se ho po dva dny snažilo kontaktovat pomocí e-mailů, textových zpráv a telefonátů. Na prosby redakce o zprostředkování stanoviska nereagoval.
Jak šel čas s Nupharo Park
- 23. 5. 2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo pro projekt vědecko-technologického parku Nupharo dotaci ve výši 300 milionů korun, resort tehdy řídil Martin Kuba (ODS).
- 1. 12. 2013 Ministerstvo vydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace, úřad tehdy vedl nestraník Jiří Cieńciała.
- 20. 7. 2015 Během finiše stavebních prací navštívila areál delegace v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.
- 16. 8. 2016 Firma Nupharo Park na sebe podala insolvenční návrh, její závazky po splatnosti tehdy překračovaly částku 400 milionů korun, soud insolvenci v lednu 2017 zastavil.
- 22. 5. 2017 Zhotovitel areálu Moravostav podal na Nupharo Park insolvenční návrh kvůli pohledávce přes 300 milionů.
- 17. 1. 2018 Městský soud v Praze rozhodl o úpadku firmy.
- 1. 3. 2018 Městský soud v Praze poslal firmu Nupharo Park do konkurzu, následuje rozprodej jejího majetku.
- 21. 5. 2020 NCOZ oznamuje, že kvůli kauze Nupharo Park obvinila z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU dva lidi.
- 21. 12. 2021 NCOZ informovala, že vyšetřování uzavřela návrhem na podání obžaloby
- 7. 4. 2022 Žalobce Jan Kořán z Vrchního státního zastupitelství v Praze obžaloval Milana Gánika a Antonína Kantu z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
Národní centrála proti organizovanému zločinu na případu pracovala s Finančním analytickým úřadem, což je zpravodajská jednotka ministerstva financí, jež monitoruje podezřelé finanční toky. Případ dokončila centrála po roce a půl trvajícím vyšetřování v prosinci 2021, kdy navrhla Gánika a Kantu obžalovat. Státní zástupce Kořán jejímu návrhu letos v dubnu vyhověl.
Místo patentů jen výrobní haly
Za krachem projektu stály neshody v otázce jeho směřování mezi hlavním investorem, švýcarskou firmou ABB, a Gánikem. ABB ho nakonec z vedení Nupharo Parku odstavila. Odvolání prosadila matematička, podnikatelka a někdejší politička Jana Ryšlinková, která s Gánikem původně spolupracovala. Gánik přitom dojednával spoluúčast dalších investorů, po jeho vyhazovu se však do projektu nezapojili.
Vybudování areálu vyšlo na 750 milionů korun. Firma po vnitřním rozkolu a odlivu investorů neměla peníze na vyrovnání závazků vůči stavitelům a dalším firmám zapojeným do výstavby. Hlavním věřitelem byl Moravostav, jenž podal insolvenční návrh. Nupharo Park mu dlužil 450 milionů. Městský soud v Praze firmu v březnu 2018 poslal do konkurzu.
Samotný kampus byl postaven v rozporu s tím, jak vypadal Gánikův projekt na papíře. Zázemí pro unikátní technologická řešení nevzniklo. "Objekty byly vybudovány jako skladové a výrobní haly. To však neodpovídá původnímu záměru projektu vybudovat prostory, ve kterých bude probíhat výzkum a vývoj," uvedl resort průmyslu a obchodu v auditní zprávě, po níž podal trestní oznámení.
