Praha/Plzeň - Osud studentů plzeňských práv má nyní v rukou ministr školství Josef Dobeš. Rozhodnutí má padnout už v pátek a ve hře je několik scénářů.
Návrh komise neprodloužit akreditaci magisterskému programu spolu se situací na ostatních školách ale Dobešovi poměrně svazuje ruce.
Vzhledem k tomu, že nemůže jít svým rozhodnutím proti stanovisku akreditační komise, dává mu zákon o vysokých školách v tuto chvíli v podstatě jen tři možnosti.
Může akreditaci - bez dalších zásahů - neprodloužit a nechat její platnost v květnu vypršet. Podle původního plánu akreditační komise by pak Západočeská univerzita měla do konce října čas na to, aby se o své studenty "nějak postarala". Komise však toto úterý své stanovisko změnila a škola by měla skončit už v červenci.
Podle tajemníka komise Jiřího Smrčky považovalo ministerstvo původní stanovisko za formálně špatné, protože komise rozhodla o konci školy, ale přitom jí stávající akreditaci prodloužila o tři měsíce.
Nicméně konečné rozhodnutí o lhůtě, kterou škola na vyřešení situace dostane, náleží ministrovi. To mu teoreticky dává možnost tuto dobu nastavit tak, aby studenti mohli svá studia dokončit.
Poslední možností je, že ministerstvo shledá v odůvodnění stanoviska akreditační komise pochybení a vyzve ji k novému jednání.
Jedním z navrhovaných řešení je, aby se z plzeňské fakulty stalo "detašované pracoviště" pražských práv. To by však znamenalo obrovské organizační potíže a finanční náklady, které by musela Západočeská univerzita uhradit.
Brno a Olomouc ne, Praha mlčí
Scénář přesunu studentů na jiné právnické fakulty se po vyjádřeních některých akademiků stává variantou spíše nepravděpodobnou.
Po slovech olomoucké děkanky Milany Hrušákové, která novinářům řekla, že by její fakulta mohla přijmout jen pár desítek studentů, se proti této možnosti vyslovili i zástupci brněnské Masarykovy univerzity.
Podle jejího rektora Mikuláše Beka by bylo rozptýlení studentů po republice nešťastným řešením.
"Svá studia by měli dokončit nejlépe v místě, kde je započali," říká Bek.
K Bekovi se připojila i děkanka brněnských práv Naděžda Rozehnalová. Ta s ním souhlasí v tom, že by studenti měli dostudovat v Plzni.
"Jiné rozumné řešení, které by nepostihlo ty, kteří za danou situaci nemohou, neexistuje. Což by si měli uvědomit jak odešlí, tak stávající pedagogové plzeňské fakulty," řekla pro Aktuálně.cz Rozehnalová.
Podle Rozehnalové by na hromadné přesuny doplatili jak plzeňští studenti, tak studenti z ostatních fakult.
"Negativně by to ovlivnilo právnické vzdělávání na několik let. V tuto chvíli je navíc asi i právně nemožné tyto přesuny provést," dodává Rozehnalová.
Potvrzují se tak slova ministra Josefa Dobeše, který se vyslovil ve smyslu, že přesun asi 1500 plzeňských studentů jinam nevidí jako příliš reálný.
K situaci se zatím nechce vyjádřit Právnická fakulta Univerzity Karlovy, která podle slov svého děkana Aleše Gerlocha čeká právě na ministrovo rozhodnutí.
Plzeňská práva se neočistila
Podle bývalého studenta plzeňských práv Martina Marka, který stál za odhalením podvodů, ke kterým na jeho škole docházelo, svou šanci na proměnu už fakulta promarnila.
Podle Marka se škola neočistila personálně a není ani schopna fungovat standardním způsobem. "Ve stávajícím vedení je deset učitelů, kteří byli ve vedení děkanů Kindla a Zachariáše," uvedl.
"Většina z nich se například přímo podílela na podvodném studiu Radovana Vítka," říká Marek.
Na to, že se fakulta neočistila, upozornila ve své výroční zprávě i BIS, podle které nebyla vyvozena prakticky žádná odpovědnost vůči těm, kteří podvodné praktiky zaštiťovali.
Mezi důvody, proč byly při čistkách na fakultě postiženy zejména "malé ryby", uvádí BIS například ovlivňování probíhajících kontrol předchozím vedením, pozměňování dat v databázích fakulty, nebo jejich ztrátu.
Své kontakty si bývalé vedení udrželo jak na samotné fakultě, tak v nejvyšších orgánech veřejné správy, včetně ministerstva školství.
Návrat starých nepořádků?
To se ukázalo v březnu loňského roku, kdy se do vedení fakulty podle Marka dostali příznivci bývalého vedení a začali odcházet odborníci v čele s profesorem Eliášem.
Bývalý děkan a současný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k tomu v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že vrcholem byly právě senátní volby, po kterých nikdo z reformátorů - včetně Eliáše - v akademickém senátu nezůstal.
"To je u člověka, který patří k čelným akademikům té školy, docela divné," dodal Pospíšil.
Marek, který z plzeňských práv odešel právě poté, co k odchodům proreformních učitelů došlo, nešetří kritikou ani vůči plzeňským studentům.
"Studenti, kteří teď protestují, vychvalují stávající vedení, ale když odcházeli odborníci v čele s prof. Eliášem, tak mlčeli. A mlčeli, i když na škole docházelo k podvodům," řekl pro Aktuálně.cz Marek.
