Praha - Pokud Češi nezmění svůj přístup k romské menšině a nepomohou Romům najít si své místo, bude je to stát miliardy korun z veřejných peněz. Stejně jako v minulých letech.
Například jen za loňský rok Česko zaplatilo za Romy, kteří neměli možnost získat dostatečné vzdělání, nepracují a proto většinou jen pobírají sociální dávky, kolem šesti miliard korun. K takové sumě alespoň dospěla Světová banka.
Tím, že Romové nepracují a nic neprodukují, ztratilo loni Česko zhruba 9,7 miliardy korun. Ztrátu přímých rozpočtových nákladů pak banka vyčíslila na 6,2 miliardy korun. A to je prý přitom spodní hranice odhadů.
"Tyto ztráty jsou důsledkem vyšší nezaměstnanosti a nižších mezd mezi sociálně vyloučenými Romy," vysvětluje ve své zprávě, kterou vypracoval pro Česko Christian Bodewig ze Světové banky.
Romům se totiž nedaří najít práci a pokud už ji najdou, pobírají mnohem nižší mzdy. Zatímco průměrná hrubá mzda Čecha je 24 604 korun, Romové si vydělají měsíčně jen 10 300 korun. To je jen nepatrně víc, než je česká minimální mzda.
Infobox
Speciální školy (dříve zvláštní školy)
- navštěvuje více než čtvrtina (26,7%) všech romských dětí
- u ostatních českých dětí je to 2,17%
Zaměstnání
- až 57% Romů v produktivním věku nemá práci
- nejčastěji nepracují romské ženy - 42% z nich je na mateřské dovolené a 43% nemůže najít práci
Výdělky
- Český muž si průměrně vydělá 27 489 Kč, česká žena 20 684 Kč
- Romský muž si průměrně vydělá 12 300 Kč, romská žena 8 020 Kč
Odvody a náklady
- finanční odvody průměrného Čecha - 7 688 Kč měsíčně
- sociální dávky průměrného Čecha - 719 Kč měsíčně
- finanční odvody průměrného Roma - 1 216 Kč měsíčně
- sociální dávky průměrného Roma - 4 517 Kč měsíčně
Ztráty pro český stát (za rok 2008)
- přímé finanční náklady - 6,2 mld Kč
- v oblasti produktivity - 9,7 mld Kč
- údaje jsou spočítány na 50 tisíc sociálně vyloučených lidí
Zdroj: Zpráva Světové banky
To se pak podle Bodewiga odráží v nižších daňových příjmech státu. Každý měsíc odvede průměrný Rom o 6 472 korun méně než průměrný Čech.
Pokud nesežene práci, dostane navíc sociální dávky kolem 4,5 tisíce korun.
Jediné řešení - vzdělání
Česko má podle Bodewiga jediné východisko - vložit peníze a energii do programů, které by českým Romům pomohly. Romové se podle něj musí sociálně začlenit.
Osm z deseti Romů například získá jen základní vzdělání. Poměrně velká část - až 14 procent - navíc projde jen zvláštní školou.
Sociální programy by proto měly podle ekonoma začít už u romských dětí ve věku od jednoho do šesti let.
K podobnému závěru dospěla i Agentura Evropské unie pro základní práva.
Když nedávno představila výsledky celoevropského průzkumu, vyšlo najevo, že právě v Česku mají Romové s diskriminací nejvíc zkušeností. Setkalo se s ní dokonce 64 procent Romů. To je nejvíce z celé Evropy.
Diskriminace se nejvíc projevila právě v oblasti vzdělávání a zaměstnávání.
Měla jít do zvláštní školy, dnes má univerzitu
Experti na romskou problematiku souhlasí. Přestože se česká vláda už koncem loňského roku zavázala, že situaci Romů začne řešit, nic se podle nich nezměnilo.
Podle čerstvých údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání se stále více než čtvrtina malých Romů vzdělává ve speciálních školách, které jsou určeny žákům s lehkým mentálním postižením. Přestože nemají žádnou mentální vadu. Většinu dětí přesunou učitelé do speciálních škol ještě během prvních dvou let školní docházky.
"Znám přitom případ, kdy učitelé chtěli romské dítě přesunout do zvláštní školy, ale shodou několika náhod se jim to nepodařilo. Dnes ta žena vystudovala vysokou školu," popisuje Jan Stejskal z Koalice Společně do školy, která se romskou problematikou zabývá.
Pokusy o pomoc zmařili politici
Tuto praxi z českých škol už před dvěma lety kritizoval i Evropský soud pro lidská práva. Rozhodl, že odsouvání romských dětí do škol pro mentálně postižené představuje nezákonnou diskriminaci.
Šlo o případ osmnácti dětí, které tvrdily, že v letech 1996 až 1999 navštěvovaly zvláštní školu "v důsledku jejich romského původu".
