"53 mrtvých na Gibraltaru za 10 dní po očkování na covid-19." Tak zněl titulek článku, který se v různých podobách objevil na dvou českých konspiračních serverech Otevrisvoumysl.cz a AC24.cz a také na několika slovenských webech. "Nevinní lidé jsou v tuto chvíli vražděni," prohlašuje v textu jeden z citovaných mužů.
Tři dny po zveřejnění původního článku gibraltarská vláda informaci vyvrátila. "Gibraltarské ministerstvo zdravotnictví může potvrdit, že není žádný důkaz, že by někdo z jedenácti tisíc očkovaných zemřel v důsledku reakce na vakcínu," napsalo britské zámořské území na svých stránkách.
Vláda sice přiznává, že šest lidí po očkování zemřelo, důvod jejich úmrtí ale nesouvisel s vakcínou. Podle zpráv ministerstva tito lidé zemřeli na covid, kterým se nakazili ještě před očkováním a testy nákazu odhalily až těsně po něm.
České dezinformační weby čerpaly z americké stránky Health Impact News, která se podle analytika Institutu pro politiku a společnost Romana Mácy prezentuje jako zpravodajský portál věnující se zdravotnictví, ve skutečnosti jde ale o server šířící konspirace a dezinformace.
"Na webu se kromě konspirací o očkování objevují i různé ezoterické a náboženské záležitosti a oblast alternativní medicíny. Článek pak do svého videa zpracovávají nějací youtubeři Joul a Pat, kteří se na svém kanálu věnují různým konspiracím o novém světovém řádu, Billu Gatesovi a podobně," řekl Máca Aktuálně.cz.
Článek už si na webu otevrisvoumysl.cz přečetlo téměř 14 tisíc lidí, další tisíce jej viděly na dalších webech či na sociálních sítích. Například Facebook už ale příspěvek na stránce webu označil jako falešnou zprávu.
Podobných falešných zpráv si mohou lidé na internetu přečíst stovky. Jak říká expert na dezinformace Bohumil Kartous, s představením vakcíny proti koronaviru lží v českém kyberprostroru značně přibylo a staly se ještě agresivnějšími.
"Dezinformace o vakcíně podle naší analýzy dnes tvoří více než 60 procent všech dezinformací týkajících se covidu," říká Kartous. Nemusíme přitom cestovat až na Gibraltar - koncem ledna musel ostravský domov pro seniory Sluníčko například vyvracet zprávu, že v něm po očkování zemřelo 69 klientů.
Chybí soudní praxe, říká právník
Nyní mohou weby, které zprávu šířily, čelit problémům s policií. "Zveřejnění článku '53 mrtvých na Gibraltaru za 10 dní po očkování na covid-19' již prošetřuje odbor extremismu a terorismu krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, zatím nebyly zahájeny úkony trestního řízení," sdělil Aktuálně.cz mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík.
Jak upozorňuje Máca, tento i ostatní příspěvky naplňují znaky šíření poplašné zprávy. Za to podle českých zákonů hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti. "Nepravdivá informace bezesporu způsobila znepokojení obyvatelstva, což je skutkovou podstatou trestného činu šíření poplašné zprávy," říká.
Advokát a docent Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna na dotaz Aktuálně.cz uvedl, že ač to není vzorový příklad, podle jeho názoru článek znaky šíření poplašné zprávy splňuje. A to nejen proto, že jde o zprávu nepravdivou. "Poplašná zpráva je taková, která může vyvolat obavy o život, zdraví," upozorňuje Gřivna.
A přesně tak podle něj článek činí. "Zpráva rozšiřuje, že určité procento lidí po vakcíně zemře. Což by mohlo znamenat, že se lidé nebudou chtít očkovat a mohou se tím pádem dostat do ohrožení života," říká.
"Teoreticky to může i vést k tomu, že se nemoc bude šířit víc a déle. Je-li poplašná zpráva šířena v době nouzového stavu, kdy je koronavirem vážně ohrožen život a zdraví lidí, aplikuje se vyšší trestní sazba. Zvyšuje se na dvě léta až osm let odnětí svobody," doplňuje.
Upozorňuje ale, že se nejedná o typický případ poplašné zprávy. Ta se v běžné praxi většinou týká šíření nepravdivých informací o živelných katastrofách nebo o tom, že je někde uložena bomba. "Nicméně už v soudní praxi proběhl případ, kdy byla za poplašnou zprávu odsouzena žena, která hlásala, že se někde v příhraničí pohybuje skupina migrantů, kteří tam znásilňují a páchají krádeže," říká.
Dokázat protiprávnost chování dezinformačních webů a vyvodit z něj zodpovědnost je ale pro současný český právní systém těžký úkol. Například, aby mohl být provozovatel webu, který poplašnou zprávu sice nevytváří, ale poskytuje prostor pro šíření, za své činy trestně odpovědný, musí se mu nejdříve prokázat, že o protiprávnosti svého jednání věděl.
Situace by v praxi mohla vypadat tak, že provozovatele webu někdo upozorní na to, že poskytuje prostor šíření poplašné zprávy, ale provozovatel s tím nic neudělá. Až v takovém případě může přijít policejní vyšetřování. Podle Moravčíka se policie webem otevrisvoumysl.cz aktivně zabývá a oznámení řeší.
Zásadním faktorem také je, že v podobných případech chybí zavedená soudní praxe. Jak Gřivna upozorňuje, Česko je zatím v řešení problematiky šíření poplašných zpráv a dezinformací v porovnání s některými dalšími státy Evropy pozadu a soudní proces s dezinformačním webem, například práv kvůli šíření poplašné zprávy, země nepamatuje.
"Nejsme jako v Německu, kde se zabývají tím, jestli vyjadřujete souhlas s obsahem, když dáte něčemu lajk. Máme dvojí nejistotu, jestli jde skutečně o šíření poplašné zprávy a jak to je s odpovědností toho, kdo zprávu šíří," říká.
V případě vyšetřování by ovšem konspirační weby nemusely čelit pouze podezření z šíření poplašné zprávy. "Kromě toho bych se v některých případech zabýval také poškozením cizích práv a pomluvou," říká Gřivna.
Kartous: Čtenář potřebuje hlavně vůli být ostražitý
Zpráva o mrtvých na Gibraltaru byla podle experta na dezinformace Bohumila Kartouse neobvyklá také jiným faktorem - obsahuje nezvykle konkrétní údaje. Díky tomu je snadné ji vyvrátit. U jiných zpráv tomu ale tak často není. Jak by tedy měli čtenáři postupovat, aby manipulacím neuvěřili?
"Pokud existuje rada, tak je jednoduchá: Posuzovat hodnověrnost zdroje samotného a následně informaci, kterou takto získám, konfrontovat s nějakými dalšími hodnověrnými zdroji. Ty by měly být v diskusi o covidu schopné odkázat se na autoritu, která má potřebnou expertízu v dané oblasti, což jsou epidemiologové, imunologové, odborné společnosti, vědecké instituce," vysvětluje.
V problémech zatížených dezinformačními kampaněmi, jako je kromě covidu například klimatická změna, je ale podle něj třeba brát v potaz, že ne všichni odborníci budou dezinformace spolehlivě vyvracet. V takovýchto případech je ale nutné pohlížet na to, jak moc velkou skupinu daný expert zastupuje - tedy jestli se jedná o jednoho ze sta, či o značnou část odborníků.
Jako hlavní problém současné vlny dezinformací Kartous vidí to, že manipulační zprávy opouštějí prostor konspiračních webů a dostávají prostor i v seriózních médiích. A to prostřednictvím hlasu veřejně známých osobností, které přejímají část dezinformačního narativu. "Narážím na lidi typu paní Csákové, pana Landy, pana Klause, kteří tvoří hlasitou aktivizační skupinu," uvádí příklady Kartous.
Ačkoli se témata dezinformací proměňují, cíle českých konspiračních webů zůstávají podobné. "Jeden fenomén je zjevný ze všech dezinformací, a to navazovat témata na ty průběžné cíle, což je zejména EU, USA, liberální demokratické instituce," říká Kartous.
Především ale podle něj potřebuje mít čtenář vůli být ostražitý vůči dezinformacím. "Což u lidí, kteří mají potřebu věřit konspiracím, chybí, protože podvědomě mají potřebu hledat nějaká alternativní vysvětlení toho, na čem svět stojí. To mívá často jiné než racionální příčiny," doplňuje expert.
