Stránka v písance, dvacet příkladů z matematiky, čtení z čítanky a vystřihování kartiček na prvouku. Není výjimkou, když se sedmileté Barboře z jedné z brněnských základních škol sejde domácích úkolů tolik. "V pátek je dostane na celý víkend. Někdy s nimi trávíme většinu nedělního odpoledne," říká její matka Jana.
Přestože nechce, aby dcera nedostávala úkoly vůbec, je ráda za současnou diskusi o tom, zda mají úkoly zůstat povinné. Odstartovala ji petice pedagožky Heleny Zitkové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Od ministerstva školství žádá nařízení, že školy nemají právo plnění domácích úkolů vyžadovat. Petici už podepsalo 1500 lidí.
Ministerstvo reaguje rychle. Ještě v dubnu rozešle školám doporučení, aby známky z úkolů zásadně neovlivňovaly výslednou známku z předmětu. "Půjde o shrnutí toho, co nyní platí a jak mohou školy postupovat, aby se domácí úkoly nezneužívaly k nadměrnému zatěžování žáků," sdělila mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Věcí se bude úřad zabývat i dále.
Debata kolem úkolů se neobjevuje poprvé. V minulosti ministerstvo uvádělo, že záleží na každém učiteli či řediteli, jakou domácí přípravu po dětech požaduje.
Zitková prohlašuje, že úkoly děti i rodiče stresují. "Děti jsou unavené a nechtějí je dělat, rodiče je nutí. Způsobuje to vzájemnou frustraci, křik, hádky a pláč," popsala. Rodiče podle ní nahrazují práci učitelů, kteří látku dostatečně neprobrali a zadali ji žákům na doma.
Opírá se také o analýzu advokátní kanceláře Keltner Legal. Ta upozorňuje, že školský zákon upravuje vzdělávání ve školách a ne ve volném čase žáků. K úkolům, jejich vynucování a postihování za neplnění tedy neexistuje právní základ. "Úkoly škola zadávat může pouze jako doporučení na domácí přípravu a jejich splnění ze strany dětí je vždy založeno na dobrovolné bázi," konstatovala kancelář.
Petice dále uvádí, že domácí úkoly mohou být diskriminační a prohlubovat nerovnosti mezi dětmi. Pro zvládnutí úkolu je potřeba, aby dítě mělo doma klid a odpovídající podmínky. Nemusí jít jen o ty ze sociálně slabých rodin. Znevýhodnění mohou být i ti, kterým rodiče nemají čas pomáhat, například kvůli zaměstnání.
Místo známek zpětná vazba
Oslovení experti a ředitelé škol jsou naopak přesvědčení, že úkoly smysl mají. Problém vidí spíš u jejich hodnocení. "Známkování úkolů není dobrá cesta, známkujeme spolupráci dítěte s rodiči a školou. Učitel by měl vědět, proč úkoly zadává a jaký mají smysl. A místo známek dávat zpětnou vazbu, ptát se dětí, co jim dělalo potíže a proč," řekla analytička vzdělávací organizace EDUin Lucie Slejšková.
Ve školách už k tomu uvedeným způsobem často přistupují. Na Základní škole Velká Bíteš na Vysočině například úkoly téměř neznámkují. Přestat je zadávat úplně nebo nechat jejich vypracování dobrovolné ale nechtějí.
"Pokud jsou úkoly přiměřené, jsou důležitou součástí vzdělávacího procesu. Osvojení některých znalostí vyžaduje větší míru opakování, což se bez domácí přípravy neobejde," míní ředitelka Věra Kroutilová. Učitelům doporučuje přizpůsobovat náročnost úkolů jednotlivým žákům a brát ohled na podmínky, ve kterých je plní.
Jiný systém zavedli na Základní škole Prosperity v Nové Vsi u Kolína. Děti dostanou úkoly v pondělí a učitelé je vybírají v pátek. Žáci si tak sami rozvrhnou, kdy na úlohách budou pracovat. Známky za ně nedostávají, po rodičích spolupráci ale vyžadují.
"Chtěli jsme, aby se žáci naučili plánovat. Některé úkoly jsou dobrovolné, některé povinné. Snažíme se zapojovat rodiče, někteří s tím mají problém, ale my chceme, aby s dětmi trávili čas," popsal ředitel Tomáš Ort. Před Velikonocemi například žáci dostali za úkol nastudovat si něco o tradicích a za pomoci rodičů něco vyrobit.
Proti petici mluví i mezinárodní srovnání. Ukazuje, že čeští žáci úkoly příliš zatížení nejsou. Podle studie institutu Cerge z roku 2019 tráví čtvrťáci nad úkolem průměrně 13 minut, žáci osmých tříd jen devět - což je nejméně ze 45 sledovaných zemí. Statistika vychází z dat globálního šetření TIMSS, které zjišťuje znalosti v matematice a přírodních vědách.
Méně času zaberou úkoly čtvrťákům jen ve Skotsku, Anglii, Austrálii, Spojených státech a především v Nizozemsku, kde jde o pouhé čtyři minuty. Na opačném pólu je Rusko se 37 minutami. "V ekonomicky vyspělejších zemích je zatížení domácími úkoly menší. Nejvíce času tráví domácími úkoly žáci postsovětských zemí," podtrhuje studie.
Její výsledky však nevypovídají o přínosu úkolů. Autoři výzkumu Václav Korbel a Daniel Münich upozorňují, že pro takovou analýzu nejsou k dispozici data. Shoda proto nepanuje ani mezi školskými odborníky.
