Abychom si ozřejmili některé nejasnosti kolem nových epidemiologických opatření na školách, která začínají v pondělí platit. U mateřských škol a prvních stupňů základních škol a družin se nic nemění, nebo došlo k nějakým omezujícím opatřením?
Nic se nemění, vláda se snaží mateřské školy a první stupeň udržet v chodu, jejich zavření by výrazně ochromilo ekonomiku. Rodiče by totiž museli zůstat s dětmi doma. Navíc pro první stupeň je distanční výuka největší oříšek a nejméně to funguje. Takže z pedagogického hlediska je to podle mě správné držet první stupeň otevřený co nejdéle.
Co se týče druhého stupně základních škol, došlo k lehkým zmatkům stran střídání tříd. Ministr Plaga totiž říkal, že jeden týden budou chodit do školy "áčkové" třídy, druhý týden "béčkové". Učitelé a rodiče začali vzápětí řešit, jak to je, když některá škola má paralelky až do déčka a některá má třeba jen áčko. Tak jak to tedy se střídáním tříd je?
Toto opatření je vedeno snahou zredukovat počet dětí ve škole v jeden čas. Proto se redukuje počet tříd na polovinu. Rozdělení áčka v jeden týden do školy a béčka druhý, byl jen příklad, který dával ministr Plaga. Není to takto striktně dané, mohou to být třeba 6. a 7. ročník ZŠ chodící jeden týden do školy a 8. a 9. ročník ZŠ další týden. Považuji za dobrý krok, že chtějí udržet třídu jako kolektiv a nepůlí ji na polovinu dětí. I z hlediska učitelského je tento systém zvládnutelný.
Ve vládních opatřeních nebyly zmíněny nižší stupně víceletých gymnázií, které odpovídají druhému stupni ZŠ. Tyto školy již snížily kapacitu tím, že přestal chodit vyšší stupeň gymnázia, tedy středoškoláci. U víceletých gymnázií se tedy nic nemění?
Ne, protože ty už byly redukovány uzavřením středních škol. Leckde to jsou dokonce dvě třetiny tříd doma - chybí totiž všichni studenti čtyřletého gymnázia a studenti z vyšších ročníků osmiletého gymnázia a do tříd dochází jen primy, sekundy, tercie a kvarty. Ještě je dál snižovat nedává smysl. Ale na druhou stranu "gymplácké" děti by nejsnadněji zvládly distanční výuku, jsou nejvíce motivované, většinou mají přístup k internetu a počítači či mobilu.
A co třeba malotřídky?
Třeba na druhém stupni Montessori mají jen jednu skupinku nebo malotřídní školy mají na celém druhém stupni jen dvacet dětí, takže je otázka, zda to má cenu nějak snižovat. Pakliže se dostaneme do situace, že by se zavíral i první stupeň, je otázka, zda zavírat i malotřídky o třiceti dětech, které nikam nedojíždějí a jsou stále ve stejné vesnici, ve stejném kolektivu. A pak je opačný problém, kolegyně z velké školy mi říkala, že k nim chodí 780 dětí, první stupeň jim zůstane celý, z druhého zbude polovina a jim se sníží jen na 550, což nevím, jestli to ještě epidemiologicky dává smysl. Takže je otázka, zda za ten "vopruz" stojí snížit počet žáků jen o třetinu.
Jak to bude se školními kroužky a mimoškolními kroužky dětí? Existují nějaké výjimky?
Tam je zřejmě zrušeno vše, výjimku se podařilo vyjednat pouze zuškám pro výuku "jeden na jednoho", což je u výuky hudebních nástrojů jeden učitel a jeden žák. Omezit mimoškolní činnost v době, kdy omezujeme školy, mi přijde logické, jakkoliv kroužky považuji za velmi důležité a zásadní pro vývoj dětí i socializačně.
Co bude se školním plaváním dětí?
To nesouvisí se zavíráním škol, ale s tím, že vnitřní bazény jsou zakázané. Ale jelikož je plavání součástí povinného rámcového vzdělávacího programu, školy to pak po odeznění opatření budou muset nějak doplnit.
Střídání tříd je pro chod školy a práci učitelů jednodušší než červnový model, kdy měl učitel půlku třídy doma a půlku ve škole?
To, co teď budeme provozovat, se nazývá hybridní výuka. Posuzuje se to z pohledu dítěte, které se vzdělává jak prezenčně, tak distančně. Jeden den či týden ve škole, druhý doma. Půl třídy doma a půl třídy ve škole není hybridní výuka, to je absolutně nezvládnutelná věc pro učitele. Pokud se máte věnovat patnácti dětem prezenčně a patnácti distančně, tak to můžete dělat poctivě tak týden, než se zhroutíte. Nejde pouze přenášet hodinu ve třídě dětem doma, aby ji tam pasivně sledovaly. Já potřebuji, aby na mě reagovalo, odpovídalo mi, zadávat mu úkol, potřebuji, aby slyšelo, co se děje ve třídě. Děti doma to neusedí a učitel odpadne. Nemůžete to, co děláte ve třídě, zároveň učit on-line, protože to jsou dvě úplně odlišné metody. Je nereálné udržet pozornost patnácti žáků ve škole a patnácti hlaviček se jménem na monitoru.
Žáci druhého stupně to teď budou mít celkem přehledné - celý týden doma, celý týden ve škole. Ale co učitel, který bude mít půlku tříd ve škole a půlku doma?
Učitel prostě odučí prezenčně třídu a pak přejde do kabinetu nebo do učebny a spojí se na dálku s třídou, která je doma. Výuka žáků doma může být také asynchronní, tedy ne on-line. Třeba dát žákům vypracovat nějaký projekt nebo napsat esej a za týden to pak ve škole odprezentovat.
Je velkou výhodou oproti jarnímu více jak čtvrtročnímu zavření škol, že učitel bude každý druhý týden s žáky v běžném provozu ve škole?
Ano, zůstává tam ten kontakt a návyk režimu. Učitelé mluví o tom, že ani teď si ještě děti plně nezvykly na návrat do škol po té první pauze. Tady přece jenom ta výuka zůstává nějak pohromadě zachována. I kdyby se žákům nepovedl time managment (nakládání s časem) během toho týdne, co budou doma, je to stále dohnatelné v týdnu, co budou ve škole.
Jak celkově hodnotíte tato nová opatření ve školství?
Velmi jsem ocenila, že je komunikoval pan ministr školství a že do nich zřejmě i zasahoval, což nebývalo zvykem. Jsem také ráda, že jsme se odpoutali od myšlenky "buď zavřeme všechny, nebo nikoho", a přistoupili jsme na princip střídání, o němž někteří odborníci mluvili jako o nabízející se možnosti. Je mi sympatické, že ministerstvo myslelo "mimo škatulky" a nepřistoupilo na to, co se nabízí, tedy nějaký totální distanc.
Video: Poslední záchrana před lockdownem. Budou nová opatření fungovat? Sledujte speciál DVTV
