Dcera bankéře žaluje Rusko o pražskou ambasádu

Kateřina Eliášová
2. 7. 2008 23:30
Dům věnoval Rusům prezident Beneš. Bez vědomí vlastníků
Popperova vila v Praze, dnešní ruská ambasáda. Vrátí se jeho dceři?
Popperova vila v Praze, dnešní ruská ambasáda. Vrátí se jeho dceři? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Navrácení budov a pozemků v pražské čtvrti Bubeneč, které v současné době využívá Ruská federace pro svoji ambasádu, požaduje dcera jejich původního majitele Jiřího Poppera.

Lisbeth Popper žaluje přímo Ruskou federaci a taky Českou republiku.

Majetek ocenila na jednu miliardu korun. V případě, že soud uzná její nárok na navrácení majetku a také finanční odškodnění, stát jí bude muset částku vyplatit a Rusko pozemky a dům vrátit.

Dům a pozemky v pražské Bubenči patřily rodině Popperů od roku 1927. Válka je ale o ně připravila.

Nejdřív gestapo, pak Beneš

Co jsou Benešovy dekrety

Edvard Beneš

  • Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem z let 1940 až 1945. Prezident Edvard Beneš vydal celkem 143 dekretů upravujících zejména prozatímní státní zřízení republiky a záležitosti týkající se správy státu před vytvořením regulérních zákonodárných orgánů.
  • Právo vydávat dekrety s účinností zákona měl prezident vzhledem k tomu, že v době okupace neexistoval legitimní parlament. Tato pravomoc skončila 28. října 1945, kdy se ujalo zákonodárné úlohy Prozatímní národní shromáždění.
  • Zdaleka ne všechny dekrety se týkaly Němců. Další například rozhodly o znárodnění bank, pojišťoven, dolů a velkých průmyslových podniků či o obnovení československé měny. Platnost Benešových dekretů potvrdilo v roce 1946 právě Prozatímní národní shromáždění s tím, že mají od okamžiku svého vyhlášení platnost zákonů.

Celý příběh začíná de facto 16. března roku 1939 . Tehdy majetek staré židovské rodiny zabavila Německá říše a udělala si z Popperovy vily hlavní sídlo gestapa.

Po šesti válečných letech rodinu Popperů čekala další rána. Jejich majetek se jim nevrátil, jak čekali. Prezident Edvard Beneš jedním ze svých dekretů (č. 8/1945 Sb.) rozhodl darovat dům i přilehlé pozemky Sovětskému svazu.

"Postup státní policie Německé říše a dekret prezidenta Edvarda Beneše je zcela totožný. Jde o protiprávní zabavení majetku fyzické osobě jako projev zvůle moci, přičemž Edvard Beneš jednal v době svobody," stojí v žalobě, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Beneš neměl právo

Podle advokátky rodiny Popperů Ireny Benešové jednal prezident Beneš protiprávně.

V žalobě Benešová píše: "Dekret prezidenta Edvarda Beneše se jeví spíše jednáním kriminálním než politickým. To je zjevné i z dalšího postupu, kdy ani prezidentem republiky ani další žádnou právní úpravou nebyla napravena újma panu Jiřímu Popperovi vzniklá, naopak je odmítána."

Příběh zabaveného majetku je o to zajímavější, že Beneš se s Popperem dobře znal. Když prezident opouštěl v roce 1938 Československo, Popper s ním seděl v letadle. Beneš taky podle rodiny Popperů dobře věděl, že Popper unikl koncetračnímu táboru a válku přežil.

Přesto věnoval jeho dům a pozemky Sovětům.

"Zcela důvodně se proto nabízí souvislost jednání prezidenta Edvarda Beneše s informací, zveřejněnou ve sdělovacích prostředcích, o možné spolupráci Edvarda Beneše s KGB," stojí v žalobě.

Foto: Aktuálně.cz
V souvislostech:
Soud: Stát se musí zabývat náhradou za Benešovy dekrety
Znárodnění firem ala Beneš rozetne Ústavní soud

Dárek za osvobození

Beneš podle dostupných dokumentů věnoval Popperův majetek Sovětskému svazu za pomoc při osvobození Československa. V dekretu stojí, že nároky původních vlastníků budou řešeny pozdější právní úpravou. 

"Čtením uvedeného dekretu lze rozumět, že jeho smyslem bylo odměnit Sovětský (...) při vědomí, že za takto odňatý majetek musí být vlastníkovi vyplacena náhrada," píše se v žalobě.

Přišel ovšem rok 1948 a žádná další právní úprava - a tudíž ani náhrada - nepřišla. 

Tady žili Popperovi až do války
Tady žili Popperovi až do války | Foto: Ludvík Hradilek

Restituce? Nemáte nárok

Ihned po válce měli Židé, kterým nacisté zabavili jejich majetek, nárok na restituci. Lhůta pro uplatnění tohoto nároku byla 3 roky. Popperovi ale ztratili šanci majetek získat, protože jej Beneš daroval Sovětům.

"Tím, že Beneš majetek Popperů prohlásil za majetek státu,  žádný z restitučních zákonů na tento případ nedopadá a nešlo podle restitučních zákonů  věc řešit. Těžko by se mohlo  nějakým restitučním zákonem stanovit, že i jednání prezidenta Beneše bylo aktem politické perzekuce nebo porušováním základních lidských práv. I když to tak bylo, protože majetek, který mu nepatřil, daroval někomu, komu se chtěl zavděčit," vysvětlila advokátka Benešová.

Ani po roce 1989 potomci Jiřího Poppera neuspěli. Pokoušeli se uplatniti svůj nárok u Ministerstva financí. To ale restituci také odmítlo.

"Ministerstvo na vysvětlení uvádí, že československý stát převzal majetek do svého vlastnictví před rozhodných obdobím vymezeným zákonem č. 87/1991 Sb., a proto byl zamítnut," uvedla Benešová.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
Další zprávy