"Je to zbytečné tříštění sil, množení stížností považujeme za kontraproduktivní, osobně mě to mrzí, může to zpomalit i rozhodování Ústavního soudu," komentuje předseda KDU-ČSL Marek Výborný nastalou situaci.
Mnozí senátoři, kteří dokázali v minulých měsících jednotně a velmi ostře vystupovat proti zdanění církevních náhrad, se totiž začali nyní "drolit". Ústavní soud tak nebude posuzovat ze Senátu jednu "stížnost", ale dvě. Jednu vyhotovili Starostové a nezávislí, druhou právě Výborného lidovci s ODS, senátním klubem Senátor 21 a třemi senátory za ČSSD - konkrétně jde o Miroslava Antla, Jaromíra Strnada a Pavla Štohla. Celkově je pod stížností podle předsedy senátního klubu KDU-ČSL Petra Šilara 42 podpisů.
O tom, že lidovci mají stížnost připravenou, informoval Aktuálně.cz Šilar už 24. dubna. "My už to máme de facto připravené. Ještě jednou se na to podívají právníci a příští týden začnu shánět podpisy. Začali jsme na tom pracovat už dříve, než bylo vše schváleno," sdělil Šilar.
V té době počítal s tím, že stížnost bude jedna, protože k lidovcům se kromě jiných přidá také klub Starostů a nezávislých. To se ale nestalo, lidé od STAN představili vlastní stížnost minulý týden. Předseda STAN Vít Rakušan tvrdí, že zatímco jeho hnutí poukazuje na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, tak lidovecký návrh údajně míří na ochranu církví.
Není to pravda, reaguje šéf lidovců na Rakušana
Takovou interpretaci Výborný odmítá. "Naprosto jasně musím říci, že argumentace, že se naše stížnost příliš zastává zájmů církví a náboženských společností, není pravda. To je potřeba si ji celou přečíst, jsou v ní argumenty z oblasti daňového práva, ústavního práva, legitimní očekávání, nabourání smluv, které byly podepsány," řekl v úterý šéf lidovců s tím, že existovala dohoda o podání dvou stížností. Jednu měli podat nespokojení senátoři a druhou poslanci.
Šilar zároveň tvrdí, že prý na poradě předsedů všech senátních klubů bylo dohodnuto, že stížnost budou vypracovávat lidovci se svými právníky. "Rozhodnutí STAN nechápeme a text jejich stížnost nemáme. Vy ho máte?" ptal se novinářů.
Pokud jde o ODS, šéf klubu Miloš Vystrčil oznámil, že si stížnost od STAN prostudují a následně se rozhodnou, jestli ho podpoří stejně jako ten od KDU-ČSL. "Celé to bude záviset na tom, do jaké míry se ty dva návrhy budou nebo nebudou překrývat, protože naším cílem je, aby byl zákon zrušený," avizoval.
První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila v úterý schválení zdanění za velkou hanebnost. "Dnes jsem za sebe a ODS velmi hrdá na to, že to byla ODS a její vláda, která prosadila zákon o odluce mezi státem a církvemi," prohlásila a podobně jako Výborný upozornila, že zdanění by nejvíce zasáhlo malé církve a Federaci židovských obcí.
Čím konkrétně lidovci ve svém návrhu na zrušení zákona argumentují a jak chtějí ústavní soudce přesvědčit, že zdanění, které odsouhlasilo hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD, je protiprávní? To poodhalil spolutvůrce návrhu, advokát Jakub Kříž. "Bráníme základní zásady právního státu. Princip právní jistoty, ochranu legitimního očekávání a vlastnických práv. Mocenská většina protiústavně zasahuje do práv křesťanských církví a židovských obcí," míní Kříž.
Množství peněz pro církve od státu bude slábnout
Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.
Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
