reklama
 
 

Ústavní stížnost kvůli zdanění restitucí máme připravenou, hlásí šéf senátorů KDU-ČSL

24. 4. 2019 16:24
Senátoři za KDU-ČSL už mají podle předsedy svého klubu Petra Šilara připravený pro Ústavní soud návrh na zrušení novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ta umožňuje státu, aby začal danit ročně zhruba dvě miliardy korun, které bude až do roku 2030 církvím vyplácet jako finanční náhradu za majetek, o který je komunistický režim v letech 1948 až 1989 připravil.

"My už to máme de facto připravené. Ještě jednou se na to podívají právníci a příští týden začnu shánět podpisy. Začali jsme na tom pracovat už dříve, než bylo vše schváleno," avizuje Šilar, který je hlavním "tahounem" těch senátorů a poslanců, kteří považují novelu za protiústavní. Sněmovna zdanění finančních náhrad církvím schválila v úterý. 

K tomu, aby bylo možné se obrátit na ústavní soudce, je potřeba 17 podpisů senátorů či poslanců, což zřejmě nebude problém. V obou komorách totiž bylo proti zdanění mnoho zákonodárců. "U nás v Senátu jich bylo dokonce šedesát. Vůbec nepochybuji, že je budu mít pod návrhem na zrušení novely zákona velmi rychle, a to hned z několika klubů," řekl Šilar.

Když měl říci, na čem žádost Ústavnímu soudu o zrušení zdanění stojí, nejvíce ze všeho mluvil o tom, že církve už s penězi bez zdanění počítaly, protože se spoléhaly na státem podepsané smlouvy. "Ty peníze jsou už v účetnictví církví, vše je podloženo podepsanými a platnými smlouvami," říká Šilar.

Na dotaz Aktuálně.cz, zda je přesvědčený o úspěchu stížnosti senátorů a poslanců, odpověděl velmi opatrně. "Já si nejsem vůbec jistý, ústavní soudci jsou také jenom lidé, děláme to s bázní a chvěním, zejména když se to týká práva v našem státě," podotkl.  

S lidoveckými senátory jsou v těsném spojení také lidovečtí poslanci. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný sdělil, že poslanci jeho strany se podepíší pod stížnost poslaneckou, která dorazí na Ústavní soud po stížnosti senátorské.

"Nejdříve ale musíme vyčkat, až zdanění podepíše prezident a poté novela zákona vyjde ve Sbírce zákonů," upozornil Výborný. Proč ale kritici zdanění nepošlou jen jednu stížnost? "Vzhledem k tomu, že obě komory zaujaly ke zdanění zcela odlišné stanovisko, je lepší, aby poslanci a senátoři podali vlastní stížnost. Navíc tak bude větší šance na to, že u Ústavního soudu uspějeme," řekl Výborný.

Podobně jako jeho stranický kolega Šilar se ale vyjádřil opatrně k šancím senátorů a poslanců u Ústavního soudu. "Nejsem tak úplně přesvědčený, že Ústavní soud uzná stížnost tak hladce. Návrhy musí být velmi dobře propracované, velmi důležité bude také zastupování u samotného soudu," uvedl Výborný.

Mezi poslanci má stížnost na starosti poslanec ODS Marek Benda, který je přesvědčený, že Ústavní soud připomínky vyslyší. "Stát porušuje jednostranným mocenským aktem své vlastní slovo, které v minulosti církvím dal," tvrdí Benda. Porušení slova vidí v tom, že stát uzavřel s církvemi smlouvy, ve kterých se zavázal jak k vyplácení náhrad za ukradený majetek, tak k tomu, že náhrady nebude danit. 

Zdanění je v pořádku, nejdeme do minulosti, hájí se komunisté

Předseda KSČM Vojtěch Filip, který se svými poslanci bojoval proti způsobu vyrovnání s církvemi několik let, tvrdí, že na dodatečném zdanění finančních náhrad není nic špatného.

"Neděláme nic, co by šlo do minulosti. Nechceme danit ty finanční náhrady, které už církve dostaly. Zdaněny budou až náhrady, které teprve vyplaceny budou. A každý musí počítat s tím, že stát má právo si stanovit svou daňovou povinnost vůči svým právnickým a fyzickým osobám," prohlašuje Filip. Co říká tomu, že církve se zdaněním nepočítaly, zejména když podepsaly se státem smlouvy, kde o zdanění není řeč? "Smlouvy jsou sice podepsané, ale stát má právo rozhodnout o daňových povinnostech, které se budou týkat budoucnosti, ne minulosti, nejde v žádném případě o retroaktivitu," reaguje Filip.  

Přijatou novelu zákona se zdaněním hájí také šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Už to, že jsme pro tento zákon hlasovali, znamená, že jej za protiústavní nepovažujeme. Mám několik právních posudků, že je to v souladu s ústavou," uvedl Chvojka.

Zdanění samotné podle něj v ničem proti ústavě nejde. "V minulosti jsme přece měli tady ve sněmovně několik zákonů, které přinášely zdanění a byly shledány v souladu s právním řádem České republiky," míní Chvojka.

24. 4. 2019 16:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama