Ústavní stížnost kvůli zdanění restitucí máme připravenou, hlásí šéf senátorů KDU-ČSL

24. 4. 2019 16:24
Senátoři za KDU-ČSL už mají podle předsedy svého klubu Petra Šilara připravený pro Ústavní soud návrh na zrušení novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ta umožňuje státu, aby začal danit ročně zhruba dvě miliardy korun, které bude až do roku 2030 církvím vyplácet jako finanční náhradu za majetek, o který je komunistický režim v letech 1948 až 1989 připravil.
Předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šilar je hlavním "tahounem" stížnosti Senátu proti zdanění peněz pro církev.
Předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šilar je hlavním "tahounem" stížnosti Senátu proti zdanění peněz pro církev. | Foto: DVTV

"My už to máme de facto připravené. Ještě jednou se na to podívají právníci a příští týden začnu shánět podpisy. Začali jsme na tom pracovat už dříve, než bylo vše schváleno," avizuje Šilar, který je hlavním "tahounem" těch senátorů a poslanců, kteří považují novelu za protiústavní. Sněmovna zdanění finančních náhrad církvím schválila v úterý. 

K tomu, aby bylo možné se obrátit na ústavní soudce, je potřeba 17 podpisů senátorů či poslanců, což zřejmě nebude problém. V obou komorách totiž bylo proti zdanění mnoho zákonodárců. "U nás v Senátu jich bylo dokonce šedesát. Vůbec nepochybuji, že je budu mít pod návrhem na zrušení novely zákona velmi rychle, a to hned z několika klubů," řekl Šilar.

Když měl říci, na čem žádost Ústavnímu soudu o zrušení zdanění stojí, nejvíce ze všeho mluvil o tom, že církve už s penězi bez zdanění počítaly, protože se spoléhaly na státem podepsané smlouvy. "Ty peníze jsou už v účetnictví církví, vše je podloženo podepsanými a platnými smlouvami," říká Šilar.

Na dotaz Aktuálně.cz, zda je přesvědčený o úspěchu stížnosti senátorů a poslanců, odpověděl velmi opatrně. "Já si nejsem vůbec jistý, ústavní soudci jsou také jenom lidé, děláme to s bázní a chvěním, zejména když se to týká práva v našem státě," podotkl.  

S lidoveckými senátory jsou v těsném spojení také lidovečtí poslanci. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný sdělil, že poslanci jeho strany se podepíší pod stížnost poslaneckou, která dorazí na Ústavní soud po stížnosti senátorské.

"Nejdříve ale musíme vyčkat, až zdanění podepíše prezident a poté novela zákona vyjde ve Sbírce zákonů," upozornil Výborný. Proč ale kritici zdanění nepošlou jen jednu stížnost? "Vzhledem k tomu, že obě komory zaujaly ke zdanění zcela odlišné stanovisko, je lepší, aby poslanci a senátoři podali vlastní stížnost. Navíc tak bude větší šance na to, že u Ústavního soudu uspějeme," řekl Výborný.

Podobně jako jeho stranický kolega Šilar se ale vyjádřil opatrně k šancím senátorů a poslanců u Ústavního soudu. "Nejsem tak úplně přesvědčený, že Ústavní soud uzná stížnost tak hladce. Návrhy musí být velmi dobře propracované, velmi důležité bude také zastupování u samotného soudu," uvedl Výborný.

Mezi poslanci má stížnost na starosti poslanec ODS Marek Benda, který je přesvědčený, že Ústavní soud připomínky vyslyší. "Stát porušuje jednostranným mocenským aktem své vlastní slovo, které v minulosti církvím dal," tvrdí Benda. Porušení slova vidí v tom, že stát uzavřel s církvemi smlouvy, ve kterých se zavázal jak k vyplácení náhrad za ukradený majetek, tak k tomu, že náhrady nebude danit. 

Zdanění je v pořádku, nejdeme do minulosti, hájí se komunisté

Předseda KSČM Vojtěch Filip, který se svými poslanci bojoval proti způsobu vyrovnání s církvemi několik let, tvrdí, že na dodatečném zdanění finančních náhrad není nic špatného.

"Neděláme nic, co by šlo do minulosti. Nechceme danit ty finanční náhrady, které už církve dostaly. Zdaněny budou až náhrady, které teprve vyplaceny budou. A každý musí počítat s tím, že stát má právo si stanovit svou daňovou povinnost vůči svým právnickým a fyzickým osobám," prohlašuje Filip. Co říká tomu, že církve se zdaněním nepočítaly, zejména když podepsaly se státem smlouvy, kde o zdanění není řeč? "Smlouvy jsou sice podepsané, ale stát má právo rozhodnout o daňových povinnostech, které se budou týkat budoucnosti, ne minulosti, nejde v žádném případě o retroaktivitu," reaguje Filip.  

Přijatou novelu zákona se zdaněním hájí také šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Už to, že jsme pro tento zákon hlasovali, znamená, že jej za protiústavní nepovažujeme. Mám několik právních posudků, že je to v souladu s ústavou," uvedl Chvojka.

Zdanění samotné podle něj v ničem proti ústavě nejde. "V minulosti jsme přece měli tady ve sněmovně několik zákonů, které přinášely zdanění a byly shledány v souladu s právním řádem České republiky," míní Chvojka.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Aerolinky Emirates vykázaly první celoroční ztrátu za 30 let

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Další zprávy