Praha - Ačkoliv statkářka Ludmila Havránková přistoupila na podmínky smlouvy se státem o směně pozemků pro stavbu D11, má stát stále připravenou druhou variantu.
Variantu B schválila vláda na počátku tohoto roku. Z dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že pokud nedojde ke shodě, začne stát vyvlastňovat.
Z materiálu je zřejmé, že v době, kdy probíhala jednání o smlouvě se statkářkou, jednaly úřady zároveň o vyvlastnění.
Ke snadnějšímu zabrání půdy využívá stát nový zákon o urychlení výstavby dálnic. Ten při tom politici vytvořili speciálně kvůli farmářce Havránkové.
„Obecně lze v současnosti zahájit vyvlastňovací řízení v režimu Zákona o urychlení, který představuje ve vyvlastňovacích řízeních zásadní posun," uvádí se ve vládním dokumentu. „Žádný neřešitelný problém tak za současného stavu v zamýšleném procesu nuceného vyvlastňování identifikovat nelze."
Zopakuje se historie?
Rodina Havránkových už jednou státní útlak zažila. V padesátých letech komunisté rodinu ze statku, na kterém hospodařila od 16. století, vyhnali a vystěhovali na druhý konec republiky, otce zavřeli do lágru v Jáchymově.
Farmářka se však v 90. letech vrátila, zdevastovaný a zadlužený statek po JZD získala zpět a postavila znovu na nohy. Společně s rodinou pak začala opět hospodařit.
Tou dobou ale přišli úředníci s tím, že chtějí její pozemky pro stavbu dálnice a začali hrozit vyvlastněním.
Plán, jak rodinu vyvlastnit, má i současná vláda. Ministři jej schválili na svém únorovém zasedání, jako variantu B. Co konkrétně obsahuje, vláda nezveřejnila, redakce však má dokument k dispozici.
„Pokud by se nepodařilo dosáhnout podpisu smluv na základě principů dohody během 2 - 3 měsíců," uvádí se v materiálu. „je potom ze strany státu obhajitelné odstoupit od jakýchkoliv dalších pokusů o dohodu a přistoupit k vyvlastnění podle alternativy B."
Zákon proti Havránkové
Plán pro vládu připravil podle informací online deníku náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas. Právě resort dopravy inicioval zrušení původní dohody Topolánkovy vlády s farmářkou.
Z pěti stránkového dokumentu je patrné, že ministerstvo počítalo s vyvlastněním hned po schválení této varianty vládou - tedy v únoru.
Farmářka však souhlasila s principem nové dohody směny 3 hektarů za 3 hektary a stát tak musel jednat.
Plán na vyvlastnění však může vláda stále využít. Úředníci jej opírají především o zákon o urychlení výstavby, jenž nabyl účinnosti v listopadu loňského roku.
Ani ne dva měsíce poté, jej ministerstvo využilo a postavila na něm plán vyvlastnění statkářky.
Vládní úředníci se v plánu na vyvlastnění například nekompromisně vypořádávají s 11,4 ha pozemků, které má rodina Havránkových od státu pronajaté na desítky let a kde nelze podle smlouvy předčasně nájem ukončit.
Bez ohledu na tento závazek, počítá plán vyvlastnění s tím, že tyto pozemky získá stát zpět do tří měsíců. Pomoci k tomu má právě zmíněný nový zákon.
„Ukončení existujících nájemních smluv v současnosti v zásadě nic nebrání," uvádí se v dokumentu. „Jako zásadní posun lze spatřovat změny provedené Zákonem o urychlení ve vztahu k existujícím dlouhodobým nájmům bez možnosti včasné výpovědi."
Úřednická klička
Největší problém má stát v tuto chvíli paradoxně se zhruba 2,4 hektary, které Havránkové patří a na kterých už v roce 2004 začal proces vyvlastnění.
Právě kvůli nedokončenému procesu vyvlastnění, na ně totiž nelze plně uplatnit nový zákon o urychlení, na který vláda jinak zcela spoléhá.
Úředníci proto vymysleli jinou kličku: pokusí se bez souhlasu Havránkové původní proces vyvlastňování zastavit a zahájit nový, který by už podléhal novému zákonu.
Z dokumentu je patrné, že již v tomto směru podnikli kroky.
Strach z úředníků, kteří chtějí dohodu
Vládní dokument vyjmenovává také možná rizika. Jejich výčet je však skromný a překvapivý. Úředníci formulovali pouze dvě největší třecí plochy.
Prvním je skupina 66 lidí, kterým Havránková v minulosti jako pojistku proti nekalému postupu státu prodala pruh své půdy.
„Předpokládané problémy při vyvlastňování jednoho z pozemků, který je ve vlastnictví 67 spoluvlastníků (zejména co se týče doručování a další administrativy)," shrnuje první riziko dokument.
Největší obavy má ale vláda paradoxně z postupu krajských úředníků. Obává se, že nebudou chtít na vyvlastnění přistoupit. Už jednou totiž vyvlastňování Havránkové zastavili s tím, že se stát dostatečně nepokusil o dohodu (což je nutná podmínka pro zahájení vyvlastnění).
„…poněkud nestandardní přístup k interpretaci dosavadních vyvlastňovacích předpisů ze strany Královéhradeckých úřadů (uplatňujících dosud princip, dle něhož je třeba vynaložit velmi vysoký stupeň úsilí o dohodu s vyvlastňovaním)," popisuje dokument další z rizik. „S ohledem na tento rigidní přístup nelze vyloučit riziko vydání pro stát negativního rozhodnutí či dodatečných zdržení."
