Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Nový výpočet by se měl podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) odvíjet od minimální mzdy, protože ta odráží nejlépe hospodářskou kondici země.

Od ledna činí minimální mzda 14 600 korun. Pracuje za ni asi 150 000 lidí. Pětinásobek znamená 73 000 korun.

Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90 800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243 800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127 800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Maláčová dostala na jednání vlády za úkol připravit zákon, který by oddělil odměňování politiků a soudců. "Nebyla řeč o tom, kolik to bude, jak to bude," uvedl. Dodal, že sám je atypickým politikem, který posílá celý svůj plat samoživitelkám. "Já jsem řekl, ať to (Maláčová) oddělí, potom můžeme vést debatu, na co to navázat," řekl. Doplnil, že ve sněmovně jeho otázky na možné snížení mezd velký ohlas neměly.

Předseda ODS Petr Fiala považuje návrh je za snahu zalíbit se veřejnosti. "To je tady pořád dokola. Když už někdo neví, čím by zaujal, tak vymyslí, že se budeme bavit donekonečna o platech ústavních činitelů," řekl na tiskové konferenci před jednáním sněmovny. 

"Já říkám dlouhodobě, aby se nastavil nějaký automat. Ten automat je nastavený, tak ať běží. Konkrétní návrh ČSSD jsem ale neviděl, až si ho prostuduji, pak se o něm můžeme bavit," dodal Fiala.

Minulý týden vláda ČSSD a hnutí ANO odmítla podpořit návrh hnutí Trikolóra na půlroční odebrání platu poslancům a senátorům v souvislosti s koronavirovou epidemií. Plat zákonodárce podle stanoviska kabinetu přispívá k řádnému výkonu jeho mandátu.