Rušné víkendové dění, kdy se vláda s hejtmany domlouvala na vyhlášení nouzového stavu v praktické rovině, znamená jediné - téměř všechna opatření proti nemoci covid-19 zůstávají stejná jako dosud. Tedy provozovny, které byly otevřeny, budou otevřeny i nadále, tam, kde bylo zavřeno, bude zavřeno i nadále. Včetně toho, že budou stále platit omezení v setkávání lidí či zákaz vycházení od 21 hodin.
"Na zákaz vycházení neměli hejtmani jednotný názor. Budeme v jednání na toto téma pokračovat. V současné chvíli není možné rozvolňovat, není možné dělat takové handly. Ale vrátíme se k tomu," prohlásil v neděli večer na tiskové konferenci po zasedání vlády premiér Andrej Babiš.
"Nic se nemění," potvrdil také místopředseda vlády Karel Havlíček. "A to jak pro maloobchody, tak pro služby, restaurace, hotely, případně volnočasové aktivity, aktivity kulturního charakteru, sportovního charakteru, skiareály. Vše tedy zůstává tak, jak je, až na velmi drobné výjimky," vysvětloval Havlíček.
Mezi takové výjimky patří změna provozních hodin úřadů, které v dosavadním nouzovém stavu měly omezenou úřední dobu. Ta je od pondělí bez omezení a to proto, aby se lidé na takových místech příliš neshlukovali. Pokud jde o další změny, týkají se oblasti ubytování. Nově mohou ubytování využít lidé, kteří někam cestují kvůli tomu, že jim mají být poskytnuty zdravotní služby. A ubytovat se mohou i ti, kteří je doprovází.
S čím se obrátili v neděli hejtmani na vládu Andreje Babiše
Rada Asociace krajů České republiky
1. Konstatuje, že odpovědnost za zvládnutí krizové situace je především na Vládě ČR, žádost o nový nouzový stav považujeme za zcela mimořádný krok, který nesmí být dlouhodobě zneužíván k zásahu do práv a svobod lidí. Proto navrhujeme vyhlášení nového nouzového stavu (NS) jen na dva týdny a vyzýváme parlamentní politické strany k dohodě na dalším postupu.
2. Konstatuje, že NS je výjimečný nástroj krizového řízení, proto AKČR vyzývá Vládu ČR k urychlenému projednání návrhu nového pandemického zákona v co nejkratší možné legislativní lhůtě.
3. Souhlasí s návrhem, aby postupný návrat do škol začal v termínu od 1. 3. 2021, nejprve žáci a studenti posledních ročníků a následně další ročníky. A vyzývá Vládu ČR, aby NS využila především pro zajištění těchto kroků.
4. Vyzývá Vládu ČR, aby při otevření škol došlo k zařazení pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců škol a dalších školských zařízení do očkovací strategie a zajistila jejich registraci do CRS od 1. 3. 2021.
5. Vyzývá Ministerstvo zdravotnictví, aby vzalo na vědomí návrhy AKČR na další kultivaci krizových opatření a navrhlo jejich postupné zavedení v závislosti na vývoji epidemie zejména v oblasti obchodu a služeb kultury a amatérského sportu to co v nejkratším termínu za přesně definovaných protiepidemických opatření.
6. Vyzývá Vládu ČR, aby do 1. 3. 2021 zajistila podmínky pro samotestování ve firmách, včetně finanční podpory a vytvoření jasných podmínek pro firmy. AKČR vnímá testování zaměstnanců ve firmách jako zásadní krok pro zlepšení pandemické situace.
7. Souhlasí se zrušením omezení úředních hodin institucí veřejné správy od 15. 2. 2021.
8. Vyzývá Vládu ČR k pravidelným týdenním jednáním o krizových opatřeních s AKČR a všech plánovaných změnách v nich v pravidelných desetidenních periodách a vždy vyhodnocování na základě vývoje počtu pacientů na JIP a ARO.
Nově se také otevřou výdejová okénka knihoven. Bude rovněž možné vykonávat komisionální zkoušky, o kterých vláda mluví v usnesení ohledně škol. Vláda uvolní rozhodování orgánů firem a společností, které je nyní omezeno počtem lidí, kteří se mohou stýkat.
Zmiňovaná opatření platí po celé zemi, byť primátor Prahy Zdeněk Hřib se k dohodě o vyhlášení nouzového stavu mezi hejtmany a vládou původně nepřipojil. Protože měl ale obavu, že by v případě nevyhlášení nouzového stavu mnozí začali jezdit do hlavního města, také nakonec na vyhlášení nouzového stavu kývl.
"Pokud by totiž v Praze byly otevřeny služby, maloobchod a sportoviště a v jiných krajích nikoliv, tak by do hlavního města masivně proudili lidé odjinud, což by situaci ještě zhoršilo," uvedl. Pražané by podle Hřiba navíc mohli čelit mediálnímu lynči ze strany premiéra Babiše kvůli zhoršení epidemie, i když by za to sami nemohli.
Prozatím se nic nemění ani na školní docházce, kdy budou nadále otevřené mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají povinnou výuku na dálku. Ovšem, to by se mohlo změnit od 1. března, protože hejtmani by rádi, aby postupný návrat do škol začal právě od tohoto termínu. Nejprve by se podle hejtmanů měli vracet do tříd žáci a studenti posledních ročníků a následně další ročníky.
Jestli k tomu dojde, není ovšem jisté, protože studenti by se museli plošně testovat. Jak to provést, ale zatím upřesněno není. "Návrat žáků do škol od března záleží na vývoji epidemie a zajištění testů, které zatím nejsou objednané," sdělil v neděli ministr školství Robert Plaga.
Podle jeho plánu by jako první měli jít do škol právě závěrečné ročníky středních a základních škol a žáci z oborů s praktickou výukou. Následovat by měl první stupeň základních škol. Pro žáky druhého stupně by se zřejmě zavedla střídavá výuka. "Mezi jednotlivými vlnami uvolňování by mohlo být asi 14 dnů," podotkl Plaga.
Šéfové krajů zároveň vyzvali vládu, aby při otevření škol došlo k zařazení pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školských zařízení do přednostní očkovací strategie a zaregistrování do začátku března.
Zda dojde ještě k dalšímu uvolňování stávajících opatření, není zatím známo. Hejtmani ale naléhají na ministerstvo zdravotnictví, aby v co nejkratším termínu a za přesně definovaných protiepidemických opatření přistoupilo k uvolňování opatření zejména v oblasti obchodu a služeb, kultury a amatérského sportu.
Vládu čeká další vyjednávání jak s hejtmany, tak s opozičními stranami. V neděli vyhlášený nouzový stav totiž platí jen na 14 dní - do 28. února. První jednání mezi vládou a opozicí se uskuteční v úterý. Už v pondělí se však vláda bude zabývat takzvaným pandemickým zákonem, jehož případné uvedení do praxe je ale ještě poměrně daleko, protože po vládě musí absolvovat dlouhé kolečko jednání ve sněmovně i Senátu.
Podle předsedy Asociace krajů - a rovněž jihočeského hejtmana - Martina Kuby neměli šéfové krajů jinou možnost než prostřednictvím nouzového stavu udržet většinu opatření proti šíření covidu.
"Tady je ve veřejnosti vyvolán pocit: 'Měli jste Babišovi říct, že to umíte řídit sami'. Ale hejtmani nemají nástroje, jak vyhlašovat nařízení. Také bychom měli poslouchat epidemiology, všem lidem říkám: Představte si, že jste za životy lidí odpovědní vy. Hledejme cesty, jak vrátit děti do škol, jak postupně bezpečně otevírat některé provozovny, jde to i v nouzovém stavu. Prosím všechny, aby vnímali, že vyhlášení nouzového stavu byla jediná možnost, jak teď na pár dní ještě nenechat zhroutit celý zdravotnický systém," řekl Kuba.
Také podle hejtmanky Ilony Mauritzové (ODS), která stojí v čele Plzeňského kraje, nebyla jiná možnost. Pokud by pacientů s covidem v kraji dál přibývalo, byla by podle ní kapacita lůžkové péče vyčerpána zhruba za pět až sedm dní.
Senát chystá ústavní stížnost
Jak už v neděli večer Aktuálně.cz upozornilo, předseda Senátu Miloš Vystrčil se chystá napadnout svévolné vyhlášení nouzového stavu vládou Andreje Babiše u Ústavního soudu. Stačí mu k tomu sehnat podporu devíti dalších kolegů z horní komory parlamentu. "Dostali jsme se do naprosto nepochopitelné situace, je to neuvěřitelný precedent. To je úplně zřejmé. Hned dnes večer začnu obvolávat kolegy, někteří už se mi hlásí," řekl Vystrčil.
Rozhodnutí vlády o nouzovém stavu narušilo rovnováhu moci mezi kabinetem a Poslaneckou sněmovnou. Právě dolní komora parlamentu je podle ústavního zákona o bezpečnosti pojistkou, že vláda nemůže nouzový stav vyhlásit jen podle vlastní libovůle. V takovém případě dle expertů dostává do rukou nepřijatelné množství moci.
"Podle mě je to protiústavní, protože vláda může vyhlásit nouzový stav na 30 dní. Prodloužit ho smí jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. A souhlas sněmovny už nemá, jak jsme viděli ve čtvrtek. Kdyby to byl nouzový stav, jenž by byl založený na jiných důvodech, tak by to šlo. Ale tady jde evidentně o prodloužení nouzového stavu," sdělil Aktuálně.cz ústavní právník Jan Wintr.
Vystrčil kabinetu pár hodin před jeho rozhodnutím poslal otevřený dopis, v němž ho nabádal k opatrnosti. "Ten dopis jsem psal právě proto, abych to nemusel udělat. Pokud vláda přesto vyhlásí nouzový stav, nezbývá mi nic jiného. Není možné připustit, že vláda vyhlašuje nouzový stav, kdykoliv se jí zachce bez ohledu na Poslaneckou sněmovnu," vysvětlil Vystrčil.
Sám konstituční tribunál už loni v dubnu vynesl usnesení, že za určitých okolností může stav nouze zrušit. Podle Vystrčila tento okamžik nastal právě teď. "Akt vyhlášení nouzového stavu by Ústavní soud mohl zrušit, byl-li by v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenal-li by změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu," konstatoval tehdy soud.
V dalším průběhu nedělního večera Vystrčil pro Aktuálně.cz doplnil, že před případnou stížností dá ještě prostor pro první tah Poslanecké sněmovně. Právě ji vláda svým rozhodnutím obešla. "Pokud by se k tomu postavila v podstatě pozitivně, začnu zjišťovat, zda bych měl pro podání ústavní stížnosti podporu v Senátu, nebo jestli bude vhodnější udělat jiný krok," dodal.
