Koncem března se lidé po Praze procházeli jen v tričku s krátkými rukávy. Teplé počasí připomnělo, že se blíží léto a s ním vedra, která se v metropoli dají snést rok od roku hůř. Na teplejší 21. století nejsou česká města připravená. Mění se v kotel, z něhož neuniká horký vzduch a výrazně chybí zeleň, která by ulice ochladila. Odborníci upozorňují, že stromů a trávníků musí přibýt, ustoupit by naopak měly zpevněné plochy, jako třeba parkoviště.
"Stromy jsou opravdu klíčové. Řeší několik problémů najednou," připomíná architekt a urbanista Osamu Okamura, děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. "Vypařováním vláhy v horkém dnu sníží okolní teplotu i o pět stupňů, navíc stíní, takže se ulice tolik nerozpálí. Pomáhají zadržovat vodu a zmírňují riziko záplav," říká.
Zatím poslední zpráva o stavu životního prostředí uvádí, že v roce 2021 mělo plán boje s klimatickou změnou jen 39 českých obcí a městských částí plus jeden mikroregion. Brno podpořilo zelené střechy, Kadaň zpracovala studii pro město i okolí. Klimatický plán má dva roky schválený i Praha, kterou nyní vede primátor Bohuslav Svoboda z ODS.
"Strategii má hlavní město celkem bytelnou. Oproti jiným vyspělým městům v Evropě s ní ale začalo o 12 až 15 let později," hodnotí Petra Kolínská ze sdružení ekologických organizací Zelený Kruh.
Dohnat západní Evropu nebude snadné. Předchozí magistrát vedený primátorem Zdeňkem Hřibem ze strany Pirátů plánoval během osmi let vysadit milion stromů. Na mnoha místech, kde jsou potřeba nejvíce, ale zasadit nejdou. Brání tomu chaoticky rozvedené inženýrské sítě v podzemí širšího centra, kvůli kterým nemohou stromy pořádně zakořenit.
Problém dokumentuje i nově vydaný výzkum Zeleného kruhu, financovaný Prahou. Více než stovka odborníků, pracovníků magistrátu, městských částí i firem v něm uvádí, co brání opatřením proti vedru. Kolizi s kabely a potrubím zmínily téměř tři čtvrtiny z nich. Všichni by uvítali, kdyby se roztroušená vedení soustředila do kolektorů.
Rozdílná je i opora v zákoně - sítě mají ochranné pásmo, stromy nikoli. Sází se proto hlavně tam, kde na ně zbude místo. Náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Komrsková ze strany Pirátů však upozorňuje, že se město pokouší najít způsob, jak problém řešit.
Na vinohradských ulicích Anny Letenské, Krkonošská nebo Korunní se objevují výkopy v chodnících a plní se zvláštním substrátem, aby vznikly kořenové cesty pro stromy. Umožní jim růst i v úzkých ulicích a vést kořeny tak, aby se nestřetly se sítěmi. Architekt Osamu Okamura navíc upozorňuje, že kabely a potrubí vedou často jen pod chodníkem, ne pod vozovkou. Zúžení silnice by tak mohlo vytvořit více prostoru, kam lze stromy sázet.
Další úskalí představuje v Praze památková ochrana. "Přijdete za památkáři a zjistíte, že stromy vysadit nemůžete," říká Komrsková. Naráží tak na příklad Mariánského náměstí na Starém Městě, kde památkáři stromy odmítli. Mívají dva důvody - buď stromy na místě nikdy nebyly, nebo by mohly jejich kořeny poškodit archeologicky cenné památky pod dlažbou.
Sladění zájmů památkové ochrany s budováním ekologické infrastruktury, kam patří i zelené střechy nebo zachycování dešťové vody, žádají v průzkumu více než dvě třetiny expertů. Nové vedení města tvořené ODS, TOP 09, Starosty a Piráty se v koaliční smlouvě zavázalo usilovat o novelu památkového zákona. "Formulace by měla být volnější, aby památkáři nemohli tolik argumentovat historickým hlediskem," říká Komrsková.
"Druhé plíce města" v ohrožení
Ochladit rozpálené letní město mohou také vnitrobloky. "Lidé je příliš nevnímají, protože je nemají na očích. Jsou to ale druhé plíce města. Když se díváte na Prahu z ptačí perspektivy, vidíte, kolik zeleně v nich je," říká Kolínská ze Zeleného kruhu. Vnitrobloky ukrývají parčíky, stromy i květnaté louky, v mnohých ale vznikly garáže nebo dokonce rodinné domky.
V předpisech a městských plánech nemají vnitrobloky dostatečnou ochranu, uvádí Kolínská. Téměř polovina respondentů studie s ní souhlasí. S ochranou naopak počítá chystaný metropolitní plán. Zachovává zelené vnitrobloky tam, kde fungují, uvádí Praha na svých stránkách.
S tím souhlasí i Osamu Okamura. Vnitrobloky už dnes chrání Praha 7, kde dříve působil v komisi pro plánování a architekturu. Stavět se může jen tam, kde stál nějaký objekt. "I podzemní garáže se smí budovat jen pod půdorysem domu a nikoli dvora, kde by pak nevyrostl žádný vzrostlý strom," vysvětluje expert.
Tři čtvrtiny respondentů průzkumu se shodují, že pro zlepšení je potřeba více peněz. Právě na tom se podle Komrskové neshodnou Piráti v pražské koalici s ODS primátora Svobody. Její představitelé se k otázkám životního prostředí či reformám dopravy staví dlouhodobě skeptičtěji než ostatní strany. Jako jediná součást nynější koalice také ODS není podepsaná pod klimatickým plánem - v době jeho vypracování byla v opozici.
"Můžeme udělat tisíce metodik, ale pokud do toho nedáme víc peněz, ničeho nedosáhneme," přiznává Komrsková. "Nedokážu si ale představit, že by nám ODS něco zásadního shodila ze stolu," odhaduje, jak bude rozhodování magistrátu vypadat.
Video: Proč Evropu sužují stále častější vlny veder
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
