"Sám sebe si mohu v nějaké profesi představit, jen pokud ji opravdu znám a dokážu se s ní identifikovat. Dnes ale bohužel děti neznají dobře ani povolání svých rodičů, jak vypadá jejich den, s kým se potkávají, jací jsou jejich kolegové. Ale učitelské povolání je pro děti uchopitelné, mají s ním nejvíce zkušeností," vysvětluje ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová, proč se na špičce zájmu objevuje profese učitele.
Učiteli by se rádo stalo téměř 14 procent dotazovaných žáků. Osmáky a deváťáky zajímá také povolání veterináře nebo ošetřovatele zvířat, profesionálního sportovce nebo práce v IT oborech. Každé z nich získalo přes čtyři procenta. Ankety, jejíž výsledky má Aktuálně.cz k dispozici, se zúčastnilo 568 žáků během podzimních veletrhů středních škol po celém Česku.
K tomu, aby se děti rozhodly, čím chtějí být v dospělosti, jim podle Pýchové často chybí informace. Dozvídají se, co která profese obnáší a jak se rozhodovat, velmi složitě. Často dostávají zkreslený obraz z filmů a seriálů nebo sociálních sítí. Z ankety ale vyplynulo, že nejčastějším zdrojem informací o povolání jsou rodiče a širší rodina, teprve pak média včetně internetu a škola.
"Napříč Evropou je běžné, že v sedmé třídě chodí děti na stáže do zaměstnání svých rodičů. Stráví tam týden, vyzkouší si sami, jaké to je. V osmé třídě si pak sami vybírají stáž podle toho, co je zajímá. Součástí je ale i povědomí o mzdě nebo o jistotách či nejistotách, které různé profese přinášejí. To u nás bohužel chybí," dodává Pýchová.
Čím chtějí být čeští osmáci a deváťáci?
učitelé 13,7 %
veterináři, ošetřovatelé, chovatelé zvířat 4,6 %
profesionální sportovci 4,4 %
programátoři, herní vývojáři, etičtí hackeři 4,4 %
právníci, soudci 4 %
psychologové 4 %
lékaři 4 %
policisté 3,9 %
kadeřníci, kosmetičky 3,2 %
podnikatelé, obchodníci 2,8 %
architekti, stavaři 2,6 %
kuchaři 2,5 %
herci, tanečnice 2,5 %
zdravotní sestry 2,3 %
zubaři 2,1 %
zpěváci, muzikanti 2,1 %
pornoherci, striptéři 2,1 %
nevím 2,1 %
ostatní povolání méně než 2 %
"Protože dětem chybí pohled z praxe, vznikl a už přes dva roky velmi dobře funguje program Den pro školu. Díky němu se děti přímo ve školách setkávají s odborníky z praxe a dozvídají se více o různých profesích. Do projektu už se zapojilo přes 1100 škol, více než 50 tisíc žáků a přes 1500 dobrovolníků různých zaměření," uvádí Michaela Veselá z Nadace České spořitelny.
Více dětí chce na vysokou
Preference při volbě povolání mezi dětmi se od roku 2004, kdy se stejnou otázkou zabýval průzkum agentury Median, příliš nezměnily. Tehdy žebříček také ovládli učitelé. U českých deváťáků se ale zvyšují vzdělávací aspirace neboli přesvědčení o vlastních šancích na dosažení určitého stupně vzdělání.
Zatímco v roce 2003 chtělo vysokoškolského vzdělání dosáhnout 38 procent deváťáků, o patnáct let později to bylo už 55 procent z nich, jak ukázal průzkum PAQ Research pro Nadaci České spořitelny. "Vysokoškolské aspirace žáků v Česku jsou o něco vyšší, než je průměr EU. Za posledních dvacet let rostly podobně rychle jako ve Finsku a ve většině Evropy," uvádí PAQ Research v analýze, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Aspirace rostly společně s nárůstem počtu míst na vysokých školách.
V Česku se však oproti jiným evropským zemím více liší mezi školami. "Máme poměrně selektivní systém, kde nám mohou talentovaní žáci proklouznout mezi prsty, protože nebyli vybráni na gymnázium, nebo nemají podporu v rodině, s čímž školství u nás neumí příliš pracovat," upozorňuje Jan Zeman z PAQ Research. Aspirace tedy výrazně souvisí se socioekonomickým statusem, vliv má i rodina a rodinné zázemí, pohlaví (chlapci mají nižší aspirace než dívky) nebo například typ a velikost školy.
