Brno - Ačkoliv důchodci bývají označováni za skupinu lidí, kteří si často stěžují na poměry v Česku, opak je pravdou. Drtivá většina z nich, zhruba 95 procent českých seniorů, je s kvalitou svého života spokojená nebo ji označila za přijatelnou. Ukázal to rozsáhlý výzkum odborníků z Ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Ve studii, které se účastnilo dosud nejvíc důchodců ze všech krajů České republiky, uvedla jen necelá čtyři procenta seniorů, že svou situaci považuje za špatnou. "Náš soubor čítal více než tři tisíce respondentů. Se spokojeností s životem koresponduje i žebříček hodnot. Na pomyslný vrchol pyramidy čeští senioři zařadili zdraví, následuje rodina a pocit lásky," vysvětlila spoluautorka výzkumu Lea Kubíčková.
Odborníci se zabývali i bydlením, zaměstnáním nebo zdravotním stavem důchodců. Jejich výsledky použije ministerstvo práce a sociálních věcí při připravování konkrétních návrhů na zlepšení životní úrovně starších lidí.
Výzkum řešil také otázku bezpečnosti. Přestože 80 procent respondentů uvedlo, že se cítí bezpečně, velké množství důchodců má podle studie strach z migrantů, kteří do Česka přicházejí.
"Obava z migrantů byla druhá z nejčastějších odpovědí hned po zdraví. To nás překvapilo," konstatovala členka výzkumného týmu Martina Rašticová. Strach z migrantů má podle výsledků výzkumu každý čtvrtý český důchodce. Rašticová považuje za nereálné, že by senioři měli s uprchlíky osobní zkušenosti, přesto se jich však obávají.
"Starší lidé často přebírají informace jen z televize, což jejich pocity výrazně ovlivňuje," dodala Rašticová s tím, že 14 % důchodců se necítí bezpečně, protože se podle nich společnost nechová dobře k lidem jejich věku.
Třetina důchodců si dál přivydělává
Data odborníci sbírali prostřednictvím dotazníkového šetření i hloubkových rozhovorů. Výsledky výzkumu mohou mít vliv na tvorbu sociální politiky, například na stanovení věku odchodu do důchodu, o němž se v současnosti vedou diskuse.
Proděkanka fakulty Jana Stávková zdůraznila, že asi sedmdesát procent Čechů důchodového věku už dál v práci nepokračuje. Necelá třetina seniorů si však nadále přivydělává na brigádách nebo pracují na zkrácené i plné úvazky.
"Přes 60 procent respondentů uvedlo, že odchod do důchodu bere jako přirozenou součást života. Z toho a dalších našich dílčích zjištění lze usuzovat, že posunutí hranice pro odchod do penze by na ně nemuselo mít výraznější dopad," řekla Stávková. Podle ní by ovšem bylo vhodné při stanovování této hranice rozlišovat mezi jednotlivými zaměstnáními. "Zejména muži se základním vzděláním, kteří pracují manuálně, jsou opotřebovaní a nejsou na tom zdravotně nejlépe," doplnila.
Letáková kampaň i zdravotní programy
Tým výzkumníků na základě výsledků studie státní správě formuloval některá doporučení: Podle spoluautorky studie Ley Kubíčkové by bylo vhodné vylepšit zdravotní programy pro seniory, letákovou kampaní důchodce upozorňovat na komunitní a společenské aktivity nebo zakládat další kluby, které se zabývají smysluplným využitím volného času lidí důchodového věku.
Výzkum se zaměřil také na materiální požadavky starší generace. Ty jsou nižší než generace pracujících. "Tito lidé se dokážou uskromnit, nemají příliš velké výdaje. Ohrozit je může zpravidla jedině to, pokud zůstanou sami a nedokážou utáhnout nájem," řekla Kubíčková. Zmínila také, že důchody rostou reálně dokonce rychleji než průměrný příjem české domácnosti.
