Praha - V Praze žijí dva manželské páry. Čech s albánskou manželkou a Ital s Albánkou. Kdo bude mít větší výhody v Česku? Pár cizinců.
Kuriozní odpověď dává dnes schválený azylový zákon. Ten mimo jiné říká, že manželé či manželky Čechů, kteří pochází z tzv. třetích zemí, nebudou ještě rok po svatbě nárok na trvalý pobyt se všemi výhodami, které k tomu patří. Dnes získá cizinec svatbou trvalý pobyt automaticky.
Novela azylového zákona velmi zpřísňuje dosavadní podmínky pro pobyt cizinců na území republiky.
Přes protesty přísněji
Proti schválení zákona protestovaly nevládní organizace, které s cizinci pracují. Ministr vnitra Ivan Langer však namítal: "Evropská unie se už dnes potýká s migrací a opouští politiku nulové tolerance."
Poslanci se nakonec přiklonili k větší ochraně země před azylanty a fingovanými sňatky.
Co se týče sňatků s cizinci. Ministerstvo vnitra navrhovalo původně ještě přísnější přístup. Lhůtu, po kterou měl partner Čecha na trvalý pobyt čekat, naplánovalo dokonce na dva roky.
Ani svatbou nebudeš občan, plánuje vnitro cizincům - ČTĚTE ZDE
Víza i otisky prstů. Česko chce údaje cizinců - ČTĚTE ZDE
Za devět měsíců 50 tisíc cizinců
"Na jedné straně máme být solidární a na druhé straně musíme vnímat odpovědnost vůči občanům a chránit je před těmi, kteří přicházejí, aby zneužívali náš sociální systém a páchali trestnou činnost," řekl Langer.
Podle ministra za devět měsíců letošního roku přibylo do Česka více než 50 tisíc cizinců s povoleným a trvalým pobytem. "Je to jasný signál, že se stáváme cílovou zemí - ale také, že tady neexistuje xenofobní politika," dodal.
"Bezpečnost je stěžejní a klíčová. Připadá mi ale, že ne vždy je vládě jasné, že bezpečnost v zemi záleží na spolupráci s EU," řekl v diskuzi Lubomír Zaorálek (ČSSD) v souvislosti s otevřením českých hranic, které se chystá od ledna od příštího roku.
Změny na letišti
Další velkou, kterou zákon přinese, by mělo být zlepšení situace na mezinárodním letišti Ruzyně a v jeho detašovaném přijímacím středisku, kde zůstávali desítky žadatelů o azyl dlouhé měsíce i roky než získali odpověď od státu.
Nyní tam nově mohou zůstat maximálně 120 dnů. Poslanci Strany zelených do zákona prosadili lhůtu, ve které musí ministerstvo o žádosti rozhodnout. Dosud mohlo ministerstvo rozhodovat libovolně dlouho.
Pokud ministerstvo nerozhodne, musí žadatele pustit na území a dopravit je do azylových zařízení, anebo vyhostit.
"Nyní musí rozhodnutí o mezinárodní ochraně padnout do čtyř týdnů a rozhodnutí o vpuštění na území republiky do pěti dnů. Azylanty je možné zadržet jen v určitých případech," řekl poslanec Ondřej Liška.
Například, když žadatel nemůže dostatečně prokázat svoji totožnost, má padělaný pas nebo představuje nebezpečí pro Česko. Proto rozhodnutí může podat kasační stížnost. Do jejího vyřešení může zůstat v zemi. Ovšem, pokud mu ji soud zamítne, musí opustit zemi do třiceti dnů.
"Možnost se proti zamítnutí azylu odvolat je naprosto nadstandardní ustanovení, které nemají v žádné zemi v EU," dodal Liška.
Liberálnější alespoň pro vědce
Zmírnění dopadů azylového zákona by mělo nastat ještě pro výzkumné pracovníky ze zemí mimo Evropskou Unii, kteří spolupracují se zdějšími vědeckými pracovišti nebo univerzitami. Podle Ondřeje Lišky to byl ústupek, díky kterému Zelení pro zákon nakonec hlasovali, ačkoli proti němu mají výhrady.
