Za posledních deset let afghánští žadatelé a žadatelky podali 1,5 procenta všech žádostí, získali zhruba tři procenta přiznaných azylů. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra za jednotlivé roky.
Podle údajů od roku 2011 do roku 2020 dostalo Česko od cizinců z různých zemí světa 12 612 žádostí o ochranu. Část z nich lidé podali opakovaně. Azyl získalo za poslední desetiletí 732 mužů, žen a dětí ze zahraničí. Nejvíc jich bylo v roce 2016, a to 148. Nejmenší počet nových azylů byl v roce 2017, kdy jich úřady přiznaly 29. Česko patří v EU k zemím, které udělují azyl nejméně.
Také Afghánci a Afghánky žádali o ochranu v Česku v posledním desetiletí nejvíc v roce 2016. Tehdy resort vnitra evidoval 37 afghánských žádostí. Nejméně jich pak bylo v roce 2013, a to osm. Nejvíc azylů stát přiznal lidem z Afghánistánu v roce 2011, a to deset. V šesti z deseti let neudělil azyl nikomu.
Od začátku roku 1990 do konce roku 2010 požádalo Českou republiku o ochranu na 90 tisíc cizinců a cizinek. Z nich 5 925 pocházelo z Afghánistánu. Nejvíc Afghánců a Afghánek podalo v Česku žádost o ochranu v roce 1999. Tehdy ministerstvo zaznamenalo 2313 žadatelů a žadatelek. Celkem za dvacet let úřady udělily přes 3600 azylů, zhruba tři stovky z nich afghánským uprchlíkům. Téměř sedm desítek azylantů a azylantek z Afghánistánu pak získalo v prvních dvou desetiletích české občanství.
Od roku 2011 do předloňska se mezi české občany a občanky zařadilo dalších 46 lidí z Afghánistánu. Z nich 34 původně mělo v Česku azyl a dvanáct pobývalo v Česku dlouhodobě s povolením k pobytu. S ním v zemi žijí více než tři stovky afghánských mužů a žen, tento počet se za poslední roky příliš nemění. Povolení k přechodnému pobytu mělo na konci července 84 osob z Afghánistánu a trvale mohlo v Česku žít 244 lidí. O občanství je možné se ucházet po pěti letech života v Česku.
