V souvislostech
Deník Aktuálně.cz již dlouho na situaci upozorňuje. Přečtěte si výběr z našich článků:
Česko v čele Evropy. Bere děti z rodin
Online: Děti jsou odebírány neprávem
Maxová: Už žádné peníze ústavům, dám je rodinám
Ombudsman v kauze Kuřim: Sociálka porušila zákon
Praha - Byl to tým Kevina Browneho, který před třemi lety odhalil, že Česko stojí na špici - v počtu dětí do tří let, které žijí v ústavních zařízeních.
Z jeho výzkumu vyplynulo, že ze třiatřiceti zemí Evropy odebírá právě Česko nejvíce dětí z rodin.
Nyní přichází Kevin Browne opět na scénu, tentokrát s nabídkou, že pomůže alarmující situaci českých dětí změnit.
"Byl to návrh Evropské komise, která na to vyčlenila finanční prostředky," říká Browne. "Naším úkolem je zvýšit povědomí o této problematice a pomoci zemím, kde je situace nejhorší."
Z osmi oslovených států odmítly pomoc Evropy pouze dva. Slovensko a Česko.
Nejsme připraveni
Například Belgie, Lotyšsko, Rumunsko, či Maďarsko už mají díky tomu za sebou školení, jak zrušit ústavní zařízení a připravit děti na návrat do původních rodin.
"Na Česko jsme se s touto nabídkou obrátili během uplynulých 18 měsíců třikrát," říká Kevin Browne. "Ale dostali jsme odpověď, že ještě nejsou připraveni s takovýmto tréninkem začít."
Podle reakce ministerstva práce a sociálních věcí nebylo možné tuto nabídku přijmout z technických důvodů. "Těchto nabídek je velké množství," vzkázal tiskový mluvčí Jiří Sezemský. "Z technického hlediska má ministerstvo omezené možnosti organizace všech vzdělávacích akcí."
Iniciativy se proto chopily nevládní organizace s podporou Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Britské experty pozvaly místo státních orgánů samy a samy jejich dvoudenní školení zaplatily.
"Chceme, aby se ústavní péče minimalizovala jen pro nejnutnější případy," vysvětluje Martina Břeňová z jedné z pořádajících organizací Člověk hledá člověka. "Chceme rozpoutat diskusi a posléze zalobovat, aby se tyto změny dostaly do legislativy."
Odborníci z oboru mají možnost naučit se od britských kolegů, jak proces radikální přeměny odstartovat a jak dál postupovat.
K přeměně rigidního systému "stačí" zvládnout deset kroků. Od zmapování počtu a charakteristik dětí v ústavech až po manažerské plány přesunu dětí, finančních toků a zaměstnanců zrušených ústavů.
ČTĚTE VÍCE:
- Česká praxe v ústavech: děti jsou vězni na doživotí
- Děti v ústavech? Žádní sirotci
- Bilance českých ústavů: vychovávají děti pro kriminál
Stalinská praxe
Kevin Browne, biolog a psycholog z Liverpoolské univerzity, nyní působí jako poradce Evropské komise, Světové banky a Světové zdravotnické organizace.
V Česku je v roli hlavního školitele a jako takový se obrátil se dvěma dotazy na českou vládu.
"Jestliže vědecké výzkumy už léta ukazují, že institucionální péče závažně poškozuje vývoj malých dětí, a je pravděpodobné, že se tyto děti pak budou dopouštět trestné činnosti, proč tedy vláda dál trvá na umísťování dětí do ústavní výchovy?" zeptal se zaprvé.
"Proč trváte na pokračování stalinské praxe v péči o děti, když v západním světě je považována za chybnou už nejméně 50 let?" zněla druhá otázka.
Browne totiž současnou praxi v české sociální péči o děti označil za přežitek dob totalitního režimu.
Britskému odborníkovi nemá kdo odpovědět. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice vyslalo na Browneho přednášky zástupce, ten však novinářům pouze vzkázal, že jeho úřad "v tuto chvíli nemůže zaujmout žádné stanovisko."
Změna je možná
Britové přitom nabízejí svoji vlastní zkušenost, kdy se jim během patnácti let podařilo snížit počet dětí (i s postižením) v ústavní výchově z 80 tisíc na stávajících šest tisíc. V Česku žije v ústavech na 22 tisíc dětí, z toho přes osm tisíc v dětských domovech a jejich počet stále stoupá.
"I když 95 procent lidí bude proti změně, stačí několik odhodlaných, kteří ten proces nastartují," řekla Georgette Mulheirová, ředitelka nevládní organizace Childrenś High Level Group zaměřené na reformu systému ochrany dětí.
Týmu seskupenému kolem Mulheirové se během osmi let podařilo v šesti státech vrátit zpět do rodin na 7 000 dětí.
"A to byly země chudší než Česko, kde sociální pracovníci nebyli zdaleka tak dobře proškolení, jako ti vaši," řekla Mulheirová. "Z toho je zřejmé, že změna je možná, ale je důležité, aby ji podpořila vláda."
