Praha - Česko se může stát jedinou evropskou zemí s komplexním jaderným programem zahrnujícím těžbu uranu, výrobu jaderného paliva a rozšiřování atomových elektráren.
Vyplývá to z "Východisek koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky" z dílny ministerstva průmyslu, s nimiž ve středu souhlasil vládní kabinet. Bylo to na zasedání, z něhož kvůli výrokům Ladislavy Bátory odešli ministři z TOP 09.
Zpráva konstatuje, že v nejbližších 10 až 15 letech bude muset Česko z různých důvodů zavřít elektrárny o výkonu asi čtyř tisíc megawattů, což jsou v přepočtu zhruba dva Temelíny.
"Náhradou mají být jednak moderní hnědouhelné zdroje, jednak paroplynové zdroje a nové jaderné bloky," uvádí se v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici. Ministerstvo průmyslu počítá s tím, že by se v českých reaktorech vyráběla více než polovina veškeré elektřiny.
Temelín, Dukovany i Blahutovice
K tomu je zapotřebí prodloužit životnost současných jaderných bloků, ale rovněž "neoddalovat výstavbu dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Temelín" a v návaznosti na to začít s "výstavbou nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany".
Ministerské plány ovšem v Temelíně a Dukovanech nekončí a míří na Ostravsko do Blahutovic, kde se už od 80. let minulého století uvažuje o stavbě nové jaderné elektrárny.
Ministerstvo průmyslu proto chce "provést předběžné hodnocení lokality Blahutovice z hlediska její kapacity pro možné umístění nového jaderného zdroje".
Uran v severních Čechách
Česko je už dnes jedinou evropskou zemí, která těží uran, a to v Rožné na Vysočině. Podle ministra Martina Kocourka ovšem stát musí časem otevřít další důl, pokud si chce zachovat surovinovou nezávislost. Zásoby v Rožné totiž ubývají.
Těžitelné zásoby uranu
- Rožná (Vysočina): 500 tun
- Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
- Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
- Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
- Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
- Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
- Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
- Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun
"Význam domácích zásob uranové rudy je znásoben záměrem posilovat v příštích desetiletích roli jaderné energetiky v domácím energetickém mixu," konstatuje se v ministerské zprávě.
"Základní strategií by mělo být udržet maximálně možnou dobu těžbu na ložisku Rožná, a to i za cenu případných dalších investic do dalšího prozkoumání ložiska a získaný časový prostor využít k vytipování náhradní lokality s cílem nepřerušit kontinuitu domácí produkce této vysoce strategické suroviny," uvádí dokument, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Podle Kocourka je zapotřebí investovat dostatek prostředků do vědy a výzkumu, aby se mohly využít rozsáhlé zásoby uranu v severních Čechách tak, aby se minimalizovaly dopady na životní prostředí.
Tyto plány se ovšem nezamlouvají místním obyvatelům, kteří mají s těžbou uranu špatné zkušenosti. Surovina se před lety těžila ve Stráži na Liberecku a zbylo po ní rozsáhlé území zamořené kyselinou sírovou. Oblast se dnes postupně čistí.
Závod na výrobu jaderného paliva?
Ministerstvo průmyslu rovněž velmi vážně uvažuje o tom, že by v Česku mohla vyrůst továrna, kde by se vyrábělo palivo do reaktorů. Využít by se k tomu mohly firmy, které usilují o zakázku na stavbu dalších bloků v Temelíně a Dukovanech.
"Výzvou je využít tendru na dostavbu jaderných bloků například pro vybudování závodu na výrobu jaderného paliva, čímž by se také posílila energetická bezpečnost státu," uvádí se v dokumentu.
Je to návrat do minulého století, tvrdí kritici
Ekologické organizace Calla a Hnutí Duha pokládají "Východiska koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky" za návrat k energetice 70. let minulého století.
Sdružení kritizují právě snahu o zachování velké fosilní a atomové energetiky. A vadí jim, že se koncepce nesnaží dosáhnout většího výkonu české ekonomiky s využitím menšího množství energie.
Podle ekologických organizací lze například energetickou renovací budov, zaváděním účinnějších spotřebičů a dalšími opatřeními snížit spotřebu energie až o 58 procent.
"Naše energetika potřebuje hlubokou transformaci, aby podporovala rozvoj moderního průmyslu, snižovala spotřebu energetických zdrojů i souvisejícího znečištění a posilovala energetickou bezpečnost. Schválenou vládní koncepcí jde přesně opačným směrem, díky čemuž se staneme špinavým energetickým skanzenem uprostřed Evropy," řekl někdejší člen Pačesovy energetické komise Edvard Sequens ze sdružení Calla.
