Praha - České větrné elektrárny by svým celkovým výkonem mohly už brzy dohonit jadernou elektrárnu Temelín.
Podle střízlivých odhadů by instalovaný výkon obřích větrníků mohl být do roku 2012 více než sedminásobný: Ze současných 133 megawatt by se mohl zvýšit až na tisíc megawatt, což je i výkon jednoho reaktoru Temelína.
Ani při stejném výkonu se ovšem z "českého" větru nedá vyrobit tolik elektřiny jako z temelínského jádra. Takzvaná využitelnost větrných elektráren je oproti Temelínu přibližně třetinová.
- Čtěte dále: Ohrozí zemětřesení Temelín? Rakušané si vyžádali výzkum
I tak by větrné elektrárny mohly do čtyř let každoročně vyrobit až 2,5 terawatthodin elektrické energie, což by stačilo milionu průměrných českých domácností.
České větrníky drtí německé
Nově budované české větrné elektrárny přitom patří k nejlepším a nejvýkonnějším na světě.
Účinnost většiny moderních strojů už překračuje třicet procent, přičemž průměrné využití větru je i po započtení starších a méně výkonných strojů 26 procent. Německo, které je ve využívání energie z větru na čele světových tabulek, dosahuje v průměru využití pouze na hranici dvaceti procent.
"Pomalejší rozjezd větrné energetiky v České republice nám dnes dovoluje stavět technicky vyladěné a moderní větrné elektrárny se špičkovými parametry, které dokáží výborně využívat větrné podmínky v naší zemi," řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
- Čtěte dále: České elektrárny drtí v účinnosti světového lídra Německo
Poznamenal, že v Česku není prostor pro obří větrné parky, které se staví právě například v Německu nebo jiných zemích. "Můžeme počítat se středními a malými větrnými parky," konstatoval Janeček.
Dráty dokáží větrný proud pojmout
Elektrické vedení dokáže podle vyjádření společnosti ČEPS, která se stará o českou přenosovou soustavu, zvýšenou výrobu větrného proudu pojmout.
Pokud by se neučinila žádná další opatření, mohlo by se bez potíží připojit až 500 megawattů, což je asi polovina výkonu, kterého by větrné elektrárny mohly dosáhnout do roku 2012. Reálné je však další zvýšení kapacity.
"Pracujeme na změně konkrétních pravidel tak, aby byla umožněna vyšší integrace obnovitelných zdrojů do energetické soustavy České republiky," řekl Marián Belyuš ze sekce Strategie společnosti ČEPS.
Ale my obří větrníky nechceme
Dalšímu rozvoji větrné energetiky nebrání ani tak technická omezení, jako spíše odpor místních obyvatel a samosprávných úřadů.
Ostré protesty vyvolala například záměr investora postavit u obce Rakov na rozhraní Olomouckého a Zlínského kraje čtrnáct větrných elektráren. Podle protestujících totiž větrné elektrárny zkazí krajinu, které nyní dominují jak hrad Helfštýn, tak známé poutní místo Hostýn.
Podobně argumentuje i kraj Vysočina. Vadí mu například plány na stavbu osmi 150 metrů vysokých větrníků u obce Blatnice nedaleko zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde chce investovat firma s rakouským kapitálem.
Kraji se příliš nelíbí ani plány společnosti ČEZ, která chce stavět větrné elektrárny jen o kousek dál, u jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce přitom do roku 2020 investovat do výstavby nových větrných elektráren 20 miliard korun. Další miliardy chtějí investovat společnosti J&T, ELDACO nebo Proventi.
- Čtěte dále: Vysočina nechce větrníky, zničily by krajinu
"Plány na stavbu větrných elektráren jsou v Česku velmi ostře sledované, a to jak při posuzování jejich vlivu na životní prostředí, tak ve stavebním řízení. Jsou-li nakonec větrníky uvedeny do provozu, znamená to, že se tak stalo v souladu s přísnými předpisy a jsou akceptovatelné pro přírodu i společnost," řekl Karel Marek, zástupce dánského výrobce větrných elektráren VESTAS.
