Podle nedávného rozhodnutí polského Ústavního soudu není možné podstoupit interrupci ani v případě poškození plodu. Přitom minulý rok právě tato dosavadní výjimka tvořila 98 procent všech legálně provedených potratů v Polsku. V přístupu k interrupcím patří země k nejpřísnějším v Evropě. Tamní lékaři mají právo nesouhlasit s provedením zákroku a například lékárníci nemusí prodat potratovou pilulku, pokud je to v rozporu s jejich náboženským přesvědčením.
Redakce Aktuálně.cz mluvila se čtveřicí Čechů, kteří už roky žijí ve Varšavě. Kateřina Němcová bydlí v polské metropoli šest let, sama se zúčastnila několika protestů včetně největšího, který se konal 30. října. Stejnou dobu pobývá v hlavním městě i Monika, jež se protestů neúčastnila, ale sleduje zprávy, diskuse a podporuje své známé. Ondřej Vrubel žije ve Varšavě čtvrtým rokem, byl na menších a klidnějších protestech kvůli epidemické situaci. Přes dva roky bydlí ve Varšavě Zdenka, osobně se protestů ze zdravotních důvodů zúčastnit nemohla, ale sleduje situaci on-line, má vyvěšené transparenty v okně a podporuje různé iniciativy.
"Každý člověk, který chce žít ve svobodné a demokratické zemi, musí bojovat nejen za práva svoje, ale i za práva ostatních. Více než rok bydlím společně se svojí přítelkyní a nedokážu si představit, že bych ji nepodpořil, ovlivňuje to náš život," vysvětluje 26letý Ondřej.
"Žádná žena v reprodukčním věku nikdy neví, zda nebude interrupci potřebovat - ať už z důvodu svého špatného zdravotního stavu, poškození plodu, nepříznivé životní situace, nebo jen ze svého vlastního rozhodnutí dítě na svět nepřivést," říká 33letá Kateřina, rodačka z Kladna.
Lékárník má právo neprodat i antikoncepci
Problém se podle oslovených českých krajanů netýká jen omezení interrupcí. Protesty spojují i s jinými oblastmi ženských práv v Polsku, které se týkají mimo jiné užívání antikoncepce, či s různorodým pojímáním náboženského cítění. Také téma, jako je sexuální výuka, je v Polsku tabu a to se části veřejnosti nelíbí.
"Je zde problematický přístup k antikoncepci. Každý gynekolog může využít tzv. klauzule svědomí a ženě odmítnout předepsat antikoncepci či pilulku po," popisuje Kateřina. "Pokud žena už recept třeba na hormonální antikoncepci získá, musí doufat, že ji obslouží lékárník smýšlející jako ona. I lékárníci totiž mají právo neprodat antikoncepci, pokud je její užívání proti jejich náboženskému přesvědčení," doplňuje.
"Vzniká dokonce i něco na způsob 'růžového trhu', kdy kdykoliv nějaká známá jede za hranice, vozí kamarádkám pilulku po," přibližuje Ondřej.
Někde jsou protesty klidné, jinde násilné
Samotné demonstrace jsou podle Čechů žijících v Polsku jedinečné v tom, že kromě protestů ve velkých městech se demonstruje i v menších městečkách. Mnohdy i tam, kde žijí konzervativnější obyvatelé dlouhodobě podporující vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), jejíž předseda Jaroslaw Kaczyński je spojován se změnami protipotratového zákona.
"Lidé jsou nespokojeni, ale nejsou agresivní, naopak jsou odhodlaní. Na ulici vycházejí mladí lidé. Část z nich si doteď myslela, že nemají vliv na život v Polsku, nešli k volbám a teď se sami přesvědčili, že se bolestně mýlili," popisuje 32letá Monika.
"Během protestů došlo k urážce náboženského cítění a k útokům na církev. Není to ale nevybouřená mládež, která by nevěděla, co s volným časem, či ženy, které chtějí masově chodit na potraty. Je to vážná situace, lidé jsou nespokojení," líčí své pocity Monika.
Žádný protest ale není stejný a liší se i jejich atmosféra. "Na menších protestech byla atmosféra velmi pokojná. K posunu došlo při kulminaci protestů, vím, že docházelo k potyčkám a zadržování lidí," vzpomíná Ondřej. "Moje přítelkyně zažila násilí i použití slzného plynu ze strany policie," vypráví.
"Na naší sousedské facebookové skupině se lidé mobilizovali k podpoře protestujících například čajem či rozdáváním mléka proti slznému plynu," říká Zdenka. Mléko je totiž jedním ze snadno dostupných prostředků, který se dá použít ke zmírnění bolestí vyvolaných spouštěcími látkami v slzném plynu.
Blesk jako symbol protestů
Hlavním symbolem protestů se stal blesk, znamená podporu žen a demonstrantů. "Podporu vyjadřují celebrity, opoziční politici, větší i menší firmy a některá média. Polský deník Gazeta Wyborcza věnuje zisk z předplatného organizaci Ogólnopolski Strajk Kobiet, síť cukráren Lukullus prodává dortíky s bleskem z cukru a tatérky tetující zájemcům blesky také věnují zisk pro-choice organizacím," popisuje situaci v Polsku Kateřina.
Blesky se často objevují i na transparentech spolu se slogany. "Kromě obecnějších nápisů jako 'Moje tělo, moje volba' se na transparentech objevují slogany jako 'Na Halloween půjdu za Polsko' nebo 'Kočka ať zůstane, zbytek ať táhne do pr…' - o Jaroslawu Kaczyńském se totiž ví, že má kočku. Další slogan zněl třeba 'Kdyby ministranti mohli otěhotnět, potraty by byly svaté', což je narážka na případy zneužívání dětí kněžími," vyjmenovává Kateřina.
V reakci na protesty navrhl polský prezident Andrzej Duda (do zvolení hlavou státu člen strany PiS) mírnější znění protipotratového zákona. Povolil by interrupce v případě, že lékařská vyšetření ukážou tak závažná poškození plodu, že by se dítě narodilo mrtvé nebo by zemřelo krátce po porodu.
Jedna z interpretací tohoto kroku je, že prezident chtěl zahájit diskusi s lidmi a navodit atmosféru kompromisu. Protestující se ale k jeho kroku staví odmítavě. "Myslím si, že to je pouze chabá snaha zklidnit protesty a zároveň neustoupit od toho, co tu vláda nastolila. Lidé, kteří dnes protestují, tento nápad považují za výsměch, a ne za kompromis," říká Kateřina. "Tenhle typ interrupcí by měl být nezpochybnitelným základem, o kterém se nemusí diskutovat," domnívá se Zdenka.
Za interrupcí se jezdí do zahraničí
Legální možnost přerušení těhotenství v Polsku po nové úpravě zůstává jen v případě incestu, znásilnění či vážného ohrožení života matky. Podle Amnesty International tyto výjimky v minulém roce tvořily pouze dvě procenta legálně provedených potratů. Zbylých 98 procent zaznamenaných interrupcí bylo z důvodu poškození plodu.
V souvislosti s těmito statistikami v Polsku probíhají debaty, zda to povede ke zvýšení "potratové turistiky", tedy k výjezdu polských žen za legálním potratem za hranice země. "Ženy, které jsou dostatečně informované a schopné si zařídit interrupci na zahraničních klinikách, budou za tímto zákrokem jezdit do zahraničí tak, jako to dělaly dosud," potvrzuje rozšířený trend Kateřina.
"A je velmi pravděpodobné, že ženy, kterým zdravotní stav nebo finanční situace nedovolí cestovat za zákrokem do zahraničí, budou nuceny mrtvý či poškozený plod donosit a porodit," dodává. Dopad především na ty nejslabší předpokládá i Zdenka. "Problém je, že změna dopadne nejvíce na sociálně slabé ženy nebo ty v toxických vztazích," míní.
Česko je pro krajany zemí, kam se uchýlí, když to budou potřebovat. "Česko pro mě znamená možnost volby, pomocnou ruku, po které bych sáhla v případě, že bych byla v nelehké životní situaci," svěřuje se Monika. "Je potřeba si uvědomit, že když lékař vyřkne diagnózu, žena hledá naději," dodává.
"Rozhodnutí Ústavního soudu nás s mým partnerem dovedlo k rozmluvě o tom, za jakých podmínek bychom se rozhodli Polsko opustit. I když tu žijeme opravdu rádi a daří se nám po pracovní i osobní stránce," říká Zdenka.
Polkám pomáhají sdružení, jedno vzniklo i v Česku
Podle statistik do Česka ročně přijíždí kolem dvou tisíc polských žen s úmyslem uměle přerušit těhotenství. Kvůli rozhodnutí polského Ústavního soudu může v budoucnu těchto případů přibývat.
Jediná překážka mnohdy nastává ve výkladu zákonů, které se týkají přístupu cizinek k interrupcím v Česku. Některé nemocnice se totiž řídí zákonem z roku 1986, podle něhož je zakázáno provádět umělé přerušení těhotenství osobám bez trvalého pobytu na území Česka. Jiné kliniky ale uznávají evropská pravidla, podle nichž se na evropské občanky vztahuje zásada zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti. "Interrupci lze na našem pracovišti provést, máme opatření již zavedená," říká například mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě Petra Petlachová.
V Česku také vzniklo sdružení polských žen s názvem "Ciocia Czesia", které se dá přeložit jako "Teta Češka". Polské krajanky se inspirovaly podobnými sdruženími v okolních státech, která už pod vedením Polek fungují.
"Jsme nadšené, že po týdnu od založení iniciativy máme na 70 dobrovolníků, téměř 12 tisíc zlotých (asi 88 tisíc korun) na účtu a opravdu intenzivní podporu na sociálních sítích," říká 35letá Katarzyna Byrteková, jedna z 15 zakladatelek iniciativy Ciocia Czesia.
Peníze mají Polkám pomoci řešit mnohdy náročnou finanční situaci. Zákrok na české klinice vyjde polské ženy v přepočtu až na 11 tisíc korun. To je průměrně o sedm tisíc více, než za něj platí Češky. Sdružení si ale klade za cíl kromě finanční pomoci také ulehčit Polkám zařizování noclehu či dopravy.
