Agentura STEM pokládala zhruba tisícovce lidí starších 18 let otázky týkající se životní úrovně v době od 10. až 20. června, necelé čtyři měsíce po ruském útoku na Ukrajinu, v jehož důsledku zdražila ropa, zemní plyn či elektřina. Vedle toho zdražilo další zboží i služby, meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta.
S ohledem na zdražování 82 procent lidí nečeká, že zhruba za rok bude situace lepší. Více pesimistů je mezi lidmi, kteří jsou již nyní v obtížné situaci. Naopak více optimistů je mezi vysokoškoláky a lidmi ve věku 18 až 29 let, mezi kterými zlepšení situace čeká 25 procent dotázaných. "Napříč však jasně dominuje názor, že k jejímu zlepšení nedojde," doplnili autoři průzkumu.
Mezi mladými do 29 let je podle STEM i největší skupina těch, kteří kvůli zdražování zatím nemuseli přistoupit k větším úsporným opatřením. Naproti tomu 89 procent lidí starších 60 let uvedlo, že se už museli začít více uskromňovat. Starší lidé, lidé s nižším vzděláním, ženy a obyvatelé Moravskoslezského kraje pak častěji vyjadřovali obavy z chudoby či neúnosného snížení životní úrovně.
Aktuální vývoj spojený s růstem cen a trvajícím válečným konfliktem podle STEM ovlivnil i priority obyvatel v dalších oblastech. Větší skupina lidí by tak nyní místo investic do ochrany životního prostředí dala přednost navýšení sociálních dávek. Pokud by se lidé mohli rozhodnout, 53 procent by upřednostnilo zvýšení sociálních dávek, zatímco 47 procent investice do životního prostředí. Před dvěma lety, v době pozitivního hodnocení ekonomické situace, dvě třetiny dotázaných dávaly přednost investicím do ochrany životního prostředí a třetina nárůstu dávek.
Při dotazu ohledně možnosti rozšířit podporu rodinám s dětmi nebo zvýšit důchody se většina lidí, 62 procent, přiklonila k pomoci rodinám. Na jaře 2020 byla podpora obou těchto možností téměř vyrovnaná, 55 procent bylo pro rozšíření pomoci rodinám a 45 procent pro vyšší důchody.
