Důvěru slovenské prezidentce Čaputové vyslovilo 52 procent respondentů a nedůvěru 35 procent. Hlava Slovenské republiky byla jedinou ze zkoumaných osobností, u které důvěra převažovala nad nedůvěrou.
Na druhém místě podle míry důvěry se umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, který měl 33 procent důvěřujících a 45 procent těch, kteří mu spíše nevěří. Na třetí pozici ukrajinský prezident Zelenskyj s 28 procenty důvěry a 62 procenty nedůvěry.
Důvěru v maďarského premiéra Viktora Orbána vyslovilo v průzkumu 27 procent respondentů, což bylo o jeden procentní bod více než v případě polského prezidenta Andrzeje Dudy. Prezident Spojených států amerických Joe Biden se těší důvěře 24 procent Čechů.
Shodně pětina dotázaných uvedla, že důvěřuje německému kancléři Olafu Scholzovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi věří 17 procent Čechů, předsedovi britské vlády Rishimu Sunakovi 14 procent.
Češi nejméně důvěřují Putinovi a Lukašenkovi
Ruský prezident Vladimir Putin má důvěru 12 procent Čechů. Desetina respondentů vyjádřila důvěru v generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Shodně šest procent věří tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi.
Z hlediska podílu nedůvěřujících jsou nejhůře vnímanými politiky ruský prezident Putin a vládce Běloruska Lukašenko. Lídrovi Ruské federace nedůvěřuje 82 procent respondentů, zatímco u Lukašenka to byly tři čtvrtiny dotázaných. Výrazná nadpoloviční většina nedůvěřuje i americkému prezidentovi Bidenovi a ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, u obou šlo o 62 procent respondentů.
"U pátého v pořadí z tohoto úhlu pohledu Recepa Tayyipa Erdogana je podíl nedůvěry přesně poloviční," uvádí CVVM. Více než dvoupětinové jsou podíly nedůvěry i v případě Macrona, Orbána a von der Leyenové.
V porovnání s průzkumem z jara 2022 je u aktuálních výsledků patrný více či méně výrazný nárůst nedůvěry, případně pokles důvěry u všech opakovaně zkoumaných politiků. Výjimkou je ruský prezident Putin, u něhož se hodnocení významně nezměnilo.
Nejvýrazněji se v porovnání s loňským jarem zhoršilo hodnocení ukrajinského prezidenta Zelenského. V jeho případě podíl nedůvěřujících vzrostl o 30 procentních bodů a podíl důvěřujících naopak o 21 procentních bodů poklesl. Výrazné, i když v porovnání se Zelenským méně dramatické posuny ve směru zhoršení hodnocení, se objevily také u Macrona či Bidena.
Průzkum provedlo CVVM v období od 28. září do 4. prosince. Zapojilo se do něj 913 obyvatel ČR ve věku od 15 let.
