Praha - Letošní epidemie chřipky v Česku už začala, počty nemocných rostou ve všech krajích, nejrychleji v kraji Zlínském. "Zatím je 33 vážných průběhů nemoci a čtyři úmrtí," upřesnil vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl. Na 100 tisíc obyvatel bylo ve čtvrtém kalendářním týdnu 1317 případů, je to nárůst o 10,5 procenta oproti týdnu předchozímu. Počty chřipek stouply celorepublikově o dvě třetiny.
"Podle očekávání počty nemocných stoupají, jak v kategorii akutních respiračních onemocnění (ARI), tak i chřipky a chřipce podobných onemocnění (ILI)," dodal Kynčl. V nejvíc zasaženém Zlínském kraji je nárůst o 22 procent, to je přes 1 500 případů na 100 000 obyvatel.
"Dramatické rozdíly mezi kraji ale nejsou, počty se od sebe málo liší, o pár stovek, nárůst je relativně proporční," poznamenal statistik.
Počty onemocnění chřipkou stouply od minulého týdne o 67 procent, v předchozím týdnu byl nárůst 80 procent. Je to podle Kynčla typické, výskyt chřipky je citlivějším indikátorem začátku epidemie. Její nárůst vždy nárůstu akutních respiračních infekcí předchází.
"Druhý týden po sobě to takto významně stoupá, hovoříme o rozvoji chřipkové epidemie, stále spíše lokálního charakteru," shrnul Kynčl.
Onemocnění působí několik chřipkových virů, nejčastěji a/H1N1, vedle něj i chřipka B a A/H3N2. "Všechny tyto kmeny jsou v letošní vakcíně, takže ten, kdo byl očkován, by měl být chráněn," dodal.
Chřipka se od běžného nachlazení liší rychlým nástupem, vysokou horečkou, bolestí svalů, kloubů a hlavy. Na rozdíl od běžného nachlazení může chřipka trvat i několik týdnů, zejména pokud se člověk snaží ji přechodit. Tím podle lékařů ale může riskovat život - organismus se vyčerpá, hrozí zápal plic či zápal srdečního svalu. Nejvíc ohroženi komplikacemi jsou lidé s nemocemi srdce a cév a diabetici.
Hlášení akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipky a chřipce podobných onemocnění (ILI) na 100.000 obyvatel v týdnu od 22. do 28. ledna:
| kraj | ARI | procentní změna | ILI | procentní změna |
| Praha | 1101 | 13,27 | 35 | 169,23 |
| Středočeský | 1381 | 14,23 | 112 | 124 |
| Jihočeský | 1093 | 8,97 | 54 | 80 |
| Plzeňský | 1233 | 15,88 | 118 | 12,38 |
| Karlovarský | 737 | 18,49 | 8 | 33,33 |
| Ústecký | 1264 | 15,12 | 77 | 54 |
| Liberecký | 1422 | 15,89 | 35 | 400 |
| Královéhradecký | 1209 | 9,91 | 65 | 22,64 |
| Pardubický | 1213 | 11,18 | 97 | 177,14 |
| Vysočina | 1234 | 12,39 | 41 | 32,26 |
| Jihomoravský | 1579 | 8,15 | 51 | 96,15 |
| Olomoucký | 1402 | 3,39 | 96 | 77,78 |
| Zlínský | 1584 | 21,85 | 127 | 126,79 |
| Moravskoslezský | 1459 | -0,14 | 149 | 28,45 |
| CELKEM ČR | 1317 | 10,58 | 82 | 67,35 |
Zdroj: Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu
