Topolánek se chce postavit Zemanovi. Bývalý premiér a šéf ODS oznámil svou kandidaturu na prezidenta

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 11. 2017 22:23
Pro svou nominaci hodlá získat podporu senátorů z pěti klubů včetně ODS, potřebné podpisy ale ještě nemá.
Foto: Libor Fojtík

Praha - Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta. Pro svou nominaci hodlá získat podporu senátorů z pěti klubů včetně ODS, potřebné podpisy ale ještě nemá, sdělil ČTK.

Podrobnosti chce oznámit v úterý, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat. Prezidentský kandidát pro senátorskou nominaci potřebuje podporu nejméně deseti senátorů.

"Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo," citoval server Blesk.cz někdejšího předsedu vlády.

Později se Topolánek ke kandidatuře vyjádřil i na svém Twitteru.

"Ich komme, ich komme. 5 senátních klubů. Asi to dám. Šílené rozhodnutí. Srdce nad rozumem. Tož tak…," napsal.

Podle předsedy ODS Petra Fialy je Topolánek vážným kandidátem. "Do prezidentské volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem," uvedl v textové zprávě k Topolánkově kandidatuře Fiala. Zopakoval, že ODS si přeje výměnu na Hradě a oficiální strategii zveřejní po neděli.

Topolánkovu kandidaturu přivítal dosavadní předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který si cení politických zkušeností bývalého premiéra. Kdyby hledal podporu ve sněmovně, Kalousek by jej svým podpisem podpořil. "Kdyby za mnou Mirek Topolánek přišel s žádostí o podpis, tak bych právě v zájmu toho, aby do soutěže někdo s takovými politickými zkušenostmi vstoupil, podepsal," dodal šéf TOP 09.

Jako další "politický comeback" vnímá Topolánkovo rozhodnutí jiný prezidentský kandidát, bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. 

"Klaus a Zeman, nejdřív premiéři, pak prezidenti. A teď nás zachraňuje další bývalý premiér. Není těch politických comebacků nějak mnoho?" zpochybnil Topolánkův krok na Twitteru Drahoš.

Topolánek by v případě získání nominačních podpisů doplnil devět kandidátů, kteří už předložili nebo ohlásili odevzdání řádné nominace pro lednovou volbu hlavy státu. Mandát chce obhájit prezident Miloš Zeman, jemuž Topolánek přes média kandidaturu rozmlouval kvůli jeho zdravotnímu stavu. Mezi favority jsou podle průzkumů Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček.

Poslaneckou nominaci odevzdali bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Se senátorskou nominací kandidují bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer. Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden uchazeč, jeho jméno zatím nebylo ministerstvem zveřejněno.

Video: Volby nebyly svobodné, všichni by se měli bát Babiše, svou vládou je vydírá, říká Topolánek v rozhovoru

Nevěřím Babišovi, že za týden jednání byly strany schopné dojít k detailům o vládnutí a jedinou cestou je menšinová vláda, říká Topolánek. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy