Byl u vypuštění Apolla k Měsíci, napsal desítky knih. Zemřel publicista Karel Pacner

Pavel Švec Jan Gazdík Pavel Švec, Jan Gazdík
7. 4. 2021 8:34
Publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner byl mimořádně plodným autorem, napsal desítky ceněných knih, přičemž většina spadala do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Byl posedlý věděním, hodně četl, zajímal se, byl i v pokročilém věku aktivní na sociálních sítích. Karel Pacner v noci z úterý na středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let. Jeho skon potvrdil zdroj blízký rodině.
Karel Pacner a jeho 65 knih.
Karel Pacner a jeho 65 knih. | Foto: Jan Gazdík

Nad otázkou, jak se mu daří, mávl Karel Pacner vloni v polovině prosince jen nedbale rukou. A hned spustil, že příští rok mu vyjdou dva tituly a další dva rukopisy prý právě odevzdal. V té době jich měl na svém kontě neskutečných pětašedesát. Byl to vlastně celý on: nejraději mluvil o své práci a plánech do budoucna, jako kdyby se ho čas ani netýkal. Ze stejného důvodu nežehral na zdravotní neduhy, které ho v té době sužovaly.

Netajil se plánem psát knihy do devadesáti. Ale zároveň si uvědomoval, že jeho blízcí přátelé se tomuto věku ani nepřiblížili. "Odešli do kosmického nebe. Tak jsem na řadě já," svěřil se před časem novinářce Martině Riebauerové, která s ním dělala knižní rozhovor "Psaní jako posedlost", jenž vyšel u příležitosti jeho 85. narozenin, které měl 29. března 2021.

V Mladé frontě na desítky let

Po absolvování Vysoké školy ekonomické nastoupil Karel Pacner v roce 1959 do redakce Mladé fronty, potažmo MF Dnes, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 2001. I dál však s tímto médiem spolupracoval. Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky. V roce 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Později se rovněž věnoval moderním dějinám a historii špionáže.

"Já jsem všechno to nejdůležitější, co jsem chtěl vidět, viděl. Viděl jsem první start Apolla na Měsíc. Byl jsem na Bajkonuru v první skupině zahraničních novinářů. Byl jsem dvakrát v Los Alamos a v tamním muzeu viděl makety prvních atomových bomb. S Českou televizí jsem projel Ameriku, když jsme točili špiony. Byl jsem ve Francii, viděl pláž Omaha a žasnul nad tím, jak američtí kluci museli v rámci operace Overlord v červnu 1944 vylézat za německé palby na třicetimetrový pahorek. Byl jsem několikrát v Anglii, viděl jsem Stonehenge. Byl jsem v Izraeli, projel Itálii…" odvyprávěl autorce zmiňované publikace.

Karel Pacner psaní miloval. Do novin, do knih, prostě "do papíru". Nikdy ho to nepřestalo bavit. Stal se ikonou české žurnalistiky. "Papír je nejzábavnější. Mám to tak asi vrozené. Psát, vidět článek vytištěný mě vždycky lákalo nejvíc. Jsem naprosto spokojený a naplněný," svěřoval se před několika měsíci.

"V životě jsem udělal spoustu chyb, které se nedaly vrátit a poškodily jenom mne. Jsem rád, že jim navzdory jsem se doklopýtal do tak vysokého věku, v mládí jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Nebyla to jenom moje zásluha, ale zásluha všech lidí, kteří mi pomáhali a tolerovali mě," rekapituloval.

Pohřeb, jak si přál

Až bude mít Karel Pacner pohřeb, zahrají na rozloučenou fanfáru z filmu 2001: Vesmírná odysea, písničku Vesničko má pod Šumavou a skautskou večerku. Tak jak si přál. A na stojánku nebude viset jeho portrét, jak bývá zvykem. Bude tam fotografie, jak 15. července 1969 stojí půl kilometru před raketou Saturn 5 s Apollem 11, ve které letěli první lidé na Měsíc. "To byly moje nezapomenutelné chvíle, a tudíž právě tahle fotka do krematoria patří."

Vzpomínka na poslední rozhovor pro Aktuálně.cz

Redaktor Jan Gazdík promlouval s Karlem Pacnerem v prosinci 2020. Vznikl z toho poslední rozhovor pro Aktuálně.cz.

15. prosince jsme se setkali kvůli Pacnerově monumentální špionážní epopeji "Českoslovenští vyzvědači 1914-1989", která právě vycházela. Působil sice velmi křehce, avšak jakmile padla první otázka, jako kdybych se ocitl před mluvícím superpočítačem: jména, data, akce sypal jako z rukávu. A stejně hlubokými vědomostmi oplýval i v dalších oborech: ať již šlo o zdravotnictví či kosmonautiku, o které mu mimochodem v loňském roce vyšla rozsáhlá publikace "Konstruktéři raketového věku - od Koroljova k Elonu Muskovi".

Karla Pacnera si proto kvůli jeho nevšední píli a objektivitě vážili nejenom čeští zpravodajci, s nimiž snad jako jediný novinář dokázal navázat kontakt, ale i přední vědecké kapacity ze zmíněných oborů.

S Pacnerovou fyzickou křehkostí (29. března 2021 oslavil 85. narozeniny) kontrastovala ovšem při našem setkání jeho odvaha - to když se pustil do hodnocení prezidenta Miloše Zemana a jeho předchůdce Václava Klause: "Oba tito lidé nedorostli podle mě do svých funkcí. Oba byli vychováni a vyrůstali v komunistickém režimu, jehož tajné služby, v tomto případě Státní bezpečnost, pronásledovaly občany. No a v Klausovi i Zemanovi z této averze či nedůvěry ke zvláštním službám něco z dob totality zůstalo. I tím se liší od politiků vyspělých demokratických zemí. Ti berou zpravidla zjištění a informace zpravodajců vážně anebo je alespoň veřejně nezpochybňují."

Nejlépe možná Karla Pacnera charakterizuje historik Petr Blažek: "Inženýr-ekonom Karel Pacner odvedl práci za celou vědeckou instituci, přičemž studiem archivů, kontakty s pamětníky, jazykovou vybaveností a jedinečnou schopností analýzy zahanbil mnohé profesionální historiky. Karel Pacner je příkladem fenomenálního a až nezvykle pokorného pracanta."

VIDEO: Karel Pacner v DVTV v roce 2014. 

Vesmírná loď Orion má sloužit ke kolumbovským letům, běžný provoz zajistí soukromé firmy, míní publicista a spisovatel Karel Pacner. Dovolená ve vesmíru je podle něj otázkou dvaceti třiceti let. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy