Ostrava - V roce 2004 byl Aleš Grof u toho, když společnost Geosan Group ve zpochybňované veřejné soutěži získala státní zakázku na likvidaci ropných lagun v Ostravě.
V pozici obchodního ředitele Geosanu podepsal se státním podnikem Diamo smlouvu. Dnes Aleš Grof celý projekt tvrdě kritizuje.
"Kdyby se něco podobného odehrálo například v Německu, spousta lidí by skončila ve vězení. Tam si totiž zdraví svých občanů váží," říká Aleš Grof v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Státní zakázku za 2,6 miliardy korun získalo sdružení Čistá Ostrava. Společnost Geosan Group podnikatele Luďka Kostky je hlavní firmou ze tří společností, které mají vyčistit území nedaleko centra Ostravy od dvou set tisíc tun nebezpečného odpadu.
Současná situace je ovšem taková, že přes sto tisíc tun materiálu z lagun zmizelo v obchodní síti v Polsku, kde se s ním obchoduje jako s palivem.
Dalších sto tisíc tun vytěžených v Ostravě odvážejí vlaky do severních Čech, kde by měl nebezpečný odpad shořet ve speciálně upravených pecích v cementárně Čížkovice. Obyvatelé, ekologické iniciativy i některé úřady s tím však nesouhlasí a namítají, že se problém převáží z jednoho konce republiky na druhý.
Při těžbě ropných kalů se navíc uvolňují nebezpečné zplodiny, které zamořují ostravské ovzduší.
"Geosan nedodržuje technologický postup, se kterým v roce 2004 soutěž o tu zakázku získal," říká Aleš Grof. "Jediným motivem firmy je maximální zisk. Na nic jiného nebere ohled."
A.cz: V roce 2004 jste byl obchodním ředitelem Geosanu. To vy jste za Geosan podepisoval smlouvu se státním podnikem Diamo. Jak rozumět tomu, že teď průběh a výsledky toho projektu tak otevřeně kritizujete?
Jsem pod touto smlouvou podepsán a cítím se tak i částečně zavázán za její plnění. Jenže už sedm let v Geosanu nepracuji a smlouva, kterou jsem tehdy podepisoval, má úplně jiný obsah, než jaká je dnešní realita. Smlouva z roku 2004 zavazovala Geosan a sdružení Čistá Ostrava ekologickým a zákonným způsobem provést sanaci lagun. A státní podnik Diamo měl tyto práce zaplatit.
Výsledkem ale je skutečnost, že Diamo zaplatilo miliardu korun a nedokáže doložit, jak bylo sto tisíc tun nebezpečného odpadu zneškodněno. Porušováním mnou podepsané smlouvy navíc Geosan dnes a denně poškozuje životní prostředí Ostravy a Slezska. S tím se nemohu ztotožnit.
Geosan promarnil od roku 2004 do roku 2009 pět let, kdy nedělal nic jiného, než loboval za změnu nabídkových technologií na ty nejlevnější a současně nejvíce poškozující životní prostředí. K tomu jej mohla motivovat pouze touha po zisku. Kdyby použil vítěznou technologii, nemusel by teď hromadit odpady v severních Čechách a neničil by životní prostředí Ostravy a celého regionu, včetně sousední oblasti v Polsku.
A.cz: Ve smlouvě mezi společností Diamo a sdružením Čistá Ostrava se píše jen o tom, že předmětem zakázky za 2,6 miliardy korun je vyčištění ostravských lagun. O způsobu likvidace dvou set tisíc tun nebezpečného odpadu tam není ani slovo. Neměl stát jasně stanovit, jakým způsobem Čistá Ostrava odpady z lagun zlikviduje?
Soutěž měla najít ekologicky nejšetrnější technologii. Ekologická kritéria byla rozhodující ze dvou třetin, ekonomická ze třetiny. Smlouva je výsledkem té soutěže a způsob likvidace lagun je popsán v příloze smlouvy. Tam je do detailu popsán postup, jakým způsobem sdružení Čistá Ostrava laguny zlikviduje. Jenže tyto technologie jsou dnes naprosto odlišné od těch, které Geosan nakonec použil.
A.cz: Jakým způsobem měl tedy Geosan podle přílohy ke smlouvě nebezpečné toxické odpady z lagun zlikvidovat? Píše se tam něco o tom, že v roce 2011 budou obchodníci v Polsku prodávat materiál původem z lagun jako palivo, nebo surovinu pro výrobu briket?
Nepíše. Od počátku bylo jasné, že je třeba řešit hlavně dvě nestandardní oblasti. Znečištění ovzduší při manipulaci s ropnými látkami z lagun a jejich likvidaci. Sdružení Čistá Ostrava se zavázalo, že po odčerpání tekutých frakcí a provedení příslušných úprav zaplaví jednotlivé laguny inertním roztokem, a tím zamezí znečištění ovzduší.
Kauza laguny
- Olejové laguny v Ostravě jsou produktem chemičky, která byla v provozu téměř celé 20. století
- Obsahují asi dvě stě tisíc tun ropných látek, včetně starých motorových olejů, které se svážely z celého Československa
- V 90. letech prodal stát podnik Ostramo podnikateli Vítězslavu Vlčkovi, který se zavázal i k sanaci území. Firma ale zkrachovala
- Stát nakonec laguny odkoupil za korunu zpět. Hrozilo totiž, že odpady zamoří okolí
- Území převzal státní podnik Diamo, který do přípravy na likvidaci lagun investoval 400 milionů korun
- Soutěž na likvidaci vyhrálo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava, které získalo smlouvu na 2,6 miliardy korun
- Sdružení mělo ropné látky vytěžit, vyrobit z nich palivo a prodat například elektrárnám
- S těžbou začala Čistá Ostrava v roce 2008, hotova měla být do konce roku 2010
- V říjnu 2011 však není jasné, kolik odpadu je skutečně zlikvidováno. Od státu sdružení dosud inkasovalo miliardu korun
- Státní podnik Diamo přiznal, že neví, kde a jak skončilo 110 tisíc tun kalů dosud v Ostravě vytěžených
- Celkem třicet tisíc tun materiálu z lagun leží na skládkách v Polsku a ve Vratimově nedaleko Ostravy
- Obchodníci s palivy v Polsku potvrdili, že s tímto materiálem běžně obchodují
Těžbu mělo provádět plovoucím bagrem pod hladinou roztoku, odpad přepravovat trubkami bez přístupu vzduchu do zásobníků a neutralizaci provádět v reaktoru opět bez přímého kontaktu s ovzduším. Dále po vytěžení mazlavých frakcí zakrýt pevné odpady polyetylenovými foliemi a odkrývat je pouze pro potřebu těžby klasickým bagrem, která měla být prováděna pod vodní clonou.
Ale jak to dopadlo? Vše se odehrává bez aplikace jakýchkoliv ochranných technologií, plovoucí bagr nebyl na laguny dodán, odpad je neutralizován v díře v zemi, promícháván lžící bagru a zplodiny unikají volně do ovzduší.
A.cz: Jak měl být tedy odpad zlikvidován?
Tekutá část odpadu měla být odčerpána a předána rafinerii k využití. Mazlavá a tuhá část odpadu zneutralizována v reaktoru a následně energeticky využita. Nabízelo se využití v cementárnách či elektrárnách. V souladu se zákonem o odpadech, který motivuje firmy, aby odpady energeticky zhodnocovaly. Takže odpad měl být spálen.
A.cz: Kde konkrétně měl být spálen a proč se tak nakonec nestalo?
Z ekonomických důvodů. Lídr sdružení Čistá Ostrava, společnost Geosan, chtěl více vydělat, a proto zvolil levnější řešení - odvoz odpadu do Polska pod označením alternativní palivo. Tato přesmyčka umožnila vyhnout se zákonné evidenci nebezpečného odpadu, podle které není problém dohledat místo jeho konečného zneškodnění.
Od počátku bylo jasné, že bez technologických úprav nelze tento nebezpečný odpad spalovat v zařízeních v blízkosti Ostravy a Geosan nechtěl investovat do potřebných úprav spalovacího zařízení, nechtěl ani za pálení odpadu platit. Proto vzniklo z odpadu alternativní palivo.
Jediný provoz v České republice upravený na spalování těchto odpadů je v cementárně v Čížkovicích. I s touto alternativou nabídka počítala, ale Geosan pravděpodobně nechtěl platit za přepravu přes celou republiku, tak k tomuto řešení přistoupil až v době, kdy mu hrozí nesplnění termínu.
A.cz: Stát už prostřednictvím Diama vyplatil Čisté Ostravě přes jednu miliardu korun. Jak je to z vašeho pohledu možné, když společnost Geosan nedoložila, kolik odpadu už skutečně ekologicky zlikvidovala?
Je to selhání Diama a supervize ministerstva financí. A co hůře, s výrobou alternativního paliva byla seznámena Česká inspekce životního prostředí v Ostravě, hejtmanství Moravskoslezského kraje i Magistrát města Ostravy.
Možná si vzpomenete, že přibližně před desíti lety začaly české úřady vyšetřovat první případy nelegálního dovozu odpadů do Česka. Vždy to bylo pod označením „materiál" nebo „surovina" a do republiky se začaly valit kamiony odpadu z Německa a jiných zemí. A teď? Za veřejné prostředky vyrábí Geosan pod hlavičkou sdružení Čistá Ostrava z nebezpečného odpadu výrobek a ten je se souhlasem státu vyvážen do Polska.
Před vydáním integrovaného povolení Krajským úřadem Moravskoslezského kraje v březnu 2009 doložil Geosan smlouvu s polskou společností E Carbo na likvidaci nebezpečného odpadu z lagun. A na základě toho mu bylo následně vydáno integrované povolení. Toto je naprosté selhání. Všichni, mimo Geosan, na tom prodělají.
A.cz: V roce 2004 spekulovala media i konkurenční firmy o tom, že Geosan získal zakázku nečistým způsobem. Vyhrál s cenou, která nebyla nejnižší, sám navíc neměl vlastní technologie ani odborníky na tak složitý projekt. Zcela otevřeně to tehdy kritizoval bývalý rektor Vysoké školy báňské a senátor Václav Roubíček. Připouštíte možnost, že se někteří lidé v souvislosti s touto zakázkou dopustili korupčního jednání?
Sebe vylučuji. Žádného korupčního jednání jsem se nedopustil a ostatních nechť se zeptají ti, kteří jsou k tomu kompetentní.
V roce 2004 disponoval Geosan násobně vyšším počtem odborníků než dnes. Vnímal jsem ten projekt jako šanci pro Geosan vybudovat silný podnik s významnou vlastní kapacitou v oblasti ekologických sanací. Ve spolupráci se společností Aquatest, která zaměstnává přes šest set lidí a specializuje se pouze na sanace, jsem neměl obavu o dobrý výsledek.
Cenově se umístila nabídka jako druhá, hodnoceny byly celkem tři, takže ani nejlevnější, ani nejdražší. Všechny nabídky počítaly s využitím podobných technologií. Sdružení Čistá Ostrava se lišilo tím, že vyřešilo těžbu a manipulaci s odpadem, což konkurenční nabídka neřešila. Proto sdružení Čistá Ostrava uspělo, byť bylo o sto milionů dražší.
Ale těch sto milionů mělo přispět k tomu, aby se v Ostravě neznečišťovalo ovzduší. Jenže Geosan nakonec tyto technologie nepoužil. Byla cena snížena o tyto peníze? Domnívám se, že nikoliv.
Vlastní korupční jednání bych hledal spíše v pětiletém období lobbingu za změnu technologií, které významně zvýšily zisk Geosanu, a také v nedávném souhlasu Ústeckého kraje s dovozem, skladováním a pálením nebezpečného odpadu z lagun. A odpovědní političtí činitelé se dosud k tomuto problému ani nevyjádřili.
A.cz: Existuje nějaké srovnání s některou zemí Evropské unie? Máte třeba informace o tom, jak podobné projekty vypadají v jiných průmyslových oblastech?
Jistě, srovnání je. Vycházeli jsme z něho při tvorbě nabídky v roce 2003 a 2004. Podívejte se do Neukirchen u Chemnitz, kousek za hranicí s Německem. Tam řešili velice podobný problém, jen množství nebezpečného odpadu bylo asi poloviční. Do lagun se tam svážely vyjeté oleje z celé bývalé Německé demokratické republiky. Laguny jsou u sídliště, velice podobný případ.
Ovšem tam kdyby někdo povolil a druhý následně aplikoval neutralizaci kyselého nebezpečného odpadu bez ochranných prostředků, byl by zatčen za veřejné ohrožení. Tam si občanů a jejich zdraví váží.
A.cz: Od září 2011 pracujete ve společnosti Simul Trust. To je jedna z firem, které se přímo podílely na vývozu materiálu z ostravských lagun do Polska. Přibližně deset tisíc tun navezl Simul Trust také do areálu bývalých papíren ve Vratimově. Proč jste nabídku Simul Trustu přijal?
Pracuji v Simul Trustu jako obchodní ředitel s úkolem přivést na trh patentovanou technologii společnosti pro energetické využití organického odpadu. Nabídku jsem přijal i proto, abych se co nejvíce dozvěděl o současném stavu likvidace ostravských lagun. Společnost Simul Trust byla pouze přepravcem alternativního paliva do Polska a otevřeně komunikuje s příslušnými úřady.
Nemá co tajit, protože postupovala v souladu s platným integrovaným povolením a souhlasem s přepravou vydaným Magistrátem města Ostravy, v souladu s kladným stanoviskem EIA vydaným ministerstvem životního prostředí a za veřejné prostředky placené státním podnikem Diamo, který byl o těchto vývozech dobře informován.
A.cz: Nejdříve postup všech výše zmíněných institucí kritizujete a teď se na ně odvoláváte?
Ten státem odsouhlasený postup je špatný. Ale žijeme v právním státě a občan ani firma není vykladačem zákona. To je ministerstvo, krajský úřad či magistrát. Společnost Simul Trust přepravovala materiál z lagun na základě veřejných a státních souhlasů, které jsou i dnes platné. Ona tyto souhlasy nevydala, ani o ně nežádala, ani si nezvýšila zisk tím, že byly vydány. O tyto souhlasy žádala společnost Geosan a vydalo je ministerstvo životního prostředí spolu s Moravskoslezským krajem.
Jsou zformulované ve prospěch společnosti Geosan. Nikoho jiného. Tím si společnost Geosan zvýšila zisk na této zakázce. Skutečnost, že společnost Simul Trust vozila palivo vyrobené z nebezpečného odpadu do Polska a že jej otevřeně označuje odpadem, je důsledkem špatných rozhodnutí, která umožnila vyrábět z nebezpečného odpadu palivo.
