Praha - Budou muset státní úředníci ochotněji zpřístupňovat informace? Boj o přístup k nim má další pokračování: vláda dostala na stůl novelu zákona připravenou ministerstvem vnitra. Dá se čekat, že se o ni v Parlamentu strhne boj.
Vláda bude posuzovat novelu, podle které by veřejnost měla automaticky právo znát plat, odměny i další požitky vysokých úředníků. A to - paradoxně - na půdě Úřadu vlády, který se na rozdíl od řady ministerstev jejich zveřejnění dosud brání. Zřejmě nejznámějším se stal spor o zveřejnění platu vrchní ředitelky kabinetu premiéra Nečase Jany Nagyové.
Zákon vyjmenovává, čí plat se musí zveřejnit
Novela počítá s tím, že se platy a odměny veřejných funkcionářů a vysokých státních úředníků mají poskytovat. V důvodové zprávě k zákonu ministerstvo vnitra výslovně konstatuje, že "existence veřejného zájmu je nepochybná". Zákon vyjmenovává, kdo by zveřejňování platu a odměn podléhal - především veřejní funkcionáři a vysocí úředníci.
"Myslím, že paní Nagyová by tomu jasně podléhala. Týká se to prakticky všech, kteří pod sebou mají podřízené," říká autor původní předlohy zákona o přístupu k informacím Oldřich Kužílek.
A dodává: "To taxativní omezení je jakoby krokem zpět, je to zúžení. Ale jsme v situaci, kdy povinné subjekty masivně porušují právní řád a torpédují zákon a Úřad na ochranu osobních údajů jim v tom zdatně pomáhá. Takže z tohoto pohledu je to lepší vymezit."
Fakticky totiž novela jen zpřesňuje a taxativně vymezuje, čí platy má veřejnost právo znát. Verdikty Nejvyššího správního soudu v jednotlivých případech konstatovaly, že už teď se povinnost zveřejňovat platy a odměny vztahuje na vysoké úředníky placené z veřejných peněz.
Už dříve - poté, co vláda schválila teze nového zákona - bylo jasné, že původní nápad zřídit komisaře pro poskytování informací, jenž by byl arbitrem mezi žadatelem o informaci a úřadem, který ji nechce poskytnout, a měl by právo úřadu nařídit zveřejnění požadované informace, ministerstvo ani nenavrhne. Komisaře přitom mají například Německo, Francie, Británie, Kanada nebo Slovinsko.
Teď se do konečného návrhu dostaly další změny, které expert hodnotí s rozpaky.
"Před rokem to vypadalo hůř"
"Před rokem to vypadalo na naprosto decimující návrh. Tato verze je plichta - nula od nuly pojde. Jsou tam pozitiva - třeba informačním příkazem by se dala zlomit vzdorovitost zejména obcí a měst," hodnotí návrh Oldřich Kužílek.
"V poslední chvíli tam ale ministerstvo vnitra mimo jakoukoliv transparentní proceduru dalo pod tlakem několik omezujících ustanovení, nemají se třeba zveřejňovat informace o využití evropských dotací," upozorňuje Kužílek.
Dalším problematickým bodem, který se podle Kužílka dostal do zákona na popud Úřadu na ochranu osobních údajů, je požadavek, aby "při zveřejnění osobních údajů zajistil povinný subjekt jejich ochranu proti indexaci ve vyhledávačích."
"To je naprosto nesmyslné ustanovení také navržené na poslední chvíli. To bychom se nemohli ani v informaci zveřejněné Hradem dočíst, koho přijal prezident republiky - musela by být vynechána jména," upozorňuje Kužílek.
Tlak na osekání práva na informace
Na druhou stranu ministerstvo vnitra v některých dalších případech soustředěný tlak různých veřejných institucí ustálo - soubor připomínek k zákonu má 154 stran. O ta či ona omezení se v rámci připomínkového řízení pokoušely například Česká národní banka, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Hospodářská komora nebo jednotlivé kraje.
Například proti "testu veřejného zájmu", kdy úředníci mají zvážit, zda převažuje zájem veřejnosti danou informaci zveřejnit, protestovalo hned několik institucí.
Česká národní banka namítala, že test "klade nepřiměřené nároky na vysoce erudovanou právní úvahu na téma střetu zájmů". Paradoxní je, že úplně stejnou námitku - dokonce vyjádřenou týmiž slovy jakoby stejného autora - uplatnil i Královéhradecký kraj.
Podobně i podle Jihočeského kraje je test "nadbytečný".
V tomto případě ministerstvo všechny kverulanty upozornilo, že s testem počítá směrnice EU.
Podobně odrazilo i námitky například Energetického regulačního úřadu, který chtěl další výjimky z povinně poskytovaných informací.
"Nelze akceptovat. Základní východisko při zpracování novely bylo, že nedojde k rozšíření okruhu důvodů pro neposkytnutí informace, ani k prodloužení doby získání informace žadatelem," odrazilo požadavek ERÚ vnitro.
A neuspěli tedy ani ti, kteří chtěli zákonnou lhůtu na poskytnutí informace prodloužit z 15 na 20 dnů - snažil se o to například Moravskoslezský kraj, který tuto připomínku označil jako "zásadní".
Spor o zveřejňování platů
Úřad vlády patří mezi ty státní instituce, které dlouhodobě odmítají zveřejnit platy vysokých funkcionářů. Poté, co Aktuálně.cz uveřejnilo výplatnice vrchní ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové čítající vysoké odměny, premiér Petr Nečas (ODS) dokonce mluvil o tom, že "média překročila Rubikon".
Neuspěly zatím ani Lidové noviny nebo Janečkův Nadační fond proti korupci. Nejnovější argumentací úřadu je tvrzení, že Jana Nagyová není placena z veřejných peněz.
Pokus o "výjimku" i teď
I u této novely se koneckonců snažil právě Úřad vlády udělat z platů výjimku tak, aby se přístup k nim veřejnosti snížil.
"Informace o výši platu, mzdy, odměny nebo jiného obdobného plnění žádáme zařadit do 8b odst. 2 jako další obecnou výjimku z odstavce 1 (tedy okruhu povinně zveřejňovaných informací - pozn. A.cz)," napsal do připomínek vedoucí Úřadu vlády.
V tomto případě ho ale resort vnitra upozornil, že "úprava nebude doplňována", a odkázal na poslední judikaturu Nejvyššího správního soudu, který rozhodoval v případu tří úředníků středočeského krajského úřadu, na jejichž plat a odměny se dotazoval jeden občan (verdikt si můžete přečíst celý ZDE).
Soud tehdy jednoznačně konstatoval, že informace o platech vyplácených z veřejných peněz se má poskytnout vždy, "pokud ochrana osobnosti a soukromí osoby, které na vyplácení tohoto plnění vznikl nárok, nepřevyšuje nad veřejným zájmem na poskytnutí takové informace". V daném případě pak soud konstatoval, že nikoliv.
Už zmíněný judikát Nejvyššího správního soudu konstatuje, že "příjemcem veřejných prostředků je i zaměstnanec státní správy, který dostává za svou práci plat, jenž mu je vyplácen z veřejných prostředků".
Zatímco dříve vláda mluvila o tom, že chce usnadnit přístup k informacím (zatímco expert Kužílek říkal, že ho spíš ztíží), teď ministerstvo přiznává, že základem bylo už jen to, "aby úpravou zákona nedošlo ke zhoršení stávajícího standardu".
