Bradáčová k tenzi ve společnosti: Dostala jsem dotaz, zda jsem židovského původu

Jan Horák Jan Horák
15. 1. 2025 5:30
Lenka Bradáčová vstoupila do poslední roku, kdy bude vrchní žalobkyní v Praze. V dubnu převezme od Igora Stříže řízení Nejvyššího státního zastupitelství. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč takovou pozici vzala. Mluví také o tom, co v ní dodnes zanechal útok na filozofickou fakultu z prosince roku 2023. A také popisuje své obavy z vyhrocené atmosféry ve společnosti.
Končící vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Končící vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. | Foto: ČTK

Vláda na svém posledním zasedání schválila vaše jmenování nejvyšší státní zástupkyní. Co pro vás tento posun na vrchol znamená?

Ocenění mé dosavadní práce, které s sebou přináší velikou odpovědnost do veškerého dalšího konání.

Když vás ministr spravedlnosti Pavel Blažek oslovil s nabídkou na tuto pozici, co bylo klíčové při vašem rozhodování, že jste ji přijala?

Stála jsem od roku 2012 u reforem, které prováděl někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a některé se mu nepodařilo dotáhnout. Byla to tedy výzva pokusit se je završit. A zásadní roli hrály rozhovory s kolegy napříč stupni státního zastupitelství ohledně dalšího směřování.

Znám vás jako žalobkyni, která má ráda trestní řízení, ráda je u živých kauz. Tohle všechno s novou funkcí zmizí, vaše agenda bude jiná. Bude těžké se s tím vyrovnat?

Myslím, že naprostá většina právníků, kteří přicházejí do státního zastupitelství, přichází proto, aby pracovala na živých kauzách, a nikoli proto, aby prováděla kontrolu kolegů. Náš hlavní úkol je zastupovat veřejnou žalobu v trestním řízení, tady je největší odpovědnost, to je smyslem.

Dosud jsem tenhle hlavní úkol, byť v manažerské funkci a omezeně, naplňovala. Pozice nejvyššího státního zástupce má úkoly jiné, ale se zásadním dopadem právě pro ty, kteří každodenně o právo a spravedlnost před soudy bojují. I to rozhodlo.

Nejvyšší žalobkyní se stanete 1. dubna. Co je ten největší úkol, který na vás v nové roli čeká?

Vysvětlit především státním zástupcům, že s ohledem na nebývalou dynamiku proměn světa kolem nás je některých změn, i uvnitř státního zastupitelství, třeba. A že osobní pohodlí by nemělo být určujícím faktorem jejich odmítání.

Přemýšlení o útoku na filozofickou fakultu

Konec minulého roku se nesl ve znamení vzpomínek na oběti útoku na pražskou filozofickou fakultu z prosince 2023. Jak často jste loni na tento útok myslela?

Přemýšlela jsem o tom mnohokrát. A nejen ve chvílích, kdy se tou věcí zdejší státní zastupitelství zabývalo v rámci dohledu po podnětu jednoho z pozůstalých. Ale protože jsem bezprostředně po útoku byla na filozofické fakultě, i protože jsem byla přítomna debatám v parlamentu ohledně kvality zásahu policie při útoku. Ráda bych, aby se v diskusích o zpřísnění zbraňové legislativy či efektivnějším nastavení bezpečnostních opatření v celém školství nevytratila podle mě zásadní věc.

A to je která?

V tomto státě máme nedostatečný přístup k psychiatrické pomoci. Vysoké procento osob takovou pomoc potřebuje a nedostává se jim tak, aby byla efektivní. Dlouho neřešené problémy mohou u některých vyústit v silnou kompenzační agresi, kterou mohou nasměrovat vůči jakékoliv části společnosti a použít jakoukoliv zbraň. Je zřejmé, že tomuto útoku předcházely duševní problémy pachatele. A můžeme se bavit o tom, zda byly řešené efektivně, či nikoliv.

Jaká je v této problematice role vrchní žalobkyně v Praze?

Mohu na tento problém poukázat, což činím i prostřednictvím vás. Měla jsem o tom také jednání s rektorkou Univerzity Karlovy či s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Laurenčíkovou. Došly jsme k podobnému závěru. S paní rektorkou jsme se bavily o tom, že jsou to právě univerzity, které připravují budoucí psychiatry a psychology.

My jako státní zastupitelství na to narážíme nejen u tohoto případu, ale také u skutků sexuální povahy, násilných či drogových, protože se u nich často opíráme o znalecké posudky psychiatrů. A jasně vidíme, že znalců z oboru psychiatrie je takový nedostatek, že to neúnosně prodlužuje trestní řízení.

Váš úřad loni na podzim uzavřel, že útok na fakultu nebyl teroristický čin. Dovolte mi citovat pozůstalého, který se na vás obrátil: "Můžeme například poukázat na skutečnost, že provedením útoku bylo závažným způsobem zastrašeno obyvatelstvo a pachatel jednal v úmyslu potrestat společnost jako celek. Připomínáme, že podle ministerstva vnitra daná tragická událost měla velmi vysoký dopad na 40 tisíc lidí." Přesto jste mu nedali za pravdu, že šlo o terorismus. Proč?

Autorovi podnětu jsme to vysvětlili velmi obšírně a já se o to zde pokusím zjednodušeně. V případě teroristického trestného činu jde o zastrašení obyvatelstva s konkrétním cílem, jako je narušení ústavního zřízení, obranyschopnosti nebo politické, hospodářské či sociální struktury země. My souhlasíme s tím, že mnohonásobná vražda na filozofické fakultě vystrašila obyvatelstvo. Ale cílem pachatele nebylo změnit politické zřízení České republiky.

"Objednávka teroristy Ruskem není dosud potvrzená"

Loni na jaře Česko ale jeden teroristický útok zažilo. Cizinec z Jižní Ameriky zapálil v depu Pražského dopravního podniku tři autobusy s cílem zastrašit obyvatelstvo. Způsobil škodu za 250 tisíc korun. Kdyby požár včas neuhasili zaměstnanci, škoda by byla kolem 10 milionů korun. V jaké fázi je objasňování této kauzy?

Vede se vyšetřování s tím, že pachatel je ve vazbě. Je třeba zdůraznit, že se jedná o dva trestné činy. Jeden je zločin teroristického útoku, který směřoval na garáže dopravního podniku na Klíčově. A druhý je příprava teroristického útoku. Policii se totiž podařilo při vyšetřování zjistit, že stejná osoba připravovala další útok.

Co bylo cílem druhého útoku?

K tomu v této chvíli ještě nemohu nic sdělit (podle informací Aktuálně.cz si pachatel fotil jeden velký pražský hobbymarket a chystal k útoku na něj - pozn. red.).

Kolumbijec obviněný z teroristického útoku.
Kolumbijec obviněný z teroristického útoku. | Foto: Policie České republiky

Řídíte úřad, jenž vyšetřování dozoruje. Co můžete v tuto chvíli říct o pachateli?

Obviněný k nám přicestoval z Polska, kam se dostal ze Španělska. Komunikoval přes sociální síť Telegram, za provedení útoku měl získat odměnu. Je to určitý modus operandi, kdy se prostřednictvím sociálních sítí oslovují různí adepti s nabídkou studia, zaměstnání či výdělku při dovolené. A v rámci takových nabídek se směřuje i na konkrétní cíle v dané zemi, kdy motivem najímatelů je poškodit zřízení státu. A motivem najatých osob je jednoznačně odměna.

Jak se pachatel staví k tomu, z čeho ho viníte?

Vypovídal velmi krátce, jeho výpověď bereme jako rezervovanou.

Co to znamená?

V podstatě svého činu lituje, ale to je všechno.

Máte už jasno v tom, že za útokem stojí Ruská federace, že pachatele najala?

Je to jedna z verzí, která se prověřuje. Tedy že jde o hybridní operaci naplánovanou prostřednictvím sociální sítě, ale stále to není potvrzené. Každopádně spolupráce probíhá napříč Evropou, protože se ukázalo a ukazuje, že to zdaleka nebyl jediný aktér, který se pokusil o obdobný útok.

Vrchní státní zastupitelství v Praze v roce 2024

Aktuálně.cz přináší souhrn hlavních ukazatelů činnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze a jeho dozoru v trestních věcech či zastupování žaloby před soudem v roce 2024.

  • Bylo zahájeno stíhání 99 osob ve 23 kauzách.
  • Z toho se ve třech případech celkem tři lidé zodpovídají z teroristických trestných činů.
  • Loni podalo VSZ v Praze 16 obžalob na 64 lidí, u dalších pěti osob se schválila dohoda o vině a trestu a o zbytku dosud nebylo rozhodnuto
  • Za dobu působení Lenky Bradáčové od července 2012 podal její úřad zhruba 300 obžalob na 1280 lidí.
  • Z toho 47 procent obžalovaných bylo odsouzeno, 10 procent zproštěno a o zbytku soudy stále rozhodují.

Policie případ objasňuje od loňského června. Kdy můžeme čekat, že ho uzavře?

Myslím, že určitě v polovině tohoto roku. I protože se jedná o vazební řízení, musí být ukončeno co nejrychleji.

Zůstaňme u nepřátelských hybridních operací. Loni byly stovky českých škol terčem koordinovaných e-mailů, v nichž se vyhrožovalo násilím. U nás je to nový fenomén. Jak se k němu staví Vrchní státní zastupitelství v Praze?

Tyto výhrůžné e-maily se řeší u zdejšího státního zastupitelství pro podezření z vyhrožování teroristickým útokem. Česká republika nebyla jedinou, která zaznamenala takové výhrůžky. V průběhu podzimu 2023 je zaznamenaly Litva, Lotyšsko, Estonsko.

Týkaly se důležitých cílů, jako byly školy, židovské instituce, letiště, elektrárny. Přišly tisíce výhrůžných e-mailů. Nedošlo k žádné explozi ani k jinému naplnění výhrůžky, ale byl to koordinovaný útok. Polsko zažilo podobný v roce 2019 na 700 škol v době maturitních zkoušek. Policie napříč Evropou pracuje s verzí, že šlo o cílené operace hybridní povahy.

Opět se musím zeptat, zda můžete potvrdit, že za touto nepřátelskou kampaní stojí Ruská federace?

Je to jedna z verzí.

Dramatický nárůst porušování sankcí proti Rusku

Podívejme se na činnost Vrchního státního zastupitelství v Praze za loňský rok. Jaké trendy ve zločinnosti převažovaly, co vás nejvíce zatěžovalo?

U zdejšího státního zastupitelství jsou to jednoznačně velké finanční podvody za stovky milionů korun, kdy poškozené počítáme na tisíce. Jsou to klasická Ponziho schémata: pachatelé vylákají pod příslibem zhodnocení investice od značné části obyvatel velké finanční prostředky.

V uplynulém roce také jednoznačně zesílilo porušování sankcí. Pod naším dozorem policie zahájila devět takových případů, což se může zdát jako nevýznamný počet, ale ve vztahu k celkovému nápadu trestné činnosti to nevýznamné není.

V čem se porušovaly sankce, jednalo se o vážné případy?

Většina se dotýká vývozu luxusního zboží, především osobních motorových vozidel. Ale jde také o vývoz specifických komodit, jako jsou chemické látky. Nejčastěji směřují do Ruska přes bývalé země Sovětského svazu, jako je Bělorusko či Uzbekistán, nebo přes Turecko.

Úplatky v pražském dopravním podniku a tenisová kauza

Mediálně nejvýraznějšími kauzami Vrchního státního zastupitelství v Praze jsou pražský dopravní podnik a tenisový svaz. V prvním případě policie pod jeho dozorem stíhá kvůli korupci tři firmy a 10 lidí včetně personálního ředitele podniku Jana Špičky či bezpečnostního šéfa Bohdana Frajta.

"Nejedná se o organizovanou zločineckou skupinu, ale jsou tam úplatkářské trestné činy. Toto trestní stíhání přímo navazuje na primární věc, která je známá jako Dozimetr," říká k tomu Bradáčová.

V kauze Českého tenisového svazu je kvůli dotačnímu podvodu stíhaných osm firem a pět lidí, je mezi nimi i šéf svazu Ivo Kaderka. Škoda je vyčíslená na 52 milionů korun. "Tato kauza zapadá do toho, co jsme kdysi identifikovali jako systémový negativní jev: nedostatečnou kontrolu při využívání dotací. Stát by ji měl daleko více zintenzivnit, zda byl naplněn účel dotace. A tohle vidíme napříč dotačními politikami státu," popisuje Bradáčová.

Mluvila jste o tom, že se zabýváte devíti případy. Už policie někoho obvinila?

Ne, všechny jsou zatím ve fázi prověřování.

Jakému případu z těch devíti přikládáte největší váhu?

Osobně si myslím, že je to právě ten vývoz speciálních chemických látek a zboží dvojího určení (lze využít k výrobě za vojenským účelem - pozn. red.).

Kdo za porušováním sankcí stojí? Jde o jednotlivce nebo o organizované skupiny?

Jde o jednotlivce, právnické osoby či představitele těchto právnických osob, kteří takový obchod zprostředkují nebo ho přímo vykonají.

"Nenechává mě to úplně klidnou"

Bavíme se o bezpečnosti státu, o závažných útocích, zastrašování společnosti. Dnes a denně vídáme v médiích a na sociálních sítích, jak je atmosféra ve společnosti rozjitřená a vyhrocená. Dotýká se vás to?

Začnu nedávnou zkušeností z počátku prosince. Tehdy jsem dostala jako vedoucí úřadu žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. To by nebylo nic výjimečného, takových žádostí dostávám několik týdně. Ale autor této žádosti se mě dotazoval, zda jsem židovského původu a kolik státních zástupců v tomto úřadu je židovského původu.

Co jste mu odpověděla?

Odpověděli jsme tak, jak nám zákon ukládá, že tento údaje nesdělíme, protože ho nevedeme, protože ho vést nemusíme. Ale od té doby o tom dotazu přemýšlím. Srovnávám to se situací a dotazy, které jsem dostávala před pěti deseti lety. Tehdy jsem si neuměla představit, že by takový dotaz přišel.

Ale teď přišel…

A to je to, na co asi narážíte. Co při vyšetřování trestných činů vidíme úplně bytostně, je zvyšující se agresivita. A to i ve slovních útocích. Ale nemůžeme vše svalovat na sociální sítě. Protože když se podíváme do historie, strach a agresivita provázely lidskou společnost i v jiných těžkých obdobích. Mám na mysli 20. a 30. léta minulého století. Tehdy byly dotazy a atmosféra podobné. A víme, čím to vygradovalo. A to mě nenechává úplně klidnou.

Co se vám v takovém okamžiku honí hlavou?

Spousta lidí - a oprávněně - se může cítit ztracená, protože u nich rozvoj techniky může vyvolávat pocit nejistoty. Také ekonomické krize, válečné konflikty - a nejde jen o ten jeden blízko nás - vyvolávají pocit nejistoty. Když v takové chvíli člověk propadne strachu, může to u mnohých vyústit v agresi a nenávist. A v hledání toho, kdo za to může. A to je pro mě varovný prst, když se v takových epochách začnou objevovat lidé, kteří se postaví do čela, na někoho ukážou a označí ho za viníka. K tomu viníkovi pak společnost nasměřuje své jednání.  

Nedávno v jednom rozhovoru ústavní soudce Jiří Přibáň mluvil o tom, že řada lidí má pocit, že se ztratil řád a smysl. A proto se upínají k nalezení nového řádu a smyslu. Ale to už jsme tu v historii opakovaně měli. Proto bych byla ráda, kdybychom si uvědomili, že každý je důležitý. Každý může měnit věci. A že strach, který je pochopitelný, v nás nemůže vyvolávat takový pocit nejistoty, abychom mu propadli.

Když se o tom bavíme, když o tom uvažujete, cítíte u sebe coby občanky této země menší míru komfortu než dříve?

Přemýšlím o tom. Už to samotné může vyvolávat nejistotu, i když člověk není zasažen sociálním propadem, ztrátou zaměstnaní nebo nepochází z vyloučených lokalit. Ale nejde se od toho izolovat, každý je součástí společnosti. Proto stále věřím v to, abychom se neuzavírali do svých sociálních skupin, které si budou žít vlastním životem. A věřím v komunikaci, solidaritu a malé komunity, které si vzájemně pomáhají. To mi dává naději.

 

Právě se děje

Další zprávy