Někdejšího náměstka pro operativní činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se civilní rozvědka oficiálně nazývá, Zdeňka Blahuta obvinil státní zástupce loni v srpnu. Bývalý zpravodajec je stíhaný kvůli podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Blahut je aktérem údajně smyšleného nákupu sledovacího zařízení, kvůli němuž rozvědka mohla přijít až o 200 milionů korun.
Blahut ale verzi státního zástupce odmítl. Proti sdělení obvinění podal stížnost, protože se podle svého přesvědčení ničeho nezákonného nedopustil. Se svými argumenty však neuspěl. "Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ve zmiňované trestní věci. Stížnost byla shledána nedůvodnou," potvrdil zjištění Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Obvykle stížnosti proti obvinění úřad nejvyššího žalobce Pavla Zemana nevyřizuje, v tomto případě však jeho role plyne z povahy kauzy. Blahuta vyšetřuje přímo žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze, jeho postup dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Protože dalo ke stíhání souhlas, stížnost by nemohlo nestranně přezkoumat. Proto přišel na řadu další stupeň soustavy žalobců, jímž je právě Nejvyšší státní zastupitelství.
"O zamítnutí stížnosti bylo rozhodnuto v březnu 2020," dodal pro Aktuálně.cz mluvčí úřadu Malý. Prodleva mezi zahájením vyšetřování, podáním stížnosti a jejím vyřízením vychází ze složitosti případu, stejně jako z jeho vedení v utajeném režimu. "Omlouvám se, ale fakt to nemohu komentovat," reagoval pro Aktuálně.cz na současný vývoj v kauze Blahutův právní zástupce Petr Vališ. Jen zmínil, že jeho klient trvá na své nevině.
Kauza je z pohledu žalobců podložená
Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství znamená, že kauza je v dané fázi trestního řízení postavená najisto. Jinými slovy že podezření na Blahutovu trestnou činnost je podložené, příslušný žalobce může pokračovat ve vyšetřování.
Má objasnit předraženou akvizici šesti kusů sledovacího zařízení Agáta. Podle týdeníku Respekt šlo o fiktivní nákup, který měla podle deníku Mladá fronta Dnes vyjednat egyptská tajná služba jako výměnu za propuštění českého misionáře v Súdánu. Jenže k nákupu Agát zřejmě nikdy nedošlo a peníze vyčleněné na vysvobození misionáře zmizely.
V kauze už jednou zaznělo, byť méně důležitým hlasem než v případě úřadu nejvyššího žalobce, že sesbírané důkazy potvrzují relevantní podezření z trestné činnosti. Jak Aktuálně.cz informovalo loni v prosinci, Městský soud v Praze v neveřejném jednání zamítl Blahutovu stížnost proti zajištění jeho majetku, dvou nemovitostí. Žalobce mu ho zablokoval, aby s ním bývalý zpravodajec nemohl nakládat, například ho prodat.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
"Majetek se zajišťuje v případech, kdy obviněný způsobí škodu, zvlášť ve vyšším objemu, aby z tohoto zajištěného majetku byl primárně uspokojen poškozený (v tomto případě civilní rozvědka, pozn. aut.), pakliže by v budoucnu došlo k odsouzení obviněného," vysvětlil už dříve Aktuálně.cz vyšetřující žalobce Ondřej Štastný v obecné rovině, k čemu takový institut slouží. Blahutův majetek zůstává ve správě státu pro potřeby trestního řízení.
Vyšetřování na několik dalších měsíců
Blahut je jediným obviněným v kauze. Podle informací Aktuálně.cz nemá státní zastupitelství jasný harmonogram, kdy chce vyšetřování ukončit. Optimistický odhad zní několik měsíců. Případ se také nemůže vyřídit svižně z důvodu, že řada úkonů potřebných k objasnění kauzy míří do zahraničí. Spolupráce s jinými zeměmi při rozkrývání trestné činnosti zpravidla trvá velmi dlouho, tím spíše když jde o tajnou službu.
"Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci," vyjádřil se Blahut ke své kauze loni v únoru pro Ekonomický deník. Tehdy ještě nebyl stíhaný, nicméně jeho jednání už se prověřovalo. Případ vnímá jako nátlak na zpravodajce, kteří by se pohledem této kauzy měli za svou práci trestně zodpovídat všichni. Blahut takový výklad považuje za nepřijatelný.
Vyšetřované machinace se v civilní rozvědce měly odehrát v letech 2015 až 2017. Trestní oznámení vzešlo po vnitřním auditu přímo ze samotné služby. Kvůli skandálu přišel o místo ředitel rozvědky Jiří Šašek, v květnu 2018 ho odvolal tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar. Tou dobou už Blahut v civilní rozvědce nepůsobil, opustil ji v lednu 2018. V hierarchii služby to dotáhl na náměstka pro operativní činnost, což bylo druhé nejvyšší místo po řediteli.
Jak už dříve Aktuálně.cz informovalo, Blahut ve službě působil nadvakrát. Poprvé do ní vstoupil roku 2005, předtím působil v ÚOOZ. Soustřeďoval se tam na problematiku zbraní. V rozvědce ale vydržel jen dva roky. Následně působil jako soukromý detektiv, spolupracoval i s Českou zbrojovkou v Uherském Brodě. Do služby se vrátil v létě 2014, kdy se jejího řízení ujal zmíněný Jiří Šašek. Napodruhé vydržel Blahut v rozvědce necelé čtyři roky.
