Letos 11. října se v jedné ze síní Městského soudu v Praze odehraje scéna, kterou tuzemská justice ani zpravodajské služby nepamatují. Na lavici obžalovaných usedne bývalý vrcholný zpravodajec. Zdeněk Blahut řídil v Úřadu pro zahraničí styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, operativu. Zodpovídal za získávání informací v terénu.
Aktuálně.cz už loni v květnu upozornilo, že vrchní státní zastupitelství Blahuta obžalovalo z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Jenže Městský soud v Praze vrátil kauzu do rukou žalobcům, tento verdikt loni v listopadu po stížnosti státního zástupce potvrdil odvolací pražský vrchní soud.
Dozorový státní zástupce Marek Bodlák podal obžalobu znovu. A jak nyní Aktuálně.cz zjistilo, tentokrát před soudem obstála. Vracet se nebude. "Ano, bylo nařízeno hlavní líčení," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Za necelé dva měsíce zahájí proces soudce Petr Blažek, který pro hlavní líčení v průběhu října, listopadu a prosince vyhradil zatím osm dní.
Obžaloba se musela přepsat
Podle zjištění Aktuálně.cz soudy případ nevrátily státnímu zástupci, aby kauzu nechal došetřit (původně v tomto duchu Aktuálně.cz tehdy informovalo, za nepřesnost se omlouváme - pozn. aut.). Důvodem pro odmítnutí obžaloby nebylo to, že by nashromážděné důkazy nebyly dostatečné pro projednání kauzy v soudní síni. Šlo o formální problém.
"Městský soud v Praze vrátil státnímu zástupci obžalobu nikoli k faktickému došetření, ale k jejímu přepracování z režimu utajované písemnosti do podoby, která by mohla být zpřístupněna obviněným osobám," sdělil Aktuálně.cz dozorový státní zástupce Marek Bodlák.
Trestní řád žádá, že pachatel musí mít obžalobu z důvodu řádné obhajoby k dispozici. Vzhledem k povaze kauzy ji Bodlák sepsal v utajovaném režimu, jelikož se případ úzce vztahuje k dění v tajné službě. A takto sepsanou ji Blahut nemohl převzít, protože k tomu neexistoval patřičně zajištěný prostor. Žalobce ji proto musel předělat.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
"Na základě postupu soudu byla obžaloba přepracována tak, aby neobsahovala informace, jichž se dotýká utajovaný režim. Poté byla opět předložena při nezměněném skutkovém a právním stavu," vysvětlil Bodlák. Hlavní líčení však nebude z důvodu ochrany utajovaných informací veřejné, protože režimové informace jsou nadále součástí spisu, jejž má soudce u sebe.
Škoda nejméně deset milionů korun
"Obžalovanému je kladeno za vinu, že se měl dopustit zločinů podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby," potvrdil kvalifikaci mluvčí soudu Wenig. Vyplývá z ní, že Blahut podle státního zástupce připravil rozvědku nejméně o deset milionů korun. Podle informací Aktuálně.cz však může škoda dosahovat až několika set milionů.
Podstatou kauzy je akvizice šesti sledovacích zařízení Agáta. Týdeník Respekt už dříve uvedl, že nákup se neuskutečnil. Podle Mladé fronty Dnes zařízení měla převzít egyptská tajná služba, jež měla na oplátku zařídit propuštění českého misionáře vězněného v Súdánu. Agáty se však neprodaly, zatímco peníze vyčleněné na vysvobození misionáře zmizely. Popsaných machinací se Blahut podle obžaloby dopustil v letech 2015 až 2017.
"Hlavním důvodem této akce bylo zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci," vyjádřil se Blahut ke své kauze v únoru 2019 pro Ekonomický deník. Byl už tehdy rok mimo rozvědku. Nebyl ještě stíhaný, ale podezření kolem něj už se prověřovalo. Podle Blahuta je případ absurdní, protože by jinak před trestním soudem museli skončit všichni zpravodajci z terénu.
Do rozvědky z ÚOOZ
Zdeněk Blahut působil v rozvědce dvakrát. Poprvé do ní vstoupil roku 2005, v té době měl za sebou službu v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V něm měl na starosti problematiku se zbraněmi. Této jeho kvalifikace chtěla služba využít, Blahut však v rozvědce zůstal jen necelé dva roky.
V soukromé sféře se pak nadále věnoval bezpečnostní problematice, spolupracoval s Českou zbrojovkou. Také měl více než rok živnostenské oprávnění na práci soukromého detektiva. Čtyři roky byl v představenstvu firmy Global Security System, jež se věnovala obchodu se zbraněmi či ostraze majetku a osob.
Počátkem léta 2014 se Blahut do služby vrátil, tehdy ministerstvo vnitra, jemuž rozvědka podléhá, řídil Milan Chovanec (ČSSD). Blahut se vypracoval na prvního zástupce ředitele, byl náměstkem pro operativní činnost. Z této pozice mu podléhaly všechny zpravodajské operace v terénu. Rozvědku opustil z kraje roku 2018, kdy se její vnitřní kontrola začala zabývat možnými machinacemi.
"Nedospělý kluk, který si hrál na kovboje, rád chodil v kožené bundě a dělal ze sebe tvrdého člověka," popsal Blahuta před časem pro Aktuálně.cz Karel Randák, který ho poprvé do rozvědky přijímal a také ho nechal odejít. "Byl to naivní dobrodruh s představami 17letého hocha, dnes bychom řekli kovbojský typ či střelec," přidal se jeden z bývalých vysokých představitelů rozvědky.
