Praha - Tvrdší podmínky pro malé, benevolence pro ty mocné. Tak lze zjednodušeně popsat podobu zákona, který měl zlepšit dohled nad veřejnými zakázkami.
Sněmovna o něm rozhodla během nepřehledného hlasování na konci obstrukčního týdne. Tehdy schválila novelu zákona o veřejných zakázkách včetně pozměňovacích návrhů, které do sněmovny dodali lobbisté.
Výsledkem je, že přísnější podmínky budou mít zvláště malé obce, pro velké koncerny jako jsou ČEZ, České dráhy a další správci energetické či dopravní infrastruktury se nic nemění.
Nepřehledná sněmovní dokumentace znemožňuje úplně přesně rekonstruovat, jak bude po přijetí novely zákon o veřejných zakázkách vypadat.
Zápisy ze sněmovny a dotazy u poslanců ovšem umožňují zjistit, jak k posunům ve prospěch koncernů došlo.
Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) novelu sepsal, aby státu, obcím a koncernům znemožnil omezovat konkurenci při veřejných soutěžích.
Ve svém návrhu třeba zakázal používat tzv. užší výběrová řízení, která umožňují zadavatelům vyloučit všechny zájemce kromě třech nebo pěti. S malým počtem uchazečů se může úředník či politik předem domluvit, kdo soutěž vyhraje a jakou část ceny odvede jako provizi. Jankovského návrh zrušil i jednací řízení, kterého se smějí zúčastnit jen oslovené firmy.
Ještě před druhým čtením ve sněmovně Jankovský připustil, že užší i jednací řízení budou smět využívat vojáci, policisté a další bezpečnostní složky.
Ve třetím čtení odhlasovala celá sněmovna, že přísnější režim neplatí pro tzv. sektorové zadavatele. Do této kategorie nepatří jen ČEZ, ale i další státní podniky ČEPS, České dráhy, SŽDC, Správa hmotných rezerv či Diamo, dopravní firmy velkých měst, nestátní energetické podniky jako E.ON a RWE, teplárny a vodárny. Ročně rozdělují zakázky v hodnotě stovek miliard.
Starostové mají smůlu
Zdrželo se z různých důvodů jen šest poslanců. Například jihočeskému poslanci Václavu Baštýřovi (ODS) a jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi (ČSSD) vadilo, že zákon nakonec platí jen pro obce a kraje, které jsou přitom mnohem chudší než koncerny.
"Je to pravda. Přísnější předpisy jsou nezbytné, doplatí ale na ně jen starostové. Velcí dopadli velice dobře," potvrzuje zpravodaj zákona Jiří Petrů (ČSSD).
Omyl poslance Laudáta
Petrů připomíná, že se na podnět Energetického regulačního úřadu snažil prosadit přísnější pravidla aspoň pro dodavatele elektřiny, plynu a tepla.
"V rámci koncernů jako jsou ČEZ nebo E.ON se bez soutěží předávají některé zakázky na služby dceřiným firmám. Cena těchto zakázek se promítne v konečné ceně elektřiny, plynu nebo tepla, přitom bez soutěže nejde ověřit, jestli by se tyto služby nedaly pořídit laciněji," vysvětluje svou snahu.
Jeho návrh překvapivě prošel, když se za něho postavili kolegové z ČSSD, komunisté a třicet ze čtyřiceti přítomných poslanců TOP 09.
Pak se ale zdvihl František Laudát (TOP 09), který pro návrh kolegy Petrů nehlasoval. Požadoval nové hlasování, protože chtěl Petrů také podpořit a spletl tlačítka.
Pozměňovací návrh dostal v novém hlasování skutečně Laudátův hlas, čtrnáct jeho kolegů z TOP 09 (včetně ministrů Bessera a Hegera) si ale najednou vzpomnělo, že ve skutečnosti nechtějí ČEZ a další energetiky omezovat.
Na odmítnutí návrhu to ještě nestačilo, naštěstí pro energetiky se proti postavili sociální demokraté Milan Urban, Miroslav Svoboda, Ladislav Velebný, Josef Tancoš. Návrh poslance Petrů neprošel o tři hlasy.
Záchrana anonymů
Spojenectví ČSSD a TOP 09 se neosvědčilo ani při snaze rozkrýt vlastnickou strukturu dodavatelů.
TOP 09 pod tlakem ostatních koaličních stran ustoupila z požadavku, který sepsali poslanci Jan Farský a Stanislav Polčák. Příjemci veřejných zakázek i významní subdodavatelé podle něho měli doložit svou vlastnickou strukturu. Když stejný návrh předložil Petrů, Schwarzenberovi poslanci ho nepodpořili.
Sněmovna odhlasovala pouze návrh Lenky Andrýsové (VV), podle níž stačí, když dodavatelé a subdodavatelé pošlou seznam svých významných akcionářů.
V takovém případě bude pro dodavatele snadné zachovat anonymitu. Upozorňuje na to analýza advokátky Vladimíry Glatzové.
"Návrh poslankyně Andrýsové neukládá povinnost identifikovat nepřímé akcionáře. Devadesátiprocentním akcionářem, který byl řádně identifikován, může být akciová společnost s listinnými akciemi na majitele, tedy zcela netransparentní. Pokud vítěz není akciová společnost, nemusí identifikovat své vlastníky vůbec," upozorňuje například analýza.
Návrhy poslanců Polčáka nebo Petrů tyto nedostatky neměly.
